Zahrady, kde příroda nahrazuje chemická hnojiva a postřiky

24. 2. 2020

Může pěstitel využít zahradu s přirozeným výskytem divokých živočichů a planých rostlin tak, aby dosáhl i na svůj prospěch v podobě různorodé a kvalitní úrody?

Někdy se takové zahradnické postupy označují jako zahradničení v souladu s přírodou. Nejde o žádný nový vynález, ale jen o znovuobjevení již objeveného. Často zmiňovaný obdiv k pěstitelským znalostem našich prababiček a pradědů má své opodstatnění. Onen um našich prapředků přitom nebylo nic jiného, než po generace předávané poznatky vypozorované z přírody. Naši předkové věděli, jak zajistit úrodnost půdy i bez použití chemikálií, či jak zvýšit úrodu vhodným kombinováním rostlin.

Přírodní předzahrádka

Přírodní předzahrádka

Slunéčko sedmitečné a další spojenci zahradníka

Mezi organismy navzájem a mezi nimi a prostředím existují ekologické vztahy (určitá rostlina může potlačovat růst některé jiné a naopak pomáhat v růstu úplně jinému druhu, některá rostlina neporoste v písčité půdě, jiný druh zase poroste jen tam apod.). Poznání a uvědomění si těchto vztahů je jedním z nejdůležitějších principů zmíněných zahradnických přístupů. Přírodní zahradník by měl například vědět, že slunéčko sedmitečné (ale i larva zlatoočka nebo pestřenky) požírá ve velkém mšice, a proto by se je měl snažit na svoji zahradu přilákat.

  • Zahrady v souladu s přírodou jsou různorodá území s  pestrou skladbou rostlin, které užitečným živočichům poskytuje dostatek míst k úkrytu a přezimování.

Zásadní je i péče o půdu a doplňování organické hmoty. Právě obsah organické hmoty v půdě určuje zdraví půdy a její úrodnost a má také kromě jiného vliv na schopnost zachycovat vodu a vázat živiny. Organickou hmotou jsou nejrůznější zbytky rostlin (například zelené hnojení), kompost (v něm se uplatní zbytky z kuchyně) či hnůj z hospodářských zvířat. Při vhodné kombinaci přirozených ekologických vztahů a zdravé půdy není potřeba používat umělých chemických hnojiv a postřiků pro lepší růst pěstovaných rostlin ani pro omezení jejich chorob a škůdců.

Pestrý biotop

Pestrý biotop

První byly zahrady s lesy, loukami, jezery

Zajímavý je historický vývoj zahradničení v souladu s přírodou, který ukazuje, že se nejedná jen o nějaký současný módní výstřelek. Historicky nejstarším stylem je přírodní zahrada. Vznikl koncem 19. století v Anglii. Jednalo se o celé krajinářské celky, které využívaly některé prvky krajinné struktury (lesy, louky, jezera). Území bylo navrženo tak, aby připomínalo divokou přírodu.

  • V současnosti se od přírodní zahrady očekává funkčnost v přírodním duchu (podpora užitečných živočichů a planých rostlin aj.).
  • Pojem biozahrada (biologická zahrada) souvisí s rozvojem organického zemědělství v první polovině 20. století. Nosnou myšlenkou byla péče o zdraví půdy a plodin bez užití umělých hnojiv a postřiků.
  • Poslední pojem ekozahrada (ekologická zahrada) je spíše uměle vytvořený novotvar, kdy předpona eko- značí snahu o soulad s životním prostředím.

V konečném důsledku je jedno, jestli se pěstitel rozhodne být přírodním zahradníkem, biozahradníkem nebo ekozahradníkem. Důležité je ztotožnění se se základními principy.

Péče o přírodní zahradu může být časově náročnější

Péče o přírodní zahradu může být časově náročnější

Zahradničení inspirující k výletům za poznáním

Mnoho pěstitelů se na popisované styly dívá s velkou nedůvěrou, což je určitě dáno mediálním povykem okolo slov s předponou eko- a bio-. Při přednáškách o přírodním zahradničení také častou slýchám obavu zahrádkářů, že když přistoupí na principy přírodního zahradničení, stane se z jejich pozemku nevzhledná džungle plná plevele, kde neporoste nic k užitku. Proto bych doporučil jako velmi inspirativní rakouský projekt Natur im Garten (příroda v zahradě), který funguje již mnoho let a je podporován i zemskou vládou Dolního Rakouska.

V rámci projektu byla vytvořena síť ukázkových veřejně přístupných zahrad a parků, které dodržují pravidla přírodního zahradničení – nepoužívají umělá hnojiva, postřiky a rašelinu, kladou důraz na přítomnost přírodní zahrady (živý listnatý plot, suchá zídka apod.). Kdokoliv se zahradou pak může při splnění uvedených podmínek získat plaketu a může svoji zahradu jednou za čas zpřístupnit návštěvníkům.

Tento projekt probíhá v současnosti i u nás, pro bližší informace doporučuji kontaktovat občanské sdružení Přírodní zahrada sídlící v Jindřichově Hradci. Vřele bych také doporučil návštěvu ukázkových přírodních zahrad v rakouském Tullnu (Die Garten Tulln), kde lze vidět, že přírodní zahrada může být všechno, jen ne zarostlá a neplodná.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Díky za pěkný článek. Také takto zahradničím. Je skvělé, že píšete o nutnosti omezit používání rašeliny v zahrádách. V Anglii například už se v zahradních centrech prodávají substráty bez rašeliny běžně a lidé tam i více vědí, že ji nemají používat a proč. V Čechách se o tomto tématu (těžbě a vysoušení rašelinišť) nemluví, zde si typický zahrádkář vesele sází do své zásadité půdy alzalky, jen jim přikupuje pytle rašeliny, aby mu rostly. Stejné je to s nadužíváním chemikálií v zahradách. V médiích mainstream pořád omílá postřiky, roundup na pampelišku a plastovou mulčovací textilii. Zahradničení bez pesticidů mi přijde normální, kolem sebe však bohužel stále vidím v zahradách lidi poskřikovat a hubit kdeco. Nemluví se o tom, že insekticid, který zahubí kýženého škůdce zahubí i hmyz, který by se tím škůdcem mohl nakrmit (nemluvě o reziduích pesticidů, které pak i přes ochranné lhůty sám sní). Bez chemických zásahů funguje v přírodě přirozená rovnováha, kdy přemnožený škůdce naláká na hostinu svého predátora. Jen je potřeba jim v tom nebránit.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

4. 10. 2023

Kam vysadit ovocné stromky, aby se jim dobře dařilo

Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.

zobrazit další rady a tipy
1
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x