Bylo by liché očekávat od následujících řádků zprávu o zahradníku Řimbabovi, který si na špinavou práci najal Pelyňka. Tihle zabijáci umí víc.
Proto jsou vedle jiných předmětem kurzu o biologické ochraně pěstovaných rostlin, jak ho připravilo Biologické centrum Akademie věd České republiky, v. v. i., v Českých Budějovicích.
Kurz představuje různé způsoby ochrany rostlin a vysvětluje principy bioochrany.
Sviluška řádí na fazolu
Člověk se tu naučí škůdce a některé choroby rozeznávat a dozví se, jak proti nim bojovat prostřednictvím postupů běžných v přírodě.
Pro někoho bude překvapením, že biologické přípravky mohou být jedovaté a že i člověku mohou uškodit. Například s výluhy z tabáku, řimbaby, vratiče je třeba pracovat velmi opatrně,. Při jejich přípravě, ředění či aplikaci dodržujeme pravidla podobná těm, která platí pro konvenční ochranné látky.
Mnohé prostředky se dají vcelku snadno vyrobit doma, jiné dodají firmy zabývající se biologickou ochranou. Takovými zabijáky jsou zpravidla mikroorganismy či hmyz, které buď škůdce přímo hubí, nebo na něm parazitují. V areálu českobudějovického Biologického centra AV ČR jsou v rámci kurzu k vidění škůdci i predátoři, kteří svou kořist běžně likvidují v přírodě.
Tak se vaří tabák a hořkoň obecná
Vodní, olejové či lihové výluhy zase slouží jako koncentráty, které po naředění likvidují škůdce.
Důležitým poznatkem může být i skutečnost, že bio zabijáci účinkují pomaleji než konvenční přípravky. Housenky dál lezou, brouci též. Jenže už nežerou a pomalu – až za několik dnů – hynou.
Pupária (zakuklené) molice vlaštovičníkové napadli přirození nepřátelé
Účastníci kurzu si mohou odvézt i konkrétní tipy na domácí přípravu doporučeného přípravku. Pro představu dva takové, v praxi osvědčené:
K výrobě insekticidu se nejlépe hodí kvetoucí části pelyňku pravého nebo pelyňku černobýlu. Sbíráme je v pozdním odpoledni za teplého suchého počasí.
Usušený pelyněk v množství 250 g macerujeme 48 hodin ve 40% lihu.
Poté přefiltrujeme, přidáme 30 ml rostlinného oleje a 20 ml tekutého mýdla.
Před použitím ředíme na 10 % a postřikujeme navečer nebo ráno.
Tip: Nahrubo nasekaný pelyněk s levandulí a dobromyslí v poměru 2:1:1 výborně odpuzuje šatní a potravinové moly. Takto připravený pytlíček vydrží celý rok.
Sbíráme květy s kousky stonků 5 až 9 dní od plného květu. Vhodná je zejména kopretina řimbaba (neboli kopretina šarlatová; Chrysanthemum / Tanacetum coccineum) a kopretina starčkolistá (neboli řimbaba dalmatská; Chrysanthemum / Tanacetum cinerariifolium).
Různé názvy má kopretina starčkolistá, čili římbaba dalmatská (Tanacetum cinerariifolium); foto Shutterstock
Pro výrobu užíváme co nejčerstvější materiál, neboť droga rychle ztrácí účinnost. Konzistenci suroviny v prášku získáme rozdrcením v mixéru a skladováním v mrazničce.
Extrakt vyrobíme z 20 g sušených květů, které zalijeme 5 litry teplé vody. Louhujeme 3 hodiny. Poté přecedíme a můžeme postřikovat.
Lihový extrakt připravíme z 500 g suché drogy, kterou louhujeme 48 hodin v 50% alkoholu. Získaný roztok přecedíme a před použitím ředíme na 10 až 15 %.
Tip: Test účinnosti přípravku můžeme vždy udělat na několika jedincích much. Je-li extrakt v pořádku, hynou mouchy do minuty. Pokud přežijí 20 minut, extrakt již degradoval.
Zdroj: Živá půda: Praktický manuál – Miloslav Šimek a kol. Vydala Academia.
Foto autor a Shutterstock
Úrodu ze zeleninových záhonů mohou pokazit škůdci, jako jsou larvy a dospělci molic, třásněnek, mšic, květilek a další.
Moje insekticidy mne sice stojí jednou týdně kilo slunečnicových semen – pardon, nažek – ale taky naplňujou hrdostí a jistotou, že ani tou nejmenší chemií nezatěžuju. Keře před okny, park, přírodu, svět.
Na květech a na spodní straně listů orchidejí se objevily bílé chomáčky. Listy jsou lepkavé. O kterého škůdce jde a jak se ho zbavit?
Hrách a fazole mnohde sklízíme ještě nezralé pro sladká zrna nebo celé fazolové lusky. Sklizeň luskovin na zahrádkách usnadní postupný výsev.
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
Vážený pane Dvořáku,
děkuji za velmi užitečné rady. Zaujal mne především tip na směs běžně dostupných bylin proti oběma druhům molů.
Vše dobré přeje
Milan Číha
Když se podíváte na stránky Biologické centrum Akademie věd České republiky, v. v. i., v Českých Budějovicích, najdete tam odkaz na kurz, ve kterém se dozvíte mnohem více. A nebudou to hlouposti typu léčby rajčat měděným drátkem. acylpyrinem, slanou vodou, jódem.
co je „teplá voda“ ?
To co dá běžný vodovod.
Ivane, Ivane …:o(((
„Pro výrobu užíváme co nejčerstvější materiál, neboť droga rychle ztrácí účinnost.“ x „…z 20 g sušených květů…“ ????????
Ono je to jako u bylinek. Čerstvé jsou zamražené i čerstvě usušené. Platí do příští sezony, než vykvetou nové. Po roce ztrácí suchá nať, květy, listy,… u mnohých druhů své kladné vlastnosti. Takže když vytáhnete léta uloženou suchou drogu, není čerstvá, zpravidla už její účinnost nefunguje. Pokud jste v ČZS, bude o tomto článek v Rukověti zahrádkáře pro rok 2026. Takže když nasušíte byliny nové, s těmi starými už moc se nezabývejte.
AI:
Příprava výluhu:
Louhování za studena: Dejte nasbírané rostliny do nádoby a přidejte 1 litr vody. Nechte louhovat alespoň 24 hodin
nebo
Vaření: Dejte nasbírané rostliny do hrnce a přidejte 1 litr vody. Přiveďte k varu a nechte vařit asi 20 minut.
Louhování: Po uvaření nechte směs vychladnout a louhovat alespoň několik hodin, ideálně přes noc.
jo, moje komentáře se týkají Kopretiny starčkolisté