Tradiční odrůda jabloně Jadernička moravská je oblíbená pro své univerzální použití a již více než století symbolem valašských sadů.
Přestože byla kdysi běžnou součástí každé zahrady, dnes ji znovu objevují sadaři, nadšenci i vědci. Její příběh ukazuje, že i staré odrůdy mají v moderním ovocnářství své pevné místo.
Jadernička moravská patří mezi tradiční zimní odrůdy jabloní, které se v krajině Moravského Valašska pěstují už po generace. První písemný popis této odrůdy pochází z roku 1907 z knihy Moravské ovoce. Jablka jsou menší, kuželovitá, se žlutou slupkou a často i jemným červeným líčkem. Dužnina je bílá až smetanová, sladká, šťavnatá a velmi aromatická. Sklízí se na přelomu září a října a při správném uskladnění vydrží až do března. Díky univerzálnímu využití si Jadernička získala srdce hospodyněk i pěstitelů – hodí se na přímý konzum, sušení, moštování, výrobu povidel i domácích destilátů.
Jadernička moravská
V posledních letech probíhalo na Valašsku rozsáhlé mapování výskytu odrůdy Jadernička moravská. Na projektu spolupracovala Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně a Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu Vsetín. Koordinátorem akce byl Ing. Zbyněk Pavelka, který se dlouhodobě věnuje dokumentaci starých a krajových odrůd. Cílem mapování bylo zachytit, kde se Jadernička ještě přirozeně vyskytuje, zjistit stáří stromů a způsob, jakým místní lidé ovoce zpracovávají. Tyto údaje mají nejen vědecký, ale i kulturní význam – pomáhají uchovat část regionálního dědictví, které by jinak mohlo nenávratně zmizet.
Na Valašsku měla Jadernička vždy své pevné místo. Roste zde v zahradách, na mezích, podél cest i u starých chalup. Lidé ji využívali prakticky celoročně – sušená jablka byla oblíbenou pochoutkou, čerstvá se nakládala do kysaného zelí, z přezrálých se pálila pálenka. Dnes Jadernička přitahuje pozornost nejen jako historická odrůda, ale i jako příklad udržitelného pěstování. Staré odrůdy mají často vyšší odolnost vůči chorobám a dobře snášejí místní klimatické podmínky bez nutnosti chemické ochrany. To z nich činí ideální volbu pro přírodní zahrady i ekologické sady.
Zájem o Jaderničku moravskou a další krajové odrůdy v posledních letech opět roste. Mnohé školky začaly tyto stromy znovu množit, vznikají komunitní sady a vzdělávací projekty. Na Valašsku i jinde v republice se pořádají výstavy a ochutnávky, kde mohou návštěvníci objevit bohatství chutí starých jablek – od Baumannovy renety, Banánové pozdní, Boskoopské červené po Strýmku a Malinové holovouské. Staré odrůdy nejsou jen „vzpomínkou na dětství“. Jsou důkazem toho, že pestrá krajina a zdravé jablko z domácího sadu mají stále své místo i v moderní době.
Pokud i vy máte na své zahradě nebo v okolí starý jabloňový strom, který by mohl být Jaderničkou moravskou, můžete přispět k jeho záchraně. Informace a fotografie stromů lze zasílat na adresu: zbynek.pavelka@post.cz
Kdo chce na zahradě sklízet rozmanité druhy ovoce a zeleniny, nejspíš pěstuje i staré odrůdy a méně zavedené druhy. Připomeňme si některé.
Zahrada přináší různé radosti včetně té z vlastní znalosti. Pak se člověku stane, že například ví, jak chutná odrůda jabloně Panenské české.
Přiznám se, říkám jim padavky nebo padanky. Jde o jablka spíše menší, mnohdy červavá, postižená strupovitostí, padlím zčásti i sazovitostí.
Je známo, že naši předkové pěstovali kvalitní jablka. Málokterá z nich by se ovšem mohla velikostí, vzhledem a vybarvením rovnat dnešním plodům ze supermarketů.
Ovoce z vlastní zahrady si právem ceníme. Začínáme-li zahrádkařit, věnujme své úsilí osvědčeným druhům. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?
Díky za úžasný článek – 100% souhlasím – jadernička především pravá Valašská s „líčkem“ je dokonalé jabko (do zelí, na mošt i uskladnění). Opravdu se nenechá zahanbit kdejakým zimním jablkem – opravdu vydrží do března. Vždy si vzpomenu na staříčka, který říkával, že calvados z nich je kolikrát lepší jak slivovica. A nejlepší slivovica je z durancií. Jadernice a Durancie to je základ každé zahrady.