Vytrvalý jahodník obecný a křovitý ostružiník maliník najdeme na mírně vlhkých půdách v lesích a na lesních pasekách či okrajích porostů.
Vedle jahodníku obecného (Fragaria vesca) lze sbírat také vyšší jahodník truskavec (Fragaria moschata) s plody z jedné strany červenými, z druhé zelenkavými. Nebo také červenoplodý jahodník trávnice (Fragaria viridis), který najdeme na mezích. U obou se jahody špatně oddělují od lůžka.
Listy zahradních odrůd jahodníku nejsou na čaje vhodné.
Na sušení sbíráme především mladé listy jahodníku. Od pradávna se používaly pro přípravu denního nápoje. Listí sbíráme od května do srpna a vybíráme zásadně mladé světlezelené lístky. Starší mají nahořklou příchuť.
Na dobrý čaj se hodí mladé listy jahodníku obecného
Listy obsahují především třísloviny, vitamin C a také flavonoidy. Z minerálů je důležitý obsah draslíku. Jahodové listí má podpůrný účinek na fyziologické pochody v těle. Blahodárně působí na děti i seniory.
Také plody se dají sušit, nejlépe při umělém teple (50–70 °C).
Ostružiník maliník (Rubus idaeus) rozlišíme od příbuzných druhů snadno podle listů – na rubu jsou bíle plstnaté. Případnou záměnou však žádné neštěstí nezpůsobíme. Maliníky a ostružiníky patří mezi vůbec nejstarší používané druhy. Nacházíme je již u neolitického člověka.
Malinové listí se sbírá od června do srpna a opět se používají jen mladičké lístky bez stopek. Listy obsahují převážně třísloviny, menší množství vitaminu C, kyselinu citronovou a další organické kyseliny a minerální látky.
Doporučuje se do metabolických čisticích čajovin, má stahující účinky, zmírňuje podráždění sliznic v ústech, hltanu a trávicích cest. Malinové listí se přidává do žlučníkových a močopudných směsí.
Malinové a částečně i jahodové listí upravuje svalové napětí hladkých svalů, využívá se zejména u problémů s křečemi střev a dělohy.
U listů obou rostlin nedochází k žádným škodlivým reakcím ani při dlouhodobém podávání. Často se využívají na dochucení řady čajových směsí. Jako léčivo se využívají také sušené maliny nebo malinový sirup.
Všestranná bylina maliník: krásná, chutná, léčivá
Malinové a jahodové listí, případně doplněné ostružinovým, je nejvyhledávanější čajovou směsí na běžné každodenní pití, která neobsahuje kofein. Používá se i na ranní osvěžující čaje. Podle potřeby se přidávají další sezonní byliny (lípa, meduňky, máta, šípky nebo sušené plody rybízu, jahod…)
Listy se často fermentují a díky vyššímu obsahu tříslovin vzniká lahodná náhražka černého čaje. Použijeme jeden druh nebo směs listů jahody, maliny a ostružiny. Čerstvě nasbírané se nechají na hromadě 24–36 hodin lehce zavadnout. Poté jednotlivé lístky na desce srolujeme a vložíme do lněného pytlíku nebo do pleny.
Dáme na 30 minut nad vařící vodu, aby pára pronikala lístky. Poté pytlík s napařenými lístky důkladně zatížíme, např. prkénkem a necháme přes noc fermentovat. Rolování, zapaření a fermentace se ještě dvakrát opakují. Až poté dosušíme v tenké vrstvě na teplém místě nebo umělým teplem.
Zdá se vám to pracné? Zkuste aspoň tento postup: Zavadlé lístky dáme do pleny a za silného stisku srolujeme. Důkladně zatížíme a necháme 8–12 h ležet. Pak rozvineme, necháme lehce provětrat a znova srolujeme a zatížíme asi na 8 h. Poté dosušíme, můžeme použít i umělé teplo do 50 °C.
Čaj z malinového listí: 5–10 g na šálek vody, zapaříme, pijeme 2–3 denně. Běžně se v praxi zalévá 1 polévková lžíce šálkem vřelé vody.
Čaj z listů jahodníku pro každodenní pití: 1 čajová lžička na šálek vody. Na krátkodobou léčebnou kúru se dávkuje 5–20 g na půl litru vody a pije se rozdělené na dávky 3–4 x denně. Při průjmu nebo na rány dáváme 3–5 g na šálek vařící vody.
Tonikum na rozšířené póry: 50 g sušeného jahodového listí zalijeme 200 ml vřelé vody a necháme půl hodiny louhovat. Omýváme pleť, stahuje a čistí póry.
Pleťová regenerační maska: rozmačkáme nebo rozmixujeme čerstvé jahody na dřeň; používá se na osvěžení a vyhlazení pleti, u sušší pokožky se přidá mokka lžička olivového nebo mandlového oleje.
Dětský čaj: 2 díly (20 g) heřmánku, po 1 dílu (10 g) listů maliníku, máty, meduňky, plodů fenyklu a květu černého bezu. Lze přidat ještě 1 díl kořene proskurníku a 0,5 dílu (6 g) chmelu.
Foto autorka
Sluníčko, deštná bylina, nechtík, nepravý šafrán, krušinek, pazourek, měsíček, tak lidé říkají nenáročná letničce, která roste téměř všude, kam ji na jaře nasejeme.
Řebříček a hluchavka mají široké využití, dobře namíchané ulehčí od bolesti a usnadní stonání. Patří k léčivkám, které lze označit přívlastkem ženské.
Téměř vše léčivý heřmánek působí protizánětlivě, mírní křeče, uklidňuje nervový systém. Je součástí dětských čajů, mastiček, olejíčků a mýdel.
Radost z pěstování nejen léčivých, ale i čerstvých kořeninových a aromatických bylinek mohou pokazit nepříjemná překvapení. Choroby.
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Výchovný – tvarovací řez korunky stromku děláme jen pokud je nutný v období prvních pěti let po výsadbě. Řez prosvětlovací – průklest, je možný v plodném věku stromu a to vždy v několikaletém odstupu.
