17. 11. 2026
5 minut čtení
Jan Stanzel

Zájem o staré odrůdy roste

O staré ovocné odrůdy se zajímají zahrádkáři, kteří hledají jejich osobitou chuť i vlastnosti. Školkař Jakub Buřil v rozhovoru vysvětluje, proč mají osvědčené odrůdy své místo v zahradách a sadech a proč se k nim pěstitelé vracejí.

Zahrádkáři velmi sledují vývoj nových odrůd a snaží se získávat nadějné novinky. Na druhou stranu se ale zvyšuje i zájem o odrůdy staré, osvědčené, s charakteristickou a nezaměnitelnou chutí a vůní. O starých odrůdách jsme si povídali se školkařem Jakubem Buřilem ve školce jeho otce v Horních Beřkovicích.

´Růžena Bláhová´
´Růžena Bláhová´

Od dětství mezi ovocnými stromky

Ovocné školky a sady Petr Buřil hospodaří na 10 ha sadů a 15 ha školek. Jakub v tomto prostředí vyrůstal, od malička koukal tátovi pod ruce, od patnácti let běžně očkoval a rouboval. Zná dobře školkařskou práci i jednotlivé odrůdy.

Jakub Buřil
Jakub Buřil

„Otec školkaří přes třicet let. První plochy zde v Horních Beřkovicích začal osazovat v roce 1985 ještě pod JZD. Po roce 1990 však vedení podniku ztratilo zájem, nebyly prostředky a snad ani chuť pokračovat. Pozemky připadly Vyšehradské kapitule Petra a Pavla. Otec si pozemky v okolí pronajal a začal tu školkařit, ovocnařit a pěstovat růže. Postupným nabalováním, jak on rád říkával, firmu rozšiřoval. Pracuje jako OSVČ se svými deseti zaměstnanci. Já už jsem se narodil tady,“ vysvětluje Jakub Buřil a pokračuje:

„Před pár lety se táta dostal do nějakého bodu zlomu, už nechtěl rozšiřovat a firma začala stagnovat. Proto jsem nastoupil na plný úvazek. Dřív to bylo jen třeba v létě a na podzim, to je sezona stromků – sklizeň, prodej, pak od půlky března do půlky dubna. Jinak jsem byl v kanceláři a dělal jsem v advokacii. Deset let, ale práva jsem nedodělal. Tahle práce mne baví a naplňuje. Je to nádherná práce. Vidíte hmatatelné výsledky. Navíc školkaři vymírají a nemají nástupce,“ říká Jakub.

Proč se vracet ke starým odrůdám?

Staré odrůdy tvoří asi desetinu produkce školek. Trvalo přibližně osm let, než shromáždili určitý sortiment, a stále v tom pokračují. Vozí si rouby z různých míst, spolupracují v tomto směru s ČSOP, který staré odrůdy monitoruje. Občas zajímavou odrůdu přinese někdo z pěstitelů. Nové přírůstky nechávají ve VŠÚO v Holovousích otestovat na zdravotní stav, hlavně na fytoplazmy, bakterii Erwinia, šarku apod. Jedná se převážně o jabloně, ale také o hrušně i další druhy ovocných dřevin.

´Parména zlatá´
´Vínovka´
´Vínovka´

„Řekl bych, že většina nových odrůd nepřekonává ty staré, což by nová odrůda měla. Proto lidé zůstávají u starých odrůd nebo se k nim vracejí,“ říká Jakub.

A jak to vidíte, když srovnáte náchylnost k chorobám u nových odrůd a u těch starých? Vyplatí se pořizovat si staré odrůdy, nebo jsou jakousi starožitností někde v koutě v sadu?

„Moderní konvenční odrůdy jsou vhodné k přímému konzumu, mají delší skladovatelnost. Některé i rok. ‚Gala‘ vám vydrží do příštího října. Starší odrůdy jsou pro ty, co chtějí křížaly, chtějí moštovat, kdo chce dělat cidery. Z moderních odrůd cider neuděláte. Staré odrůdy mají hodně do sebe. Lidé se k nim vracejí. Je nesporné, že každé to jablko má jinou, osobitou chuť. Každá odrůda je naprosto jedinečná.

