Zdroj časopis Zahrádkář - strana 2

Odpad ze zahrady lze zkompostovat tak, že ho použijeme jako rostlinný mulč a pokryjeme jím záhon. Půda si s materiálem překvapivě rychle poradí.

Ve vyšších polohách dokončíme sklizeň pozdních odrůd: Sklízíme slivoně, jako je Domácí velkoplodá, pozdní jablka (Luna, Topaz aj.) a hrušky (Erika aj.).

Proč se mění rozdělení tulipánů do skupin? Protože to původní přestalo stačit kráse těchto oblíbených cibulovin. Přibývají kříženci pohádkového vzhledu.

Vysazujeme většinu cibulovin a hlíznatých rostlin: narcisy, tulipány, hyacinty, cibulové kosatce, také drobné cibuloviny, jako jsou modřence nebo ladoňky.

Fyziologickou skvrnitost neboli hořkou pihovitost jablka poznáme na slupce podle tmavších, 2–6 mm velkých, mírně propadlých hnědavých skvrnek. Jejich vinou plod hořkne.

Dětem začíná v září škola, zahrádkářům víceboj v rozmanitých disciplínách, kterých je třeba se zúčastnit a pokud možno v nich i uspět.

Odstřihujeme odkvetlé květy trvalek mimo těch, z nichž potřebujeme semena, a těch, které ještě i po odkvětu dlouho do zimy zdobí záhony.

K účinné obraně záhonů před slimáky přispívá, když omezujeme jednotlivé fáze jejich rozmnožování. Největší efekt přináší likvidace vajíček.

Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.

U růže očkované v červenci se očko ujímá asi do poloviny srpna. Ujaté očko poznáme podle odpadlého řapíku a svěží zelené barvy. 

Uprostřed srpna vývoj letorostů révy vinné ustává. Letorosty, které jsme dosud nezkracovali, nyní osečkujeme.

Český název aronie zní až strašidelně: temnoplodec černoplodý. Poněkud smířlivější a užívanou variantou pojmenování se zdá být prosté označení – černý jeřáb.