Gaury snášejí sucho; vlhká půda sníží jejich zimovzdornost
9. 9. 2021Rod Gaura se někdy česky označuje jako svíčkovec, nicméně osobně se přikláním k používání botanického jména gaura, které dobře zní také v češtině.
Pro většinu trvalek představuje zima období vegetačního klidu. Na prázdných záhonech zůstávají jen zbytky odumřelých stonků. Lze se v zimě o trvalky nějak starat?
Už na podzim bychom měli zvážit, zda odumřelé nadzemní části trvalek ostříháme, nebo s ostříháním počkáme a na kdy. Obě tyto varianty mají své pro i proti.
Snadno se přesévají např. vytrvalé severoamerické trvalky, jako jsou hvězdnice (Aster), některé zlatobýly (Solidago), časněji kvetoucí zápleváky (Helenium) aj.
Pokud zvolíme podzimní sestřih trvalek, pak je hlavní výhodou zejména včasné uklizení a vyčištění záhonu. Ušetříme si práce v zimě nebo brzy na jaře. Další výhodou je odstranění velké části semen u rostlin, které by se mohly samovolně přesévat a objevovat se tak na zahradě i tam, kde je nechceme.
Tím však výhody podzimního, případně časného zimního sestřihu končí.
Pokud počkáme se stříháním na pozdější období, kterým může být až předjaří, uděláme lépe. Odumřelé nadzemní části totiž do značné míry chrání přezimující listové růžice před poškozením mrazy a to zejména delšími holomrazy. To je významné zejména u druhů s velkými listovými růžicemi, jako jsou zápleváky a také např. u druhů které přezimují pomocí zkrácených přízemních výhonů s listy, jako jsou např. zavinutky (Monarda).
Další výhodou sestřihu trvalek v předjaří je i to, že záhon přes zimu nezůstane prázdný. Celá řada rostlin nabízí i během zimních měsíců zajímavé tvarové struktury a třeba i neobvykle barevné změny.
Rovněž vytrvalé okrasné trávy jako ozdobnice (Miscanthus), dochany (Pennisetum) aj., které vypadají velmi hezky takřka celou zimu, sestřihneme na jaře, abychom předešli riziku vyhnívání a vymrzání trsů.
Barevný aspekt mohou přinést i nižší šedo- či modrolisté kostřavy (Festuca) či načervenale zbarvený prérijní Andropogon scoparius nebo bronzově hnědý Sporobolus heterolepis.
Dalším důvodem, proč ponechat sestřih trvalek na předjaří, je i to, že odumřelá masa rostlin nabízí vhodný úkryt pro mnohé drobné ptáky (především sýkorky) a přináší jim rovněž i vítané zimní zpestření stravy v podobě semen, která na rostlinách mohou nalézt (takto jsou hojně navštěvované třapatkovky a řada hvězdnic s většími semeny, např. Aster amellus).
Co se týká barevnosti trvalkových výsadeb v zimě, tu přinášejí nejvíce podrostové trvalky, u nichž nedochází na podzim k zatažení listů, ale alespoň částečně zůstávají stálezelené (či s různě zbavenými listy). K těm nejefektnějším patří dlužichy (Heuchera), které nabízejí pestrou barevnou škálu listů.
Dále pak určitě polostálozelené kakosty, jako je kakost dalmátský (Geranium dalmaticum), kakost oddenkatý (G. macrorrhizum) a kakost G. x cantabrigiense.
Rovněž bergénie mají stálezelené listy se zajímavým zimním vybarvením.
Všechny tyto zmíněné druhy nabízejí olistění i během zimního období, kdy se starší listy barví do oranžově bronzových odstínů a nejmladší listy zůstávají zelené.
Zajímavými stálezelenými rostlinami pro slunná a sušší stanoviště mohou být vytrvalé juky a to především žlutě panašované odrůdy od Yucca filamentosa.
U podrostových trvalek najdeme i nemnoho výjimek, které např. vykvétají i během zimního období. Zde je asi nejtypičtějším příkladem čemeřice černá (Helleborus niger), která často vykvétá velkými bílými květy už během prosince či ledna.
I péče o podrostové trvalky má svá specifika. Mnohdy váháme, zda čistit záhony od spadaného listí na podzim, na jaře, nebo zda vůbec listí z podrostových záhonů odstraňovat.
Trochu jiná je situace u intenzivních trávníků, kde je lépe listí odstranit, aby se případně pod jeho vrstvou netvořily ostrůvky plísně sněžné, která trávník poškozuje.
Listí samotné může být velmi dobrým zimním krytem i pro jiné choulostivější rostliny. Není tedy na škodu si ponechat několik pytlů suchého listí z podzimního úklidu zahrady a během zimy jej případně použít k ochraně rostlin. Při delších holomrazech ho velmi ocení např. i jinak odolné kopretiny, u nichž rovněž zůstává přes zimu zelená listová růžice.
Pokud nemáme k dispozici suché listí, lze pro stejný účel použít napři i hrubší rašelinu. Již tenká vrstva (2–3 cm) stačí, aby byly přezimující listové růžice ochráněny před holomrazem. Na jaře pak stačí rašelinu rozhrnout a ponechat na záhoně.
Stálezelené rostliny lze rovněž chránit vrstvou chvojí. Zde se nejedná ani tak o ochranu před mrazem, jako spíše před přílišným kolísáním teplot a intenzivními slunečními paprsky za jasných, ale mrazivých dnů. Chvojí lze použít i při ochraně choulostivějších skalniček.
Vždy je potřeba pamatovat na to, že není nutná příliš tlustá vrstva, která by rostliny pod sebou dusila nebo způsobila rozvoj houbových chorob a vyhnívání skalniček. Stačí jen takové množství chvojí, aby rostliny byly přistíněny.
Velmi podobně platí jarní termín i pro sestřih okrasných trav, jako jsou ozdobnice (Miscanthus).
S řezem stálezelených rostlin typu šalvěje lékařské, levandule nebo santolíny rozhodně nespěcháme. Zima není pro sestřih těchto druhů vhodná. Sestřihneme je až na jaře, když začínají rašit, tedy někdy na přelomu března a dubna.
Foto autor
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.