Pro letničky vysévané v září volíme chráněná stanoviště. Květiny přezimují ve stadiu mladých rostlin, nebo vzejdou v předjaří s velkým vývojovým náskokem.
Na jaře pak letničky velmi brzy vykvétají.
Mezi odolné letničky patří měsíček (Calendula), černucha (Nigella), sluncovka (Eschscholzia), suchokvět (Xeranthemum), kopretina kalužní (Chrysanthemum paludosum), rýt (Reseda), silenka (Silene pendula), iberka okoličnatá (Iberis umbellata) i hledík (Antirrhinum).
Suchokvět roční (Xeranthemum annum), foto Lukáš Kožešník
Ty letničky, které na záhoně vyklíčí již na podzim, je vhodné vyjednotit a před silnějšími mrazy chránit chvojím. Přikryjeme je zhruba na konci listopadu až v prosinci, zkrátka před příchodem mrazů.
Na českých a moravských zahradách se zabydlí jen občas. Přitom se většina z nich pěstuje velmi snadno. Díky botanické početnosti patří k chrpám řada zajímavých zahradních rostlin.
Ve druhé polovině září se již běžně objevují noční mrazíky. Pamatujeme proto na všechny choulostivé rostliny a včas je umístíme do bezpečnějších míst.
Asi metr vysoká s jednoduchými nebo i plnými květy velkými v průměru 4 až 5 cm. Většinou v jemných růžových odstínech.
Podzim a září zvlášť se hodí pro výsadbu cibulových květin. Za několik měsíců nás první jarní květy potěší tím víc, čím lepší podmínky rostlinám vytvoříme.
Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech růže, hortenzie, šeříku, tavolníku, dřišťálu, mahonie, hlohyně a dalších. Rozvoj infekce zastaví včasný chemický zásah.
