Zatímco velkopěstitelé vysévají keříčková rajčata přímo na stanoviště, pro zahradu obvykle předpěstujeme jak rajčata tyčková, tak keříčková.
Sadbu lze s určitým rizikem dopěstovat i na okenním parapetu. Osivo vyséváme do výsevní misky naplněné jemným substrátem. Před výsevem povrch substrátu nejprve urovnáme a jemně utužíme.
Pikýrovat rostliny začneme, jakmile dosáhnou fáze prvního pravého listu.
Vyseté osivo zasypeme jemnou vrstvou substrátu a opět jemně utužíme. Oseté misky je třeba pravidelně, ale přiměřeně zavlažovat. Pro první zálivku můžeme použít roztok fungicidu jako preventivní ošetření proti půdním houbovým patogenům.
Substrát hladítkem utužíme před výsevem a lehce i po něm; foto archiv
Pikýrujeme do kelímků, kontejnerů či sadbovačů s větším objemem buněk. Kelímky či kontejnery ukládáme např. do přepravek, čímž si usnadníme manipulaci se sadbou během předpěstování a při přenášení během výsadby.
Přepravky nebo sadbovače podložíme (např. dřevěným hranolkem), čímž omezíme kontakt odtokových otvorů pěstebních nádob s půdou či betonovou plochou ve skleníku a omezíme tak vyrůstání kořenů z těchto otvorů. Při výsadbě by se tyto kořeny přetrhly a vznikl by nepoměr mezi velikostí nadzemní části a objemem kořenů, což by mohlo zpomalit ujímání rostlin po výsadbě.
Během předpěstování sadbu pravidelně zavlažujeme, asi od 3. týdne můžeme rostliny přihnojovat slabým roztokem plného hnojiva, případně zalít roztokem fungicidu jako prevenci padání klíčních rostlin. Pro přihnojení můžeme využít kapal ná, anebo krystalická, ve vodě dobře rozpustná hnojiva.
Před výsadbou je vhodné sadbu otužovat po dobu až dvou týdnů. Otužování spočívá v pozvolném snižování teploty větráním a snižování úrovně závlahy.
Sadba rajčete může být prostokořenná, nebo s koře novým balem.
Sazenice rajčat; foto Shutterstock
Samozřejmostí kvalitní sadby je dobrý zdravotní stav. Při nevyvážených světelných a teplotních pod mínkách se sadba vytahuje, rostliny jsou křehčí a náchylnější na poškození. K vytahování rostlin dochází např. při pěstování sadby v domácnosti při relativně vysoké teplotě a nízké úrovni osvětlení.
U plodové zeleniny je roubování nejznámější u okurek salátových skleníkových. Tento způsob rozmnožování lze s úspěchem použít také u skleníkových rajčat, vyžaduje však od pěstitele určitou zkušenost a zručnost.
Jako podnože se používají typy rajčat s bujnějším růstem kořenů, které vynikají vyšší tolerancí vůči celé řadě patogenů (především půdou přenosných). Díky mohutnějšímu kořenovému systém odnož zásobuje lépe nadzemní část rostliny vodou a živinami a umožňuje dosahovat lepší úrody, anebo omezit dopad případného deficitu vláhy.
V Česku se nabízejí kříženci Lycopersicon lycopersicum x Lycopersicon hirsutum, s označením J3B Strong F1 a Fortoma F1. První odrůda je středně, druhá pak velmi vzrůstná. Obě odrůdy vynikají tolerancí k bakteriálnímu vadnutí, fusariovým chorobám, viru tabákové mozaiky a háďátkům.
Metod roubování rajčete existuje více Jednou z nich je využití plastových klipsů a opory. Na stonek podnože seříznutý kopulač ním řezem se částečně nasune plastový klips, v němž se seříznutý stonek podnože i roubované odrůdy (čili obě řezné plochy kopulačního řezu) navzájem dotýkají. Druhý otvor v klipsu slouží pro zasunutí opory (špejle), která fixuje naroubovanou rostlinu proti nadměrnému pohybu.
Po naroubování je třeba vytvořit prostředí s téměř 100% relativní vzdušnou vlhkostí, např. překrytím roubovanců fólií nebo textilií.
Kryté prostory skleníku nebo fóliovníku nám umožní pěstování rajčat i v klimaticky méně příznivých oblastech, v oblastech teplejších nám zajistí ranější sklizeň oproti venkovnímu stanovišti.
Rajče pěstujeme v dobrých světelných podmínkách při 23 až 28 °C během dne, noční teploty snižujeme asi o 6 °C. Přijatelná vlhkost vzduchu pro rajče je 65–80 %. Pro rychlení používáme obvykle odrůdy tyčkové.
Semenáčkům rajčat se ve skleníku daří; foto Shutterstock
Hydroponické pěstování rajčat je doménou spíše profesionálních pěstitelů ve sklenících a fóliovnících.
Celoroční pěstování ve skleníku je sice možné, v tuzemských podmínkách však poměrně nákladné. Výhodnější je přirychlení v nevytápěných sklenících nebo fóliovnících, kde dosáhneme sklizně asi o jeden měsíc ranější než na venkovním stanovišti.
Předpěstované sazenice vysazujeme ve druhé polovině května, jakmile pomine nebezpečí pozdních jarních mrazíků. S určitým rizikem lze vysadit rajčata již začátkem května, pak je ale vhodné je na přechodnou dobu několika týdnů zakrýt netkanou textilií.
Během vegetace rajčata podle potřeby přihnojujeme, ošetřujeme proti chorobám a škůdcům, pravidelně přiměřeně zavlažujeme a průběžně odstraňujeme ze záhonů plevele.
Přihnojení pro rajčata během růstu; foto Shutterstock
Černý mulčovací materiál se dobře zahřívá, může tedy pro rajče znamenat také zlepšení teplotních podmínek.
Ve druhé polovině srpna je vhodné u tyčkových rajčat odstranit vegetační vrchol, neboť doba od vykvetení do plné zralosti plodu je okolo 1,5 měsíce a ze zářijových květů by plody pravděpodobně nestačily již dozrát.
Pokud nechceme při pěstování rajčat používat průmyslově vyráběná minerální hnojiva a hodláme rajčata pěstovat s využitím pouze organických hnojiv, můžeme vyzkoušet následující postup:
Z pletiva vytvoříme zásobní válec, který naplníme dobře rozloženým kompostem nebo hnojem do výšky asi 30 cm.
Okolo vysázíme rajčata v přiměřené vzdálenosti mezi sebou (podle doporučení pro odrůdu). Organické hnojivo, kterým jsme naplnili válec, obsahuje určité množství minerálních, rostlinami přijatelných živin.
Další živiny se budou postupně uvolňovat během rozkladu organické hmoty. Při zalévání kompostu nebo hnoje dostatečným množstvím vody se živiny budou vyplavovat a zásobovat rostliny.
Při pěstování ve skleníku nebo fóliovníku vysazujeme tyčková rajčata do sponu 100 x 50 cm, na venkovním stanovišti do sponu volnějšího, asi okolo 100 x 70 cm. Keříčkové odrůdy na venkovním stanovišti pěstujeme ve sponu okolo 70 x 50 cm.
Foto Shutterstock
Lilek vejcoplodý neboli baklažán pochází z Indie a do Evropy se dostal ve čtrnáctém století. Známe především fialové a černé plody, ale existují i žluté a bílé.
Připomeňme, že na rozdíl od keříčkových odrůd vyžadují tyčkové odrůdy rajčat jak oporu, tak pravidelně odstraňovat zálistky.
V teplejších oblastech můžeme začít s výsevy kořenové zeleniny – mrkve, petržele, černého kořene, dále špenátu, kozlíčku polníčku a posléze i dalších druhů.
Připomeňme druhy zeleniny, které lze předpěstovat v předjaří a během jara. které teploty jsou pro jednotlivé druhy nejvhodnější a kdy nastává čas pro výsadbu sazenic na venkovní záhony.
S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích – od března je mnoho květin k tomuto účelu vhodných. Patří sem především macešky, sedmikrásky a chejr vonný (Cheiranthus), použít můžeme trvalky – prvosenky, z cibulovin narcisy a další.
Mohu rajčata dát na balkón? Nezmrznou?
Rajčata, pokud se dostanou do prostředí, kde jsou teploty pod bodem mrazu, zmrznou.
Definice balkonu začíná u toho, že je to ohraničený prostor vně obvodu budovy, nezabezpečený proti mrazu, proti srážkové vodě až po balkon vestavěný do obvodu budovy, zasklený, vytápěný. V případě prvním ne, v případě druhém, pokud zde topíte na 15 °C a výše, ano.
Druhé hledisko je, kdy tam ta rajčata chcete dávat. Jestli teď, nebo až v době jarní. Jestli máte balkon v přízemí, nebo ve vyšších patrech, na jakou stranu je otočen. To vše hraje roli v tom, kdy můžete rajčata dát na balkon, jak odpovědět na tak zdánlivě jednoduchou a jasně položenou otázku.