Už koncem jara lze ochutnávat čerstvé hlízy ze zahrádky. Ač jde o plodinu vcelku nenáročnou, kvalitu brambor pro domácnost můžeme ovlivnit.
Nejčasnějších sklizní lze dosáhnout v nejteplejších oblastech – v Polabské nížině a na jižní Moravě. V některých letech již ve třetí dekádě května. Rané brambory na zahrádkách však lze pěstovat prakticky v celém Česku s tím, že se stoupající nadmořskou výškou se začátek sklizně bude posunovat.
Brambory z vlastní zahrádky potěší každého
Nároky raných brambor na prostředí a zásady jejich pěstování jsou v mnohém shodné s ostatními bramborami. Jako okopanina vyžadují provzdušněnou půdu, ale nesnášejí trvalé zamokření. Nutně potřebují organicky hnojit a také rovnoměrně zavlažovat. Vláha přispěje k dobrému výnosu a zvýší kvalitu hlíz.
Brambory bychom neměli pěstovat několik let na stejném pozemku. Snížíme tak nebezpečí rozšíření některých chorob a škůdců. Poškození hlíz způsobují hniloby nebo háďátko bramborové.
Ideální je střídat plodiny na zahrádce tak, aby rané brambory přišly na stejné místo nejdříve za tři roky, pozdní brambory raději až za čtyři roky. Pokud to není možné a brambory zařazujeme častěji, měli bychom každoročně nakupovat uznanou sadbu a co nejvíce využívat zeleného hnojení, které má ozdravující účinky na půdu.
K předkličování ukládáme hlízy korunkovou částí nahoru
Pozemek pro brambory bychom měli vyhnojit již na podzim hnojem, kompostem nebo zeleným hnojením. Hnůj zarýváme ve střední dávce kolem 4 kg/m² a společně s ním je vhodné zarýt základní dávku superfosfátu (trojitý SP 30 g/m²) nebo místo něj Fosmag (55 g/m²) či Amofos (30 g/m²) a draselné soli (30 g/m²). Případnou vyšší dávkou hnoje kolem 7 kg/m² dodáváme do půdy tolik drasla, že stačí dohnojit již jen superfosfátem. Fosforem a draslíkem lze též hnojit na jaře použitím kombinovaných hnojiv.
Pěstování raných brambor má svá specifika. Staráme se o ně tak, abychom podpořili ranost sklizně:
Pro pěstování raných brambor ke sklizni od konce května do poloviny července používáme výhradně velmi rané odrůdy. Pro první sklizňový termín jsou z nich však vhodné pouze některé se skutečně špičkovou raností, které nejdříve dosahují nejen potřebného výnosu, ale zároveň i kvality (obsahu sušiny).
Další odrůdy, byť ze skupiny velmi raných, tvoří pomaleji výnos nebo zpočátku nemají potřebnou kvalitu (jsou příliš vodnaté), a proto se hodí až pro druhý (cca s týdenním zpožděním) nebo další sklizňové termíny raných brambor.
Významným znakem kvality odrůd brambor je varný typ. Existuje pevná, polomoučná nebo moučnatá konzistence dužniny po uvaření. Vyrný typ předurčuje vhodnost brambor k přípravě různých pokrmů.
Narašená sadba
Pokud zahrádkář nespotřebuje všechny rané brambory do jejich dozrání, může je v závislosti na odrůdě různě dlouhou dobu skladovat. Většina velmi raných odrůd se hodí pro letní a podzimní spotřebu, některé též pro zimní, nebo dokonce pro skladování až do jara.
Základem pro dobrý výnos pěkných hlíz je kvalitní a zdravá sadba. Doporučuji používat originální uznanou sadbu s označením odrůdy a množitele. K dostání je ve specializovaných prodejnách, na výstavách, u množitelů. Její kvalitu a odrůdovou pravost kontroluje, resp. zajišťuje úřad.
Jinak se nám s velkou pravděpodobností do sadby přimíchají hlízy z rostlin trpících virózou či jinou chorobou. Na pohled mohou vypadat zdravě, ale rostliny z takové sadby bývají zakrnělé. Někdy vůbec nevyrostou. Výnos je snížený, na pozemku zbytečně rozšiřujeme choroby.
Pro časnou sklizeň je vhodná sadba větší velikosti, protože dostatek zásobních látek u ní podporuje rychlejší start a větší ranost. Nakupujeme proto tzv. velké třídění sadby (šířka hlíz 4–6 cm). Pro ostatní sklizně lze použít i menší sadbu (2,5–4 cm).
Podívejte se, které tipy na předklíčení, zakořenění a výběr odrůd poradil Jiří Radochlib z Českého zahrádkářského svazu, televizním divákům.