´Bláhovo libovické´
´Bláhovo libovické´
´Harbertova reneta´
´Harbertova reneta´

Někdo si může myslet, že když si pořídí starou odrůdu, bude mít starosti s ochranou, bude náchylná ke spoustě chorob. Není tomu tak. Staré odrůdy se nemusí ošetřovat více. Děláme postřik jen proti mšicím a podívejte se, stromy jsou zdravé. Jabloňové podnože ještě občas ošetříme proti padlí. Broskvoně ošetřujeme proti kadeřavosti,“ říká školkař.

Co je vlastně stará odrůda?

Nabízí se otázka, co je to vlastně stará odrůda?

„V rámci dotačních programů českých i evropských jsou staré odrůdy jasně definované. Podle standardů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je tento sortiment rozdělen na prioritní, specializovaný, přijatelný, místní a průzkumný. Nás zajímají především ty prioritní a specializované,“ vysvětluje Jakub Buřil a dodává: „Dobrá polovina těchto odrůd není původem česká. ‚Matčino‘ – ‚Nonetit‘ je americká odrůda, ‚Lucasova‘ je belgická, ‚Konference‘ je anglická atd.“

Záchranné sortimenty podle AOPK ČR

Prioritní sortiment obsahuje odrůdy s nejvyšší prioritou ochrany. Jsou to odrůdy, které vznikly přímo na území České republiky do roku 1950 nebo jsou zde dlouhodobě pěstovány (déle než 200 let). Dosáhly značné obliby, velkého rozšíření a byly součástí naší krajiny – zkrátka zde zdomácněly.

´Řehtáč soudkovitý´
´Řehtáč soudkovitý´
´Croncelské´
´Croncelské´

Specializovaný sortiment zahrnuje odrůdy zahraničního původu. Jsou prověřené dobou pěstování alespoň 100 let. Mají pěstitelské nebo technologické vlastnosti, které nenacházíme u odrůd prioritního sortimentu.

Přijatelný sortiment zahrnuje odrůdy s nejnižší prioritou ochrany. Je zde plejáda zahraničních odrůd, které se u nás objevily v 19. století, nebo i relativně moderní domácí odrůdy vhodné pro pěstování jako polokmen či vysokokmen.

´Malinové hornokrajské´
´Malinové hornokrajské´
´ Kirchwaldenské´
´ Kirchwaldenské´

Místní sortiment soustřeďuje odrůdy s nejvyšší prioritou ochrany v přesně vymezeném území.

Průzkumný sortiment obsahuje odrůdy dosud nedostatečně prozkoumané a často vedené pod pracovními názvy. Mohou to být například velmi zajímavé nálezy z mapovacích akcí s velmi zajímavými chuťovými vlastnostmi ovoce, případně nálezy vykazující neobvyklé technologické nebo pěstitelské vlastnosti. Může se jednat o nějakou méně známou zahraniční odrůdu nebo o krajovou specialitu. Je možné, že v budoucnu se ji takto podaří ztotožnit.

´Nathusiovo holubí´
´Nathusiovo holubí´

Europom 2027: staré odrůdy se vrátí do České republiky

Staré odrůdy ovoce budou v roce 2027 opět ve středu pozornosti také na mezinárodní úrovni. Ve dnech 10. až 12. září 2027 se v Litoměřicích uskuteční Mezinárodní přehlídka ovoce Europom 2027. Proběhne v areálu výstaviště jako součást podzimního zahradnického veletrhu Zahrada Čech.

Z expozice v pavilonu G, Zahrada Čech

Pro Český zahrádkářský svaz bude tato událost mimořádná hned z několika důvodů. ČZS se podílí na jejím pořádání v roce, kdy slaví 70 let od svého založení. Europom 2027 tak bude jednou z významných součástí jubilejních oslav. Zároveň se mezinárodní přehlídka po deseti letech vrací do České republiky. Naposledy ji u nás ČZS pořádal v roce 2017 v Olomouci při příležitosti oslav 60. výročí svého založení.

Jan Stanzel

Foto autor

Redakčně upraveno v roce 2026. Rozhovor a informace o školce zachycují stav v době jeho vzniku, tedy v roce 2021.

Galerie
´Růžena Bláhová´ Jakub Buřil ´Vínovka´ ´Bláhovo libovické´ ´Harbertova reneta´ ´Řehtáč soudkovitý´ ´Croncelské´ ´Malinové hornokrajské´ ´ Kirchwaldenské´ ´Nathusiovo holubí´
Jak se vám článek líbil?

Ohodnoťte článek počtem hvězdiček.
1 = nejhorší, 5 = nejlepší.

3,6 / 5
(10 hodnocení)
Diskuze