Domů » Zahrada » Rady » Tipy zahrádkářů » Začínáme s pěstováním zeleniny: příprava půdy, výsadba a výsev
Začínáme s pěstováním zeleniny: příprava půdy, výsadba a výsev
25. 2. 2021
Potřebovat budeme železné hrábě, rýč, motyku na okopávání brambor, motyčku a další kypřicí a odplevelující nástroje, pak sázecí kolík, lopatku a bytelnou lopatku dloubák na vytrvalé plevele.
Založení záhonu
Jestli nám nevadí užití totálního systémového herbicidu, pak ho použijme na zelený porost kousku půdy, v níž chceme mít záhon nebo záhony. Zpravidla je v návodu herbicidu uvedeno, jak dlouho po aplikaci se má zeminu obrátit. Bývá to za 3–10 dní.
Ať už herbicid použijeme, nebo ne, musíme políčko zrýt rýčem. Buď drny vyklepeme a původně zelenou hmotu odstraníme, nebo ji můžeme obrátit dospodu. Větší plochy při zaorávání zelené hmoty můžeme klidně zorat ploužkem. Rotavátor bych nedoporučoval, mohl by nadělit, tj. namnožit vytrvalé plevele, jako jsou pýr, bršlice, popenec, ale třeba i pampeliška.
Na zelené hnojení by měla navázat minerální či organická hnojiva čili živiny, které organická hmota neobsahuje.
Směsku tedy posečeme, přišlápneme, zaryjeme a přihnojíme hnojivem typu NPK, rohovinou. A zaryjeme, aby nekoukal ani kousek nad zem.
Naopak bych po prvním obrácení půdy doporučil výsev zeleného hnojení. Směska vikvovitých, obilovin a svazenky je lepší než hořčice nebo směsi, ve kterých hořčice převažuje. Na jaře, když zelený porost dosáhne 30cm výšky, zaryjeme ho o něco mělčeji než drn. Poté znovu vysejeme směs, kteropu posléze zase zaryjeme. Pak buď před zimou, nebo na jaře, asi měsíc před výsevy doporučuji zarýt dusíkaté vápno. V půdě bude nejspíše velká zásoba semen plevelů, všude porostou.
Pokud nechceme celý první pěstitelský rok zaplnit touto důkladnější přípravou, lze půdní zásobu semen omezit částečně jen použitím dezinfekce (dusíkatého vápna) a to zhruba tři týdny před jarním setím či výsadbou.
Zahradní rytí k založení záhonu; foto Shutterstock
Na úvod výsadba
Napoprvé začněme raději s něčím, co se sází, nevysévá. Aspoň ne hned v březnu. Když vysadíme na začátku května brambory, zelí, květák, kedlubny, po polovině května třeba rajčata a celer a vysejeme fazole do hnízd, pak snadno zlikvidujeme klíčící nebo rašící plevele motyčkou nebo plecím rámečkem (šintovačkou) v prostoru mezi řádky a v řádku.
Pokud časně nasejeme mrkev (petržel) nebo dáme cibuli, je pravděpodobné, že bude proděravěná od drátovců, kteří v místě nejspíše budou. Zejména se objeví, pokud zelenou hmotu, která tvořila drn, obrátíme dospodu. Navíc celou plochou budou prorůstat různé plevele. Drátovci neminou bez povšimnutí ani brambory, ale neprokoušou všechny.
Drátovci poškozují i cibuloviny; foto Shutterstock
Navíc u výsevů mrkve, petržele a všeho, co se dává do řádků, budeme mít potíž s pletím. S klíčícími jednoletými (i vytrvalými) a s rašícími vytrvalými pleveli pak vytahujeme i to zaseté.
Docela dobře se o sebe postará (plevele zadusí) plošný výsev hrášku. Vhodná odrůda k tomu je dřeňový Kudrnáč, který nepotřebuje oporu, nebo hrachy určené na vaření (pozor žlutý – loupaný a půlený – nevyklíčí).
Osobně bych nikdy s pěstováním zeleniny nezačínal na celé ploše, ale na čtvrtině z té plánované k celkovému využití. Zryl bych, vyklepal drny, zasel zelené hnojení a zbytek bych sekal.
Z vyklepaných drnů, sekané hmoty, plevelů z obhospodařované plochy, z listí a dalších organické hmoty bych založil kompost. V dalších letech bych sehnal hnůj a používal bych ho na postupné zúrodnění pozemku spolu s vlastním kompostem.
Porost hrachu vpředu keříkový Kudrnáč, vzadu Alderman
Začínáme v místě, kde už nějaké záhony jsou
Hotové záhony, to je dar. Ale nevíme jaký. Nevíme, jestli jsou zaplevelené jednoletými plevely (vytrvalé objevíme hned, jak do nich rýpneme), jestli jsou vyhnojené, jestli je obsah živin v půdě všude stejný. Zjistit se to dá docela snadno, stačí na záhony vysít zelené hnojení. Roste-li rovnoměrně, bujně, poroste na záhoně dobře a vyrovnaně i zelenina. A při jeho zarývání se naučíte slušně vládnout rýčem…
Ale obyčejně už se se zeleným hnojením nezdržujeme. Stačí dezinfekce půdy dusíkatým vápnem a můžeme sít a sázet.
Výsadba rajčete; foto Shutterstock
Dusíkaté vápno nemůže přijít všude
Některé rostliny nesnášejí přímé hnojení vápníkem. Jsou to okurky, rajčata, tykve, paprika, mrkev, petržel, černý kořen, salát, hrách, celer, brambory. Takže u těchto kultur se musíme nějak vyrovnat s možností většího zaplevelení. Ale vzhledem k tomu, že to jsou až na výjimky okopaniny, tolik se neděje. Jmenované – kromě salátu, hrachu, mrkve a petržele – mají rády v půdě vyšší obsah výživné organické hmoty. Dodává se buď hnojem, nebo živným kompostem, popřípadě i nějakým komerčním substrátem (obyčejně je to téměř ze 100 % organický materiál).
Co, kdy a kam?
První se vysévá raná mrkev (karotka), petržel, pastinák, černý kořen, ředkvička, hrášek, špenát, vysazuje se cibule ze sazečky, podle oblasti raná zelenina (salát, kedlubny, květák, zelí, kapusta,…). Záhon by měl být připravený a pohnojený asi tři týdny před výsevy. Pod mrkev, petržel, pastinák a černý kořen je třeba půdu zpracovat (zrýt) na hloubku rýče, tam, kde je vrstva úrodné půdy nižší pak jen na její hloubku. Ředkvička a hrášek hlubší rytí nepotřebují.
Kolik čeho
Při výsevu musíme uvažovat o tom, kolik místa které kultuře věnujeme. Březnem nekončí výsevní či výsadbová sezona, když zaplníme zahradu už teď, budeme mít po starostech, ale kam dáme příští měsíce takové dobroty, jako jsou fazole, rajčata, papriky, cukety, lilky, celer nebo cukrovou kukuřici?
Mrkev či raná karotka se sklízejí zhruba po 100 dnech, po nich bude ještě možné dát další kulturu. Může to být třeba letní salát, ředkev, vodnice. Ředkvička vyroste za 5–6 týdnů a pozemek je volný na další. Třeba na polorané brambory. Brzy je pozemek volný i po jarním špenátu. Cibule se sklízí v létě, po ní zůstane pozemek k vysetí či výsadbě další kultury, nebo zeleného hnojení. Petržel, pastinák a černý kořen stráví na místě výsevu celou sezonu.
Záhon k rozmanité výsadbě či výsevu; foto Shutterstock
-
-
Šířku řádku volíme podle šířky nářadí k odplevelování
-
-
Nářadí, které pro běžné potřeby stačí
Střídání plodin a osevní postup
Osevní postup si v zahradě upravíme podle možností na čtyř až pětiletý. Na jednom místě by stejná kultura (jednoleté) zeleniny neměla být dříve než právě za ty čtyři roky. Proč tomu tak je, to má nejméně dva důvody.
- Půdní únava (vyčerpání živin, popřípadě „otrávení“ stanoviště produkty kořenů, které má za následek snížení výnosu stejné rostliny).
- Zamoření chorobami a škůdci (houby, bakteriózy i mnozí škůdci zimují přímo v půdě na místě, nebo v blízkém okolí a snadno napadnou stejnou kulturu, dříve a silněji).
- Určitou funkci přerušovače má v konkrétních případech zelené hnojení a ošetření dusíkatým vápnem nebo speciálními hnojivy, které obsahují stopové prvky.
Další důvod pro střídání plodin jsou jejich nároky na dodávky organické hmoty a zásobu živin. Zatímco některé milují čerstvé hnojení a vyšší úroveň živin, jiné potřebují méně živin i organického hnojení. Proto hnojíme hnojem či živným kompostem jen na dvou pětinách pozemku – na dílech věnovaných např. košťálovinám, okurkám, rajčatům, bramborám, celeru. Jeden až dva díly hnojíme vápníkem – vápencem, dusíkatým vápnem. Na tyto záhony sejeme rostliny, které se spokojí s nižší hladinou živin v půdě, doplňovanou menšími dávkami v průběhu vegetace.
Foto autor a Shutterstock
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
