Ivan Dvořák - strana 7

Batolka prorostlá, známá také jako zimní šrucha, je nenápadná, ale výživná zelenina, která zpestří saláty a obohatí zahradu.

Rybízy a angrešty – dříve běžné a levné ovoce z každé zahrady – dnes v obchodech skoro nevidíme. A když ano, jejich cena se blíží ceně třešní.

Česnek se v kalendáři pranostik objevuje dvakrát. Jedna pranostika říká, kdy kupovat sadbu, druhá, kdy sázet. Je na nás jestli se jimi budeme řídit.

Višně obyčejně dělíme na ty, které svou šťávou barví a ty, které nebarví nebo podle chuti na kyselky a ostatní, jako jsou třeba tzv. sladkovišně, amarelky, skleňovky.

Tropická krása nemusí růst jen v džungli – i doma můžeme pěstovat exotické rostliny. V dnešním článku si představíme dva zajímavé rody a jejich zástupce.

Zelené hnojení známe jako způsob, jak dodat půdě humus a živiny. Ale že by bylo predátorem? Masožravkami přece nehnojíme, tak jak to tedy je?

Některé rostliny, které využijeme na výsev po hlavní plodině, v době, kdy by půda na záhoně zůstala holá, přinášejí k obohacení půdy určitý bonus, dokážou jí ozdravit od některých patogenů, larev hmyzu, dokonce si mohou poradit i s hlodavci.

Naši předkové dobře věděli, jak na jaře tělu dodat potřebné vitamíny. Místo tabletek pučálka nebo vejmrda - znáte je?

S příchodem nových regulací se zahrádkáři musí připravit na změny v nakládání s rostlinným odpadem. Novela zákona o ochraně ovzduší pálení kontaminované biomasy zakazuje.

Třetí únorový týden roku 2025, alespoň na svém začátku, ukázal, že zima ještě něco umí. Přišly mrazíky, místy by se dalo mluvit o pořádných mrazech.

S příchodem jara se prodlužuje den, sluníčko, které se ukazuje mezi mraky, začíná mít sílu, rostliny se probouzejí.

Člověk si některé věci dělá složitými, jiné zjednodušuje. Jako příklad může sloužit pojmenování skupiny rostlin, rostlin tzv. maso-žravých.

Prakticky to není mnoho let, kdy se začaly objevovat vánoční stromek i v nádobách, na vlastních kořenech. Vypadá to jako skvělé řešení.