Různé druhy plaménků kvetou od jara do podzimu a podle toho se liší v požadavcích na řez. Některé plaménky řez nepotřebují, jiné naopak každým rokem.
Mezi raně kvetoucí botanické druhy a jejich kultivary patří například Clematis alpina, C. macropetala a C. montana. Kvetou na vyzrálém loňském dřevě na krátkých letorostech vyrůstajících na jaře z pupenů založených už v létě a na podzim předchozího roku.
Prosvětlovací řez skupiny plaménků, která kvete na jaře
Nevhodným řezem bychom odstranili květu schopné části dřeva. Proto tato skupina řez nevyžaduje a bez něho kvete několik let.
Tyto plaménky se prořezávají pouze v případě, kdy je skutečně nutné rostliny prosvětlit. Občasné prořezání jim prospívá v obnově růstu. Sníží se tím váha a objem starých výhonů na trelážích, oporách nad vchody, pergolách, altánech a podobných zařízeních.
Tato skupina je výhodná na celoroční pokrytí nevzhledných zdí, plotů, sloupů a jiných zahradních staveb. Pnoucí druhy této skupiny se hodí k ozelenění besídek, pergol a do méně přístupných míst na zahradě. Rovněž plní dobře maskovací funkci při ozelenění např. velkých starých stromů a keřů.
V některých případech můžeme udělat hluboký zmlazovací řez, vyřezáním všech výhonů až k zemi.
Vyřezáním části výhonů až k silným pupenům u země podpoříme obnovení výhonů, které vyrostou i z podzemní kořenové části. Řežeme koncem zimy nebo hned po odkvětu. Radikálně mohou být seřezány po odkvětu druhy C. alpina a C. macropetala.
Plamének alpský Pamela Jackman
Clematis alpina – plamének alpský, který je velmi otužilý, pne se do výšky 2–3 m. Květy jsou malé o průměru 3–5 cm v kratších latách, jednoduché, zvonkovité, rozevřené. Má několik kultivarů v barvách modré, fialové a růžově červené.
C. macropetala – plamének velkokvětý je mimořádně otužilý, dosahuje výšky 3 m i více. Má velké, jednotlivé květy o průměru 5–8 cm, rozevřené, cípaté, zvonkovité, u kultivarů jsou květy poloplné a plné v barvě modré, bílé, fialové a růžové.
C. montana – plamének horský je nejoblíbenější zejména na pokrytí nevzhledných zdí, plotů i jiných staveb. Roste silně a dosahuje výšky až 10 m. Původní druh má bílé, jednoduché, rozevřené květy o průměru 5–6 cm. Vyrůstají v paždí listů po 1–5. Je známo kolem 20 kultivarů a variet s květy bílými, lila a růžově červenými.
Clematis Peppermint
Do této skupiny zahrnujeme většinu velkokvětých druhů a jejich kultivarů, které kvetou na počátku léta. Mnoho z nich kvete znovu v pozdním létě. Klematisy s plnými květy se vyskytují u prvních raných velkokvětých kultivarů, které se objevily jako přirozené mutace u velkokvětých hybridů.
Plné květy se vyskytuji u raně kvetoucích prvních květů, všechny další květy jsou už jednoduché. U raných poloplných a plnokvětých kultivarů děláme mírný řez, jinak po příliš silném řezu květy vykvetou pouze jako jednoduché.
Plamének kvetoucí počátkem léta řežeme na konci zimy nebo počátkem jara
Při použití lehkého řezu je důležité, aby se u této skupiny ponechala kostra většího počtu vyrostlých výhonů, na nichž se zakládají postranní květné větévky.
Rostliny, u kterých se neprovádí pravidelný řez, tvoří spleť vzájemně prorostlých výhonů, které je třeba po čtyřech až pěti letech sestřihnout do starého dřeva. Po tomto zmlazovacím řezu první květy na počátku léta nevykvetou, zato druhé květy na konci léta budou lepší, větší a četnější.
Každoroční mírný řez na počátku jara podnítí větší růst květonosných postranních letorostů na základních kosterních výhonech vyrostlých v minulém roce. Řezem na počátku jara vyřežeme všechno slabé nebo poškozené dřevo k dvojici zdravých pupenů, k místu odnožení nebo až k zemi.
Je také nutné ostřihat odkvetlé části výhonů s květy, které vytvářejí semena a jsou příčinou slabého pozdně letního a podzimního kvetení. Tvorba semen často vysiluje rostlinu natolik, že nedojde k založení květních pupenů pro druhé kvetení. Odkvetlé výhony zkrátíme po prvním květu o třetinu délky, čímž podnítíme růst nových letorostů, které přinesou druhé květy.
Clematis lanuginosa – plamének vlasatý pochází z Číny a od tohoto druhu je odvozen velký počet kultivarů, většinou s velkými, talířovitými květy o průměru 20 cm i více. Plamének se pne do výšky až 2,5 m a převážná část kultivarů kvete dvakrát za rok a to v červnu na výhonech loňského dřeva a krátkých postranních letorostech a v srpnu až září na nově vyrostlých letorostech u sestřižených výhonů.