Nezbytnou podmínkou časné sklizně je sadbu předklíčit či zakořenit. Předklíčená sadba poskytuje ranější sklizeň o 10–14 dní a její zakořeňování přispěje k dalšímu zkrácení vegetace. Než začneme předkličovat, hlízy přebereme. Odstraníme nemocné a narovnáme na lísky nebo zeleninové přepravky, nejlépe korunkovou částí nahoru. Tedy tou polovinou hlízy, které má více oček.
Vlivem předkličování na světle má každá odrůda zcela charakteristický typ klíčků lišící s velikostí, barvou, tvarem, ochmýřením a dalšími znaky. Po případném pomíchání odrůd je lze po předklíčení roztřídit.
K dosažení potřebné délky a kvality klíčků při předkličování není třeba dodržovat nijak složitý ani přísný režim, naopak lze různě improvizovat.
Předkličovat můžeme při teplotách v rozmezí od 8 do 18 °C. Při vyšších teplotách by hlízy zbytečně moc scvrkávaly. Při nižších teplotách prodloužíme dobu předkličování. Přizpůsobíme i režim osvětlení.
V prvních 7 až 14 dnech hlízy probudíme či mírně narašíme v tmavé místnosti. Nebo rovnou na světle. Poté je již předkličujeme v místnosti s denním světlem či ve skleníku. Nebo je začneme osvětlovat 8 až 12 hodin denně například zářivkami. Světlo brzdí růst klíčků do délky, klíčky jsou pevnější.
Dlouhé sklepní klíče se pro sázení nehodí
Relativní vlhkost při předkličování je vhodné udržovat nejméně na 80 %. V místnosti, popřípadě přímo na hlízy mlžíme. Asi týden před výsadbou je vhodné předklíčené hlízy otužovat. Nejlépe při teplotě 6 až 8°C, aby se připravily na teplotu půdy.
Tam, kde je to možné, lze využít i zakořeňování sadby. Po probuzení hlíz je uložíme v bedničkách s plným dnem, na které se nasypeme tenkou vrstva zeminy (nejlépe směs rašeliny s pískem), na tu narovnáme sadbové hlízy korunkovou částí nahoru a mírně zasypeme 10–20mm vrstvou zeminy. V závěru zakořeňování můžeme přidat další zeminu.
Za občasného pokropení vodou hlízy zakořeňují při pokojové teplotě (18–22 °C). Zprvu, po dobu asi jednoho týdne, zamezujeme přístupu světla: Zakryjeme lísky vlhkým pytlem, později ho odstraníme, abychom světlem omezili růst klíčků do délky.
Předklíčená a 7 dní zakořeňovaná sadba
Sadbu brambor určených pro pozdější sklizně lze rovněž předkličovat proto, abychom se při pěstování brambor obešli bez chemických postřiků a výnos byl jistější.
Nové hlízy začnou růst asi o 14 dní dříve. V době, kdy se začne šířit plíseň bramborová, je výnos o dost vyšší než u rostlin z neprobuzené sadby. Na druhé straně musíme počítat s tím, že porosty z předklíčené sadby dříve dozrají a hlízy z nich v teplejším sklepě dříve vyklíčí.
Sadbu brambor pro pozdější sklizně však většinou nepředkličujeme. Raději ji necháme narašit v teplé místnosti dva až tři týdny před výsadbou.
Klíčky by měly dorůst asi 0,5 cm. Nebo necháme hlízy pouze probudit. To umožní vyřadit ze sadby nemocné a málo vitální hlízy, které se neprobudily.
Navíc asi o týden urychlíme vzejití a snížíme riziko napadení ještě nevzešlé sadby chorobami. Riziko bývá vyšší v letech s chladným a vlhkým počasím po výsadbě.
Foto autor
Od poloviny dubna se v teplejších oblastech začíná na humózních půdách s výsadbou narašených a předklíčených hlíz brambor.
Mnozí máme vybraný a od podzimu organicky pohnojený záhon pro rané brambory. Během března vyčkáváme na příchod jarního počasí.
Na mnoha zahradách lze pěstovat rané brambory. Pro vysoký výnos s výsadbou již v dubnu je vhodné jejich předklíčení. Pokud je navíc i zakořeníme, urychlíme jejich sklizeň o 1 až 2 týdny.
Je samozřejmé, že hlízy sklízené při zelené nati a jen částečně dorostlé, s loupající se slupkou neměly čas si vytvořit tolik výživných látek jako při plném dozrání.
Poslední měsíc roku, necelých 50 hodin průměrného slunečního svitu čili asi 2 % celoročního úhrnu, teplota půdy směřuje pod nulu. Ale také slunovrat, Vánoce, někdy i na sněhu.
