Citroník limonový patří bezesporu k nejrozšířenějším zástupcům rodu a jeho používání v kuchyni je opravdu letité. Mezi pěstiteli je populární, ale není sám.
Za bližší seznámení stojí i odrůda Variegato.
Vedle pravých citroníků se často pěstuje podobný druh, který je řazen samostatně jako Citrus meyeri, nazývaný někdy zkráceně Meyer. Jeho plody na první pohled připomínají citrony. Mají velmi jemný perikarp, tedy kůru. Uvádí se o něm, že v horších podmínkách může během zimování částečně nebo zcela opadat. S jarem zase bohatě obroste.
Citrus limon Meyeri má plody s velmi jemným, hladkým perikarpem
Kultivar označovaný jako citroník Variegato je typický podélně zeleným proužkováním plodu. Na plodech zůstává po celou dobu. Listy má celé sytě zelené.
Citroník Variegato s plody podélně zeleně proužkovanými
Existují však i kultivary různých dalších druhů citrusů, které jsou někdy označovány shodným názvem Variegato nebo Folis Variegatis. Pro ně jsou typické bíle nebo žlutě panašované listy. V důsledku menší fotosyntetizující plochy rostou pomaleji a jsou náchylnější na spálení přímým sluncem.
Variegátní kultivar citrusů má listy s bílými či žlutými skvrnami
Obzvlášť citlivé jsou brzy na jaře nebo po vynesení ze zimoviště na volnou plochu pro letnění. Proto je vhodné jejich krátkodobé přistínění například bílou netkanou textilií.
Foto autor
Citrus myrtolistý neboli Chinotto upoutá na první pohled velmi kompaktním růstem a malými lístky, které pro svou podobnost s myrtou daly rostlině jméno.
Stálezelené citrusy překvapí už před nasazením plodů. Jejich květy příjemně voní. Pěstitele těší jistě i to, že květy citrusů často zdobí rostlinu společně s jejich plody.
Latinsky se tento příbuzný citroníku jmenuje Fortunella. Pochází asi z Číny. V přírodě kumquat dorůstá jako keř do výšky dvou metrů. Bez plodů snese teplotu -2 až -5 °C.
Kdo by neznal banány? Ty ovocné, to je jasné, ale tzv. zeleninové banány, plantejny, které se do Česka také dovážejí, mohou překvapit a to nejen jménem.
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
