Rostliny a mnozí živočichové dokážou syntetizovat kyselinu askorbovou, tedy vitamin C. Člověk tuto schopnost nemá. Céčko však potřebuje.
Nezbytný vitamin C proto musí jak některá zvířata, tak lidé získávat z rostlinné potravy. Mezi významné zdroje céčka patří ovoce a zelenina.
Vitamin C, který patří do skupiny vitaminů rozpustných ve vodě, má široké spektrum účinků na lidský organismus. Mnohé z nich stále čekají na podrobnější vědecké objasnění.
Vitamin C má význam při tvorbě mezibuněčné hmoty, proto je důležitý prakticky pro všechny tkáně a orgány, ale i pro hojení ran a zlomenin.
Červená paprika má vysoký obsah vitaminu C, je i zdrojem vitaminu B6
Vitamin C se podílí na syntéze adrenalinu a protizápalových steroidů a na odbourávání cholesterolu v játrech. Tím přispívá k prevenci ateriosklerózy – onemocnění tepen
Účastní se syntézy imunoglobulinů, které jsou důležité pro imunitu organismu.
Vitamin C chrání proti virovým chorobám a má preventivní protirakovinné účinky, neboť potlačuje tvorbu karcinogenních látek, které vznikají v organismu. Jedná se např. o nitrosaminy, které vznikají
Céčko podporuje vstřebávání železa z potravy. Vytváří vazby s těžkými kovy, napomáhá tedy například odstraňování olova, které se ukládá v centrálním nervovém systému.
Vitamin C se považuje za účinný antioxidant, který v organismu eliminuje škodlivé volné radikály.
Avitaminóza čili nedostatek vitaminu C způsobuje skorbut neboli kurděje. Jde o vážné zdravotní problémy organismu, které doprovázejí:
Při dlouhodobém nedostatku tohoto vitaminu mohou zdravotní problémy končit smrtí.
U českých pacientů se kurděje prakticky nevyskytují. Naopak často na sobě můžeme pociťovat částečný deficit vitaminu C a to zejména v předjaří. Deficit se projevuje únavou, náchylností k infekcím a dalšími stavy organismu.
Množství vitaminu C, které člověk potřebuje, je individuální a závisí na řadě faktorů. Ovlivňuje ho například kouření: Kuřáci potřebují až dvojnásobné množství vitaminu C. Roli hraje rovněž stres, infekce, fyzická námaha a další okolnosti běžného lidského života. V takových situacích spotřebuje organismus více vitaminu C.
Kysané zelí dokáže relativně dlouho uchovat vitamin C
Doporučená denní dávka vitaminu C činí 80 mg.
Následující druhy zeleniny obvykle obsahují vitamin C v množství mg na 1 kg čerstvé hmoty:
| červená paprika | 1500 |
|---|---|
| petrželová nať | 1370 |
| kapusta růžičková | 1150 |
| křen | 1125 |
| brokolice | 1100 |
| kapusta kadeřavá | 1050 |
| pažitka | 664 |
| špenát | 510 |
| zelí hlávkové červené | 520 |
| zelí hlávkové bílé | 330 |
| bulva celeru | 85 |
| salát hlávkový | 80 |
| mrkev | 50 |
Poznámka: Množství vitaminů C ve vybraných druzích zeleniny se liší v závislosti na pěstebních podmínkách a dalších okolnostech. Proto jsou údaje v tabulce popsány jako obvyklá množství.
Zajímavým zdrojem vitaminu C je kysané zelí. V procesu kysání vzniká kyselina mléčná, díky které si zelí uchovává relativně dlouhou dobu vyšší hladinu vitaminu C.
Foto autor
Často se hovoří a píše o antioxidantech, zvláště vitaminu C v citrusovém ovoci. Ale které z našich domácích druhů ovoce obsahuje nejvíce tohoto vitaminu?
Vedle semínek zeleniny určených pro jarní výsevy se prodávají i semena určená na klíčení k jídlu. Klíčky obsahují vitaminy, minerály, enzymy a další látky prospěšné zdraví.
Člověk potřebuje vitaminy v relativně nepatrném množství. Pro zachování života a dobrého fyzického i psychického zdraví jsou však tyto organické látky nezbytné.
Nachlazení a virózy nás opakovaně dokážou přimět, abychom vedle běžně dostupných léků svou výzbroj proti bacilům doplnili něčím ještě osvědčenějším.
Druhá polovina června je dobou zatahování cibulovin. Nastává proto vhodný čas vyzvednout některé cibuloviny z půdy. Vyčkáme, než květinám zežloutnou listy, abychom jim neubírali sílu ke kvetení v příštím roce.
