Zavíječ zimostrázový je stále největší hrozbou pro oblíbené buxusy. Přinášíme aktuální doporučení k ochrannému ošetření.
Na keřích zimostrázů (buxusů/krušpánků) se aktuálně objevují housenky 2. generace zavíječe zimostrázového. Pěstitelé by proto měli zbystřit a keře pečlivě zkontrolovat. Pokud se výskyt housenek potvrdí, je vhodné co nejdříve přistoupit k cílenému ochrannému ošetření.
Tento invazní nepůvodní motýl byl v České republice poprvé zachycen roku 2011 u obce Havraníky. V letech 2014–2017 postupně obsadil většinu našeho území a zároveň se stal nejvýznamnějším škůdcem zimostrázů na evropském kontinentu.
Deštivé počasí posledních dnů napomáhá růstu a zazelenění keřů zimostrázu, což může falešně působit dojmem, že jsou keře v dobré kondici. Ve skutečnosti se však uvnitř hustého olistění mohou ve velkém množství skrývat housenky zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis). V Evropě je hlavní hostitelskou rostlinou zejména zimostráz vždyzelený (Buxus semprevirens) a dále pak některé okrasné východoasijské druhy zimostrázu (např. B. sinica nebo B. microphylla) včetně jejich kultivarů.
Zpočátku jsou housenky žluté, později zelené s podélnými černými a bílými vlnitými pruhy a dvěma páry černých skvrnek na hřbetě každého článku. Housenky mají 5 až 7 stadií, a dorůstají 30 až 35 mm
Při kontrole je proto zásadní prohlédnout keře důkladně i zevnitř. Právě tam se často nacházejí první známky napadení — zasychající listy, typické požerky a jemná pavučina, kterou housenky vytvářejí mezi listy. V těžších případech mohou způsobit úplné holožíry, tedy kompletní odlistění keře. Když housenky včas odhalíte a účinně odstraníte, má buxus díky své rychlé regeneraci vysokou šanci znovu obrůst.
Mladé housenky požírají nejprve vrchní nebo spodní část listu. V listu tedy nevznikají dírky, protože na jedné straně zůstane vždy zachována pokožka. Starší housenky požírají i celé listy a povrch mladých výhonků
U menších keřů můžete housenky mechanicky odstranit, ale kvůli jejich skrytému usazení uvnitř keře to bývá náročné. U větších výsadeb doporučujeme aplikovat vhodný insekticid právě ve 4.–6. larválním instaru, kdy je chemická ochrana nejúčinnější. Účinné jsou i biologické přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, které likvidují housenky šetrně k životnímu prostředí.
Housenka vytváří mezi listy a výhonky řídká předivová vlákna připomínající pavučinu, v kterých je zachycen granulovitý zelený trus. Díky tomu je silnější napadení keře velmi nápadné a takto napadené keře navíc intenzivně páchnou
Pro maximální účinek je důležité keř při postřiku rozevřít, aby se přípravek dostal až do nitra, kde se housenky skrývají. Aplikaci vždy provádějte podle zásad správné pěstitelské praxe a návodu na etiketě. I po úspěšném zásahu pravidelně keře kontrolujte, protože zavíječ je u nás již rozšířený a keře může v další sezoně znovu napadnout.
Zdroj: Rostlinolékařský portál a časopis Zahrádkář
Foto J. Kulfán
V případě, že si zakládáme živý plot z estetického hlediska, se musíme zaměřit také na škůdce, kteří mohou vybrané dřeviny napadnout.
Dokážou zničit živý plot, plody na záhonu, úrodu ořešáku. Invazní škůdci se v Česku šíří. Poznatky o jejich výskytu usnadní ochranu rostlin.
Zimostrázy patří k velmi oblíbeným okrasným dřevinám, které se hodí i do malých zahrad. Pěkné keře však dokáže značně potrápit zavíječ zimostrázový.
Jarní zeleň svěžích lístků a nových výhonů má svůj jedinečný odstín. Občas ji však pokazí stopy po škůdcích. Atakují i krásu okrasných rostlin.
Teplé slunné dny, které přicházejí uprostřed zimy, mohou způsobit mírné proudění mízy, hlavně na osluněných a ohřátých stranách kmenů. Značné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí pak kmeny nevydrží a popraskají.