C. patens – plamének otevřený pochází z Japonska a obsahuje velký počet vyšlechtěných, raných velkokvětých kultivarů, které se dělí na kvetoucí od května do června a některé z nich znovu kvetou od léta až do podzimu. Květy jsou většinou úzkoplátečné, hvězdicovitě sestavené.
C. florida – plamének floridský pochází z Číny a pne se do výšky 2,5 až 3 m a má několik kultivarů, které mají hvězdicovité květy o průměru 8–9 cm. Známější kultivary mají květy většinou plné v barvě modré, lilákové, fialově purpurové, růžovočervené a modré.
Tyto plaménky kvetou na nově vyrostlých, mladých, silných výhonech, z nichž vyrůstají postranní květní větvičky. Tato skupina vyžaduje na konci zimy nebo na počátku jara každoroční hluboký řez všech odkvetlých výhonů ve výšce 20–30 cm nad zemí
Bez řezu se jejich schopnost kvetení výrazně sníží, spíše většina kultivarů nepokvete vůbec. Každoročním hlubokým řezem posilujeme růst mladých výhonů, které začínají kvést v červenci a kvetou až do podzimu.
U hluboko sestřihaných plaménků se zmlazovací řez nedělá, protože po jarním pravidelném řezu se rostlina dostatečně obnovuje z bazálních pupenů. Chceme-li posunout letní kvetení na pozdější dobu, polovinu nově vyrůstajících výhonů ve výšce 60–70 cm zaštípneme nebo část výhonů na jaře neřežeme, ale hluboký řez nad zemí provedeme až v dubnu. Tím oddálíme začátek kvetení o měsíc. Kvetou pak až do prvních podzimních mrazíků.
Plaménky každoročně sestřihávané vyžadují k zdravému, bujnému růstu a bohatému kvetení, každý druhý rok dodat do půdy na podzim dobře proleželý hnůj nebo živný kompost, případně vhodný substrát. Na jaře přidáme ještě minerální kombinované hnojivo, např. Cererit, které dáváme každý rok.
Clematis x jackmanii – hybrid (C. lanuginosa x C. viticella) – plamének Jackmannův se pne do výšky 3–4 m. Květy o průměru podle kultivarů 10–20 cm, zpravidla po třech květech pohromadě na koncích letorostů. Kališní lístky po 4–6 obvejčité, talířovitě plošně rozložené, jednoduché i poloplné. Patří k nejčastěji pěstovaným plaménkům.
Clematis viticella – plamének vlašský se pne do výšky až 4 m, letorosty jsou hranaté. Květy jednoduché i plné, kališní lístky po 4–6, obvejčité, 3–5 cm široké, ploše rozprostřené, okraje poněkud zkadeřené. Květy jednotlivé i po třech seskupené, kvete od poloviny července, u některých kultivarů až do září.
Plamének bolševníkolistý (Clematis heracleifolia)
Clematis tangutica – plamének tangutský, pne se až do výšky 3 m, květy jsou žluté zpravidla jednotlivé na vzpřímené stopce, nící až 8 cm široké, kališní lístky 4, vejčitě kopinaté, 3–4 cm dlouhé, zpočátku zvonkovité, v plném květu rozevřené. Kvete od poloviny června až do začátku září.
Clematis rehderiana – plamének Rehderův, pne se až do výšky 6 m. Letorosty hranaté, chlupaté, květy světle žluté, zvonkovité, konce kališních lístků nazpět ohnuté, nící, 4 cm dlouhé a 3 cm široké, lata vzpřímená, větvená s četnými květy. Kvete od poloviny srpna do poloviny října.
Clematis serratifolia – plamének pilolistý, pne se do výšky 3 m, květy v paždí listů na dlouhé stopce, po 1–3 květech, které jsou nící, žluté. Květ je široce zvonkovitý, v plném květu talířovitě rozevřený, úzkoplátečný a vrtulovitě stočený, kališní lístky 3 cm dlouhé a plošně 4 cm široké. Kvete od začátku srpna do konce září.
Plamének Jouinův (Clematis jouiniana) Robert Brydon
Clematis x jouiniana – plamének Jouinův, kříženec mezi C. heracleifolia x C. vitalba, pne se do výšky 3–4 m a používá se také na pokryv půdy. Květy dlouze úzkoplátečné do stran stočené, rozevřené, jednoduché, drobné, 3 cm široké. Kvete bledě modře nebo nafialověle od začátku srpna do poloviny října.
Foto a kresby autor
Mezi pnoucí růže se řadí odrůdy dorůstající dva i osm metrů. Zatímco ty první mohou okrášlit drátěný plot, pro druhé máme vyšší cíle.
Znáte jiný keř nebo strom, který výstižněji než líska symbolizuje přechod mezi zimou a jarem? Ale nejen kvůli tomu se vyplatí lísku pěstovat.
Ve Šlechtitelská stanici ve Velkých Losinách množí a pěstují maliníky a ostružiníky. Zkoušejí tu i zahraniční odrůdy. Tady jsou jejich poznatky a doporučení k zavedeným odrůdám.
Kreativita, cit pro detail a neotřesitelná láska ke květinám dokážou proměnit i ten nejobyčejnější kus země v jedinečnou zelenou kompozici.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
