Kdy se v zimě starat o trvalky: Na podzim, nebo v předjaří?

25. 11. 2020

Pro většinu trvalek představuje zima období vegetačního klidu. Na prázdných záhonech zůstávají jen zbytky odumřelých stonků. Lze se v zimě o trvalky nějak starat?

Kdy trvalky ostříhat

Už na podzim bychom měli zvážit, zda odumřelé nadzemní části trvalek ostříháme, nebo s ostříháním počkáme a na kdy. Obě tyto varianty mají své pro i proti.

Snadno se přesévají např. vytrvalé severoamerické trvalky, jako jsou hvězdnice (Aster), některé zlatobýly (Solidago), časněji kvetoucí zápleváky (Helenium) aj.

Pokud zvolíme podzimní sestřih trvalek, pak je hlavní výhodou zejména včasné uklizení a vyčištění záhonu. Ušetříme si práce v zimě nebo brzy na jaře. Další výhodou je odstranění velké části semen u rostlin, které by se mohly samovolně přesévat a objevovat se tak na zahradě i tam, kde je nechceme.

Tím však výhody podzimního, případně časného zimního sestřihu končí.

Vysoké trvalky v pozdním podzimu

Vysoké trvalky na počátku zimy

Pokud počkáme se stříháním na pozdější období, kterým může být až předjaří, uděláme lépe. Odumřelé nadzemní části totiž do značné míry chrání přezimující listové růžice před poškozením mrazy a to zejména delšími holomrazy. To je významné zejména u druhů s velkými listovými růžicemi, jako jsou zápleváky a také např. u druhů které přezimují pomocí zkrácených přízemních výhonů s listy, jako jsou např. zavinutky (Monarda).

Další výhodou sestřihu trvalek v předjaří je i to, že záhon přes zimu nezůstane prázdný. Celá řada rostlin nabízí i během zimních měsíců zajímavé tvarové struktury a třeba i neobvykle barevné změny.

  • Příkladem rostlin, u nichž i odumřelá nadzemní hmota může působit zajímavě, jsou i zmíněné zavinutky (Monarda) se svými patrovitými plodenstvími, dále třapatkovky (Echinacea), jejichž pěkná suchá květenství se dají použít např. i do aranžmá ze sušených květin.

 

Rovněž vytrvalé okrasné trávy jako ozdobnice (Miscanthus), dochany (Pennisetum) aj., které vypadají velmi hezky takřka celou zimu, sestřihneme na jaře, abychom předešli riziku vyhnívání a vymrzání trsů.

Barevný aspekt mohou přinést i nižší šedo- či modrolisté kostřavy (Festuca) či načervenale zbarvený prérijní Andropogon scoparius nebo bronzově hnědý Sporobolus heterolepis.

Dalším důvodem, proč ponechat sestřih trvalek na předjaří, je i to, že odumřelá masa rostlin nabízí vhodný úkryt pro mnohé drobné ptáky (především sýkorky) a přináší jim rovněž i vítané zimní zpestření stravy v podobě semen, která na rostlinách mohou nalézt (takto jsou hojně navštěvované třapatkovky a řada hvězdnic s většími semeny, např. Aster amellus).

Barevnost výsadeb

Co se týká barevnosti trvalkových výsadeb v zimě, tu přinášejí nejvíce podrostové trvalky, u nichž nedochází na podzim k zatažení listů, ale alespoň částečně zůstávají stálezelené (či s různě zbavenými listy). K těm nejefektnějším patří dlužichy (Heuchera), které nabízejí pestrou barevnou škálu listů.

 

Dále pak určitě polostálozelené kakosty, jako je kakost dalmátský (Geranium dalmaticum), kakost oddenkatý (G. macrorrhizum) a kakost G. x cantabrigiense.

Rovněž bergénie mají stálezelené listy se zajímavým zimním vybarvením.

Všechny tyto zmíněné druhy nabízejí olistění i během zimního období, kdy se starší listy barví do oranžově bronzových odstínů a nejmladší listy zůstávají zelené.

