Rostliny a mnozí živočichové dokážou syntetizovat kyselinu askorbovou, tedy vitamin C. Člověk tuto schopnost nemá. Céčko však potřebuje.
Nezbytný vitamin C proto musí jak některá zvířata, tak lidé získávat z rostlinné potravy. Mezi významné zdroje céčka patří ovoce a zelenina.
Vitamin C, který patří do skupiny vitaminů rozpustných ve vodě, má široké spektrum účinků na lidský organismus. Mnohé z nich stále čekají na podrobnější vědecké objasnění.
Vitamin C má význam při tvorbě mezibuněčné hmoty, proto je důležitý prakticky pro všechny tkáně a orgány, ale i pro hojení ran a zlomenin.
Červená paprika má vysoký obsah vitaminu C, je i zdrojem vitaminu B6
Vitamin C se podílí na syntéze adrenalinu a protizápalových steroidů a na odbourávání cholesterolu v játrech. Tím přispívá k prevenci ateriosklerózy – onemocnění tepen
Účastní se syntézy imunoglobulinů, které jsou důležité pro imunitu organismu.
Vitamin C chrání proti virovým chorobám a má preventivní protirakovinné účinky, neboť potlačuje tvorbu karcinogenních látek, které vznikají v organismu. Jedná se např. o nitrosaminy, které vznikají
Céčko podporuje vstřebávání železa z potravy. Vytváří vazby s těžkými kovy, napomáhá tedy například odstraňování olova, které se ukládá v centrálním nervovém systému.
Vitamin C se považuje za účinný antioxidant, který v organismu eliminuje škodlivé volné radikály.
Avitaminóza čili nedostatek vitaminu C způsobuje skorbut neboli kurděje. Jde o vážné zdravotní problémy organismu, které doprovázejí:
Při dlouhodobém nedostatku tohoto vitaminu mohou zdravotní problémy končit smrtí.
U českých pacientů se kurděje prakticky nevyskytují. Naopak často na sobě můžeme pociťovat částečný deficit vitaminu C a to zejména v předjaří. Deficit se projevuje únavou, náchylností k infekcím a dalšími stavy organismu.
Množství vitaminu C, které člověk potřebuje, je individuální a závisí na řadě faktorů. Ovlivňuje ho například kouření: Kuřáci potřebují až dvojnásobné množství vitaminu C. Roli hraje rovněž stres, infekce, fyzická námaha a další okolnosti běžného lidského života. V takových situacích spotřebuje organismus více vitaminu C.
Kysané zelí dokáže relativně dlouho uchovat vitamin C
Doporučená denní dávka vitaminu C činí 80 mg.
Následující druhy zeleniny obvykle obsahují vitamin C v množství mg na 1 kg čerstvé hmoty:
| červená paprika | 1500 |
|---|---|
| petrželová nať | 1370 |
| kapusta růžičková | 1150 |
| křen | 1125 |
| brokolice | 1100 |
| kapusta kadeřavá | 1050 |
| pažitka | 664 |
| špenát | 510 |
| zelí hlávkové červené | 520 |
| zelí hlávkové bílé | 330 |
| bulva celeru | 85 |
| salát hlávkový | 80 |
| mrkev | 50 |
Poznámka: Množství vitaminů C ve vybraných druzích zeleniny se liší v závislosti na pěstebních podmínkách a dalších okolnostech. Proto jsou údaje v tabulce popsány jako obvyklá množství.
Zajímavým zdrojem vitaminu C je kysané zelí. V procesu kysání vzniká kyselina mléčná, díky které si zelí uchovává relativně dlouhou dobu vyšší hladinu vitaminu C.
Foto autor
Často se hovoří a píše o antioxidantech, zvláště vitaminu C v citrusovém ovoci. Ale které z našich domácích druhů ovoce obsahuje nejvíce tohoto vitaminu?
Vedle semínek zeleniny určených pro jarní výsevy se prