Předklíčení a výsadba brambor pro nejranější sklizeň

13. 1. 2020

Už od konce jara si můžeme pochutnávat na čerstvých hlízách ze zahrádky. Ačkoliv jde o plodinu vcelku nenáročnou, kvalitu úrody můžeme značně ovlivnit.

Nejčasnějších sklizní lze dosáhnout v nejteplejších oblastech – v Polabské nížině a na jižní Moravě (v některých letech již ve třetí dekádě května). Rané brambory na zahrádkách však lze pěstovat prakticky v celém Česku s tím, že se stoupající nadmořskou výškou se začátek sklizně bude posunovat.

Brambory

Brambory z vlastní zahrádky potěší každého

Provzdušněná, organicky hnojená půda

Nároky raných brambor na prostředí a zásady jejich pěstování jsou v mnohém shodné s ostatními konzumními bramborami. Jako okopanina vyžadují provzdušněnou půdu (nesnášejí trvalé zamokření), je pod ně nutné organicky hnojit a pro dosažení dobrého výnosu a kvalitních hlíz je třeba zajistit také rovnoměrnou závlahu.

Brambory bychom neměli pěstovat několik let na stejném pozemku, neboť by hrozilo nebezpečí rozšíření některých chorob a škůdců (hniloby, háďátko bramborové). Ideální je střídat plodiny na zahrádce tak, aby rané brambory přišly na stejné místo nejdříve za tři roky (pozdní brambory lépe za čtyři roky). Pokud to není možné a brambory jsou po sobě zařazovány častěji, měli bychom každoročně nakupovat uznanou sadbu a co nejvíce využívat zeleného hnojení (má i ozdravující účinky na půdu).

  • Výbornými předplodinami pro brambory jsou zejména organicky hnojená zelenina a luskoviny (hrách, fazol). Ale jsou-li brambory hnojené organickými hnojivy, nemají na předplodiny zvláštní požadavky. Výhodou je, že časná sklizeň raných brambor uvolňuje brzy místo pro další plodinu ve stejném roce (květák, kapustu, kedlubny, zelí, pór, mrkev, fazol, hrášek apod.), květiny, případně zelené hnojení.
Hlízy uložené ke klíčení

K předkličování ukládáme hlízy korunkovou částí nahoru

Než začneme vysazovat

Pozemek pro brambory bychom měli vyhnojit již na podzim hnojem, kompostem nebo zeleným hnojením. Hnůj zarýváme ve střední dávce kolem 4 kg/m² a společně s ním je vhodné zarýt základní dávku superfosfátu (trojitý SP 30 g/m²) nebo místo něj Fosmag (55 g/ m²) či Amofos (30 g/m²) a draselné soli (30 g/m²). Případnou vyšší dávkou hnoje kolem 7 kg/m² dodáváme do půdy tolik drasla, že stačí dohnojit již jen superfosfátem. Fosforem a draslíkem lze též hnojit na jaře použitím kombinovaných hnojiv.

Čím podpořit ranou sklizeň

Hlavními zvláštnostmi pěstování raných brambor jsou opatření podporující ranost sklizně, jako je

  • výběr vhodné odrůdy,
  • předkličování případně zakořeňování sadby,
  • časná výsadba,
  • použití netkané textilie.

Pro pěstování raných brambor ke sklizni od konce května do poloviny července používáme výhradně velmi rané odrůdy. Pro první sklizňový termín jsou z nich však vhodné pouze některé se skutečně špičkovou raností, které nejdříve dosahují nejen potřebného výnosu, ale zároveň i kvality (obsahu sušiny).

Další odrůdy, byť ze skupiny velmi raných, tvoří pomaleji výnos nebo zpočátku nemají potřebnou kvalitu (jsou příliš vodnaté), a proto se hodí až pro druhý (cca s týdenním zpožděním) nebo další sklizňové termíny raných brambor.

  • Pro sklizeň raných brambor uprostřed léta lze využít i rané odrůdy.

Příliš dlouho neskladujeme

Významným znakem kvality odrůd brambor je varný typ (pevná, polomoučná, nebo moučnatá konzistence dužniny po uvaření), který předurčuje jejich vhodnost k přípravě různých pokrmů.

  • U raných brambor však varný typ nehodnotíme (s výjimkou případu, že je necháme na pozemku dozrát), protože je sklízíme nevyzrálé (nať je ještě zelená, slupka se loupe), jejich dužnina má lahodnou chuť, bývá středně pevná, nikdy není moučnatá, ale udávanému varnému typu dané odrůdy ještě plně neodpovídá.
Narašená sadba brambor

Narašená sadba

Pokud zahrádkář nespotřebuje všechny rané brambory do jejich dozrání, může je v závislosti na odrůdě různě dlouhou dobu skladovat. Většina velmi raných odrůd se hodí pro letní a podzimní konzum, ale některé též pro zimní konzum, nebo dokonce pro skladování až do jara.

Zdravá sadba

Základem pro dobrý výnos pěkných hlíz je u brambor kvalitní a zdravá sadba. Proto by měl zahrádkář k sázení používat originální uznanou sadbu vždy s označením odrůdy a množitele (stupně B, A, popř. E) každoročně nakoupenou ve specializovaných prodejnách, na výstavách či přímo u množitele. Její kvalita byla úředně zkontrolována a zajišťuje i odrůdovou pravost.

Chceme-li sázet vlastní sadbu, měli bychom použít jen hlízy z bezvadných a zdravých rostlin předchozího ročníku, které bychom si měli v porostu označovat a sklízet je zvlášť. Jinak se nám s velkou pravděpodobností do sadby přimíchají hlízy z rostlin trpících virózou či jinou chorobou, které na pohled vypadají zcela zdravě, ale rostliny z takové sadby bývají zakrnělé (někdy vůbec nevyrostou), výnos je snížený, na pozemku zbytečně rozšiřujeme choroby.

  • Přesazování uznané sadby po jeden až dva roky může být úspěšné ve středních a vyšších polohách, zatímco v nížinách je nutné obměňovat sadbu každoročně (vzhledem k většímu rozšíření mšic, které přenášejí virové choroby, zde totiž sadba rychle degeneruje).

Pro časnou sklizeň je vhodná sadba větší velikosti, protože dostatek zásobních látek u ní podporuje rychlejší start a větší ranost. Nakupujeme proto tzv. velké třídění sadby (šířka hlíz 4–6 cm). Pro ostatní sklizně lze použít i menší sadbu (2,5–4 cm).

 

Předkličování je nezbytné

Nezbytnou podmínkou časné sklizně je sadbu předklíčit či zakořenit, neboť předklíčená sadba poskytuje ranější sklizeň o 10–14 dní a její zakořeňování přispěje k dalšímu zkrácení vegetace. Než začneme předkličovat, hlízy přebereme (odstraníme nemocné) a narovnáme na lísky nebo zeleninové přepravky, nejlépe korunkovou částí (polovina hlízy s více očky) nahoru.

  • Předkličovat začneme asi 4 až 6 týdnů před výsadbou (při nižších teplotách až 8 týdnů). Proto, pokud nemáme vlastní sadbu raných brambor, je třeba ji koupit s dostatečným předstihem před výsadbou nebo podle možnosti již na podzim.
  • Předkličováním bychom měli získat klíčky 1,5 až 3 cm dlouhé, se základy kořínků v podobě hrbolků a s vytvořenými růžicemi lístků.

Vlivem předkličování na světle má každá odrůda zcela charakteristický typ klíčků lišící se velikostí, barvou, tvarem, ochmýřením a dalšími znaky; proto při případném pomíchání odrůd je lze po předklíčení opět roztřídit.

K dosažení potřebné délky a kvality klíčků při předkličování není třeba dodržovat nijak složitý ani přísný režim, naopak lze různě improvizovat.

Předkličovat můžeme při teplotách v rozmezí od 8 do 18°C (při vyšších teplotách by hlízy zbytečně moc scvrkávaly), kterým přizpůsobíme dobu předkličování (delší doba při nižších teplotách) a režim osvětlení.

V prvních 7 až 14 dnech hlízy probudíme či mírně narašíme v tmavé místnosti (nebo rovnou na světle). Poté je již předkličujeme v místnosti s denním světlem (i ve skleníku) nebo je začneme osvětlovat 8 až 12 hodin denně například zářivkami (světlo brzdí růst klíčků do délky, klíčky jsou pevnější).

Dlouhé sklepní klíče

Dlouhé sklepní klíče se pro sázení nehodí

Relativní vlhkost při předkličování je vhodné udržovat nejméně na 80 % (mlžením v místnosti, popřípadě přímo na hlízy). Asi týden před výsadbou je vhodné předklíčené hlízy otužovat (nejlépe při teplotě 6 až 8°C), aby se připravily na teplotu půdy.

Zkuste i zakořeňování sadby

Tam, kde je to možné, lze využít i zakořeňování sadby. Po probuzení hlíz je uložíme v bedničkách s plným dnem, na které se nasypeme tenkou vrstva zeminy (nejlépe směs rašeliny s pískem), na tu narovnáme sadbové hlízy korunkovou částí nahoru a mírně zasypeme 10–20mm vrstvou zeminy. V závěru zakořeňování můžeme přidat další zeminu.

Za občasného pokropení vodou se hlízy dají zakořeňovat při pokojové teplotě (18–22 °C). Zprvu, po dobu asi jednoho týdne, zamezujeme přístupu světla zakrytím lísky vlhkým pytlem, později jej odstraníme, abychom světlem omezili růst klíčků do délky.

  • Zakořeňovat můžeme i předklíčené hlízy, které vložíme každou zvlášť např. do kořenáčů nebo kelímků s otvorem ve dně, zasypeme je vlhčí zeminou nebo rašelinou, případně zalijeme. Hlízy zde za 5 až 7 dní vytvoří bohaté kořeny a základy budoucích stonků.
Týden zakořeňovaná sadba

Předklíčená a 7 dní zakořeňovaná sadba

Sadbu brambor určených pro pozdější sklizně lze rovněž předkličovat a při pěstování brambor bez chemických postřiků tak lze dosáhnout jistějších výnosů. Nové hlízy začnou růst asi o 14 dní dříve a v době šíření plísně bramborové (dokáže rychle zničit nať) je výnos o dost vyšší než u rostlin z neprobuzené sadby. Na druhé straně musíme počítat s tím, že porosty z předklíčené sadby dříve dozrají a hlízy z nich budou v teplejším sklepě dříve klíčit.

Sadbu brambor pro pozdější sklizně však většinou nepředkličujeme, je vhodnější nechat ji narašit dva až tři týdny před výsadbou v teplé místnosti (délka klíčků asi 0,5 cm) nebo nechat hlízy alespoň probudit. To nám umožní vyřadit ze sadby nemocné a málo vitální hlízy, které se neprobudily. Navíc asi o týden urychlíme vzejití a snížíme tak riziko napadení ještě nevzešlé sadby v půdě chorobami, které bývá vyšší v letech s chladným a vlhkým počasím po výsadbě.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *