Domů » Zahrada » Ovoce » Drobné ovoce » Vše o pěstování rakytníku: výsadba, řez, sklizeň, odrůdy
Vše o pěstování rakytníku: výsadba, řez, sklizeň, odrůdy
21. 1. 2021
Oblíbený rakytník se dá s úspěchem pěstovat na úrodných půdách, ale i v extrémních pěstebních podmínkách.
Díky účinkům látek obsažených v plodech má rakytník velmi dobrou pověst léčivé rostliny. Využívá se například při zánětech trávicího traktu, revmatismu, kožních chorobách, potížích oběhového systému a k podpoře celkového stavu organismu.
Kam a jak rakytník vysazovat, kde přihnojit
Nejlepší podmínky rakytníku poskytneme, pokud ho vysadíme do lehké půdy s obsahem humusu, s pH v rozmezí 6,5–7. Protože se jedná o rostlinu světlomilnou, vyhýbáme se zastíněným místům, také se mu nedaří v bažinatých a zamokřených půdách.
Rakytník odrůdy Sluníčko
V bohatých půdách se obejdeme bez hnojení.
Před výsadbou se doporučuje zapravit na 10 m² přibližně 0,25 kg fosforečného a 0,15 kg draselného hnojiva. Dusíkem lze v prvním roce přihnojit v dávce 50 g/10 m². V dalších 3–4 letech lze případně dodávat rostlinám do 100 g kombinované hnojivo (NPK) na 10 m².
Rostlina umí získávat dusík ze vzduchu prostřednictvím symbiotických hub. Se zajištěním dalších minerálů pomůže zase soužití hub rodu Glomus s kořeny keře – mykorhiza.
- V komerčních výsadbách se doporučuje hnojit minerálními hnojivy (N 0,3-0,4 kg, P 0,5-0,6 kg a K 0,45-0,5 kg) čistých živin na 100 m² za rok.
- Mladým rostlinám je třeba zajistit dostatek vláhy, aby v půdě dobře zakořenily.
- Na zahradě stačí rostliny vysazovat ve sponu 3 x 1–2 m.
Otevřené samčí pylové pupeny rakytníku
Opylení
Při výsadbě musíme pamatovat na to, že rakytník je dvoudomá rostlina, proto sázíme rostliny samčí a samičí. Musí být dodržen minimální 5–10% podíl samčích keřů. Důležité je i jejich rozmístění, samčí keře lze vysazovat šachovnicovitě nebo v řadách. Vzdálenost opylovačů (samčích rostlin) by měla být do 10 m (maximálně 16 m). Na menší zahrádce stačí jeden opylovač na 5–6 samičích rostlin. Pamatujme, že rakytník je větrosnubný (opylení zajišťuje proudění vzduchu).
Mulč a závlaha
Pod rostlinami je vhodné mulčovat kůrou, pilinami, případně pokrýt školkařskou netkanou textilií, aby pod keři nerostl plevel. Do textilie se prořežou otvory a vsadí rostliny.
Pokud chceme vytvořit rostlině optimální podmínky, můžeme na textilii nebo pod ní položit kapková závlahu. Dostatečná závlaha zabezpečí vysokou sklizeň i přírůstek plodných výhonů pro budoucí rok. Zvláště důležitá je závlaha v suchých letech v době nasazení a dozrávání plodů. U zavlažovaných porostů se na keřích zvětší plody a obsah vitaminu C až o 30 %. Závlaha má také příznivý vliv na obsah mikroelementů v plodech.
Formování a zmlazování keře rakytníku
Pro efektivní pěstování rakytníku a udržení jeho bohaté plodnosti je potřebný výchovný i zmlazovací řez. Rakytník je možné zapěstovat jako keř nebo jako stromek. Při menších výsadbách a pro zahrádkáře volíme odrůdy s malým vzrůstem do výšky dvou metrů, takže i ruční sklizeň a dostupnost plodů jsou snadné.
Zakořeněné řízky rakytníku
Keř by měl mít 3–5 silných, kosterních výhonů. V prvém roce po výsadbě se jednoletý výhon seřízne na 3–4 očka. Vyroste silný, vertikální výhon vysoký 70–90 cm, kterému na jaře druhého roku seřízneme vrchol. Z něj pak, asi 40–60 cm od země, vyrostou boční kvalitní výhony, které budou tvořit korunu keře. Ta pak udrží i velkou úrodu, aniž by se keř „rozhrnoval“.
Mladý rakytník
Na výhonu nesmíme najednou dělat více než 2–3 řezy, protože rakytník rány jen pomalu zaceluje. Hladké řezy zamažeme balzámem. Dbáme na to, aby kosterní větve vytvořily rovnoměrnou korunu. Ve třetím a u některých odrůd až ve čtvrtém roce se na koncích jednoletých výhonů tvoří generativní pupeny a trny. Na jaře následujícího roku se z oček u vrcholu výhonu rozroste 5–7 výhonů, které tvoří nepravý přeslen. Tyto výhony mají potom u spodní části květy a plody.
Pro stabilní plodnost se při pravidelné kontrole keře odstraňují slabé výhony a okamžitě se odstraní větve suché, aby vysychání nepokračovalo.
Ve 4.–6. roce, někdy i dříve, se objevují kořenové výmladky. Ty odstraňujeme pod úrovní půdy.
V 5–7 letech má rakytník plně vytvořenou korunu z několika řádů nepravých přeslenů. Jednotlivé výhony se dožívají 5–7 let a potom některé začnou odumírat. V této růstové etapě je potřeba keř postupně zmlazovat, starší větve odřezat a za 2–3 roky je nahradit mladými větvemi. Hloubka seříznutí starých větví by měla zasáhnout nejhlouběji do třetího roku stáří a ponechávat mladší rozvětvení.
- Na keřích nesmí zůstat žádné suché větve, protože zasychání by pokračovalo dále do živého dřeva.
- Mohutně rostoucí samčí keře se ponechávají i ve tvaru stromu.
- Volné výsadby v přírodě žádný řez nepotřebují, protože jsou většinou z trnitých odrůd nebo semenáčů.
- Trnité rostliny mají větší růstovou energii a případný řez i zmlazování dobře snášejí.
- U mladých výsadeb se doporučují zimní ochranné nátěry před okusem zvěří.
Sklizeň plodů
Plody rakytníku dozrávají postupně v závislosti na ranosti odrůdy. Stupeň zralosti ovlivňuje mnoho faktorů, důležitý je především obsah cukru. Na počátku zrání obsahují plody více kyselin a vitaminu C. S vyšším stupněm zralosti se zvyšuje obsah cukru a oleje v dužnině.
Stopky většiny starších odrůd drží plody velkou silou na větvích, je třeba proto používat různé škrabky, vidličky nebo nůžky. Jsou však vyšlechtěny ruské odrůdy, které mají nižší přídržnou sílu a dají se ručně odtrhnout, aniž by pukaly i při vyšším stupni zralosti. Také větve jsou u nových ruských odrůd méně trnité až téměř beztrnné.
Trny znesnadňují sklizeň, a proto je výhodnější u trnitých odrůd odstřihovat celé větévky i s plody. Pokud větévky odstřihujeme, necháme zmrazit a pak otřepáme ztuhlé plody, musíme počítat v příštím roce s výpadkem sklizně.
Šestiletý keř odrůdy rakytníku Sluníčko
Odrůdy
Samčích odrůd, které vytvářejí pyl, je několik, například ruský Alej, v Bojnicích vyšlechtěný K+, německý Polmix, nebo ruský Gnom.
Samičích odrůd je více, na zahrádce se uplatní novější, zvláště ruské odrůdy, které se dají snadněji sklízet ručně, nejsou tak vzrůstné a mají méně trnů. U starších odrůd drží stopka plod velmi pevně na větvi a sklizeň je proto náročná.
Altajská tvoří kompaktní hustý nižší keř. Plody obsahují až v 9,7 % cukru. Šestiletý keř o výšce 2,5 m dává 8 kg plodů.
Askola je starší odrůda vyšlechtěná v Německu. Větve jsou trnité, hodí se pro sklizeň odřezáváním větévek s plody. Dosahuje výšky až 6 m a hodí se pro odřezávání větévek s plody.
Aromat je středního růstu, dobře snáší sklizeň odřezáváním větévek. Dosahuje výnosu 15–18 kg na keř.
Botanika. Její velké oválné plody (do 1,3 g) patří mezi největší. Dlouhá stopka umožňuje snazší sklizeň. V určitém stupni zralosti lze plody setřepávat. Sklizeň z keře dosahuje 7–15 (35) kg.
Hergo je trnitá německá odrůda. Po sklizni řezem dobře regeneruje a plodí po dvou letech.
Habego je silně vzrůstná a méně trnitá, asi nejlepší německá odrůda. Po seřezání opět po dvou letech bohatě plodí.
Krasavice je ruská odrůda, která dobře regeneruje. Má vysoký obsah rutinu a netrpí chorobami.
Leikora, jedna z nejstarších odrůd, po řezu plodí až třetím rokem. Tato pozdní odrůda má vysoký výnos, je trnitá.
Moskevská krasavice má téměř beztrnné výhony. Výnos z keře dosahuje až 30 kg.
Pantěljevská je výborná ruská odrůda se střední vzrůstností. Předností jsou velké plody a vysoká úrodnost.
Sluníčko, středně vysoká, málo trnitá odrůda, má velké atraktivní plody. Průměrná úroda z keře dosahuje 9–11 kg.
Foto autor a archiv autora
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
Rakytník je sice velmi užitečný a jeho plody zdravé, ale kořenové výmladky jsou pro zahradu naprostá katastrofa. Měli jsme samce a samici, výmladky rostly z kořenů 8 metrů od kmene a objevovaly se ještě několik let po odstranění stromů samotných. Po každém přejetí sekačkou zesílily. Hrůza.
Prosím muže mi někdo poradit jak zachránit rakytnik když má už plody a zloutnou listy?