Ostré nože vertikutátoru vynesou z půdy vrstvičku rostlinné hmoty, která omezuje zásobení travních kořínků vodou a živinami. Zčásti přitom likvidují i plevele.
Vertikutace současné vyvolá přirozenou regenerační reakci rostlin na mírné poškození kořenového systému, díky ní se trávník rychle obnovuje. Tato skutečnost se využívá i při celkové rekonstrukci trávníku, kdy se po prořezání aplikuje pískování a dosev.
Plsť omezuje koloběh vody v trávníku a jeho zásobení živinami
Vertikutace patří k běžné péči intenzivně udržovaných okrasných trávníků nebo zatěžovaných sportovních ploch a to až několikrát do roka. Na rodinných zahradách ji použijeme jednou nebo dvakrát do roka, na jaře a na přelomu léta a podzimu. U obou termínů zohledníme aktuální počasí.
Trávník po pravidelné vertikutaci
U nově založených trávníků výsevem počkáme s touto poměrně náročnou technikou ještě dvě sezony, během kterých se trávník plně zapojí.
Plochy založené pokládkou trávníkového koberce můžeme vertikutovat již následující sezonu, kdy je trávník plně prokořeněný a tvoří větší množství plsti.
Vertikutace trávníku uvolní až překvapivé množství zbytků rostlinné hmoty; foto Shutterstock
Pokud se na zahradě nachází závlahový systém, vyplatí se vyznačit praporky nebo kolíky umístění trysek, abychom je nepoškodili.
Nejprve trávník posečeme. Na jaře seč pravděpodobně potřeba nebude, protože s prvním prořezem začínáme v termínu, kdy porost mírně raší. Seč je důležitá koncem léta a na podzim, kdy je trávník v plné kondici.
Plsť se může stát příčinou houbové choroby trávníku
Vertikutátorem ošetříme velké plochy, vertikutačními hráběmi si vystačíme jen na okraje a místa, kde stroj nechceme nebo nemůžeme použít.
Pro likvidaci plsti a mechu řežeme trávník ve dvou směrech na sebe kolmých. Podle množství hrabeme uvolněnou odumřelou hmotu po každém z přejezdů. Je-li to nutné, prořežeme trávník ještě ve třetím, šikmém, směru.
Přihnojení patří k vertikutaci trávníku
Plochu poté pohnojíme dlouhodobě působícím, tedy pomalu rozpustným, hnojivem a trávník zavlažíme. Zelený koberec se dostane do kondice během dvou až tří týdnů.
Foto autorka
Podobně velké rozdíly, jaké existují mezi odrůdami jabloní, brambor nebo květin, charakterizují i jednotlivé trávníkové odrůdy trav.
Co potřebuje trávník, aby vytvořil hustý, temně zelený, odolný a bezplevelný porost? Výživu s dostatkem dusíku, ale i stopové prvky, hlavně železo.
Luční porosty s barevnou směsicí rostlin a hemžící se nejrůznějším hmyzem a dalšími živočichy patří do české krajiny. Tak pestrou a života plnou lze mít i zahrádku.
Po delším období letního sucha, zhruba ve druhé polovině srpna nebo nejpozději v září začínají v tuzemských podmínkách opět růst trávníky.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
