Nejznámější lék proti horečce je aspirin, dnes se vyrábí synteticky, ale pochází ze salicylátu ve vrbové kůře. Horečku mírní řada rostlin.
Zvýšená teplota organismu přirozeně bojuje proti infekci a zabíjí původce. Samozřejmě teplota nad 39 °C je již nebezpečná i pro nás. Někdy udeří horečka rovnou, jindy nejdřív přichází zimnice. Určitě nečekejte a vařte lipový nebo bezový čaj. Oba pomohou také na vypocení a snižují horečku.
Na horečku a zimnici platí lípa; foto Shutterstock
Zejména s bezem mám velmi dobré zkušenosti. Oceňuje ho každý, kdo má problém s užíváním léků. Společně se zábaly nabízí bez laskavé řešení pro děti.
Na horečku pomůže sušený květ bezu černého. Problém mohou mít pouze někteří alergici, květ obsahuje hodně pylu.
Bezový čaj: 2–3 lžičky sušeného květu se přelijí 250 ml vřelé vody a nechají 5–10 minut louhovat.
Květ bezu černého (Sambucus nigra), osvědčená bylinka na virózy a nachlazení; foto Shutterstock
Květenství lípy srdčité a lípy velkolisté se užívá včetně listenu. Pijeme 1–3 šálky denně a zůstaneme v teple. Kotraindikace nejsou známy.
Mezi mnohdy opomíjené prostředky na horečku patří také maliník. Ideálně v podobě zastudena zpracované malinové šťávy, kterou lze vypít nebo přidat do bylinkového čaje. Velmi dobrý výsledek nabízí také maliníkové listí.
Čaj z maliníkového listí: 1 vrchovatá polévková lžíce na 250 ml vody a krátce se povaří. Necháme 5–10 minut odstát. Pije se teplý ráno a večer.
Mezi další konejšivé přípravky na horečku patří květ heřmánku pravého a díky obsahovým látkám podobně jako předešlé čaje působí také dezinfekčně. Proti horečce jej používali již staří Egypťané, kteří jej považovali za dar boha Slunce. Heřmánek současně podporuje pocení a uvolňuje ucpané dutiny.
Sušený heřmánek, dobrý a léčivý v čaji; foto Shutterstock
Samozřejmě, že řada rostlin obsahuje také přírodní salicyláty, jen jejich obsah na rozdíl od tablety aspirinu kolísá (spíš počítejte s menším účinkem). Z vrbové kůry se dobývají poněkud hůře, samozřejmě můžeme krátce povařit větvičky v horké vodě. Správně se používá kůra ze 2- a 3letých větévek různých druhů vrb.
Snáze se pracuje s tužebníkem jilmovým, kde používáme kvetoucí nať, ale poslouží také list. Lidé s alergií na salicyláty ani děti nebudou čaj užívat!
Čaj s přírodními salicyláty:1 lžičku vrbové kůry vložíme do šálku vařící vody, kratičce necháme přejít varem, odstavíme a louhujeme 20 minut. Chuť je výrazně hořká, můžeme ji zmírnit přidáním lékořice, heřmánku, máty, nebo skořicí. Pije se aspoň 5 x denně.
Čaj z tužebníku jilmového: 2 lžičky sušené natě se zalijí 5 dl vařící vody. Pije se 1 až 1,5 dl 1–3x denně po jídle. Spletete-li si při sběru tužebník jilmový s tužebníkem obecným, neublížíte si a horečku také zaženete.
Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) bylinka do domácí lékárny; foto Shutterstock
Dalším podpůrným prostředkem pro léčbu horečky je puškvorec, používá se i při vleklých nemocech, kde není horečka důsledkem akutního nachlazení.
Puškvorcový čaj na horečku: 1 lžičku puškvorce zalijeme 0,25 l vody a necháme přes noc louhovat. Ráno mírně zahřejeme a poté scedíme. Pro další použití čaj ohříváme ve vodní lázni.
Osvědčený čaj při nachlazení, podporuje pocení a snižuje teplotu: Smícháme 50 g bezového květu, 30 g heřmánku a 20 g lipového květu. Vrchovatou polévkovou lžíci směsi přelijeme šálkem vařicí vody, necháme vylouhovat a po 5 minutách scedíme. Pijeme denně 1–3 šálky teplého čaje.
Další variantou je směs stejného poměru bezového květu, lípy a heřmánku po 25 g a můžeme přidat 10–20 g máty.
Na silné infekce včetně chřipky: vrbová kůra 30 g, bez a lípa po 20 g, 10 g natě tužebníku jilmového a po 5 g květu trnky a heřmánku. Tři lžičky zalijeme třemi šálky vody a povaříme 5 minut. Necháme dalších 5 minut louhovat a scedíme.
Zdroj: časopis Zahrádkář
Foto Shutterstock
Mladou nať jarních rostlin, jako je bršlice či kopřiva, sbíráme krátce po vyrašení. V kuchyni používáme jen mladé, křehké vrcholky.
Objevování zeleniny, kterou jedli naši předkové, se může stát docela dobrodružnou zálibou. Nejprve je třeba sehnat semínka a posléze rostlinky ochutnávat. Objevem se může stát i pampeliška.
Aloe je známá svými léčebnými a hojivými účinky. Královny ve starém Egyptě ji používaly při ošetření pleti a nazývaly ji rostlinou nesmrtelnosti. Z listů aloe se používá vnitřní gelová tekutina.
Kostival lékařský, lidově nazývaný volský jazyk, medunice, svalík větší, černý kořen, kobylí mléko, používali léčitelé už od středověku k léčbě zlomenin, natržených svalů, pohmožděnin a výronů.
S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích – od března je mnoho květin k tomuto účelu vhodných. Patří sem především macešky, sedmikrásky a chejr vonný (Cheiranthus), použít můžeme trvalky – prvosenky, z cibulovin narcisy a další.