Zajímavými stálezelenými rostlinami pro slunná a sušší stanoviště mohou být vytrvalé juky a to především žlutě panašované odrůdy od Yucca filamentosa.

Yucca Golden Sword

Panašovaná Yucca Golden Sword

U podrostových trvalek najdeme i nemnoho výjimek, které např. vykvétají i během zimního období. Zde je asi nejtypičtějším příkladem čemeřice černá (Helleborus niger), která často vykvétá velkými bílými květy už během prosince či ledna.

Kdy odstraňovat listí

I péče o podrostové trvalky má svá specifika. Mnohdy váháme, zda čistit záhony od spadaného listí na podzim, na jaře, nebo zda vůbec listí z podrostových záhonů odstraňovat.

  • Odstraňovat listí skutečně není zapotřebí.
  • Opadané listí je přirozenou ochranou podrostových trvalek proti zimním mrazům, především holomrazům, a přispívá k obnově humózní vrstvy na povrchu půdy.
  • Podrostovým druhům bylin humus velmi prospívá. Není tedy nutné odstraňovat listí ani na jaře, když trvalky začínají rašit, popř. nakvétat. Stačí listí jen odsunout z trsů stranou, kde se brzy rozloží.
  • Pouze pod některými druhy stromů, například pod ořešáky královskými, listí odstraníme.

Trochu jiná je situace u intenzivních trávníků, kde je lépe listí odstranit, aby se případně pod jeho vrstvou netvořily ostrůvky plísně sněžné, která trávník poškozuje.

Listí samotné může být velmi dobrým zimním krytem i pro jiné choulostivější rostliny. Není tedy na škodu si ponechat několik pytlů suchého listí z podzimního úklidu zahrady a během zimy jej případně použít k ochraně rostlin. Při delších holomrazech ho velmi ocení např. i jinak odolné kopretiny, u nichž rovněž zůstává přes zimu zelená listová růžice.

Jak použít rašelinu nebo chvojí

Pokud nemáme k dispozici suché listí, lze pro stejný účel použít napři i hrubší rašelinu. Již tenká vrstva (2–3 cm) stačí, aby byly přezimující listové růžice ochráněny před holomrazem. Na jaře pak stačí rašelinu rozhrnout a ponechat na záhoně.

  • Někdy je tímto způsobem doporučována ochrana zimních výhonků zavinutek (Monarda), které mohou být dlouhými holomrazy poškozeny. Podobně tak může mírné zasypání rašelinou pomoci choulostivějším odrůdám listopadek (Chrysanthemum).

Stálezelené rostliny lze rovněž chránit vrstvou chvojí. Zde se nejedná ani tak o ochranu před mrazem, jako spíše před přílišným kolísáním teplot a intenzivními slunečními paprsky za jasných, ale mrazivých dnů. Chvojí lze použít i při ochraně choulostivějších skalniček.

Vždy je potřeba pamatovat na to, že není nutná příliš tlustá vrstva, která by rostliny pod sebou dusila nebo způsobila rozvoj houbových chorob a vyhnívání skalniček. Stačí jen takové množství chvojí, aby rostliny byly přistíněny.

  • Na jaře pak takovou přikrývku odstraňujeme pozvolna a ideálně spíše za oblačného dne, aby si rostliny opět přivykly na dostatek světla a nebyly poškozeny jarním sluncem.
Svázané ozdobnice

Svázané trsy ozdobnice

Kdy začít s řezem

Velmi podobně platí jarní termín i pro sestřih okrasných trav, jako jsou ozdobnice (Miscanthus).

S řezem stálezelených rostlin typu šalvěje lékařské, levandule nebo santolíny rozhodně nespěcháme. Zima není pro sestřih těchto druhů vhodná. Sestřihneme je až na jaře, když začínají rašit, tedy někdy na přelomu března a dubna.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

26. 1. 2025

Které odrůdy jádrovin jsou náchylné ke strupovitosti a padlí

Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x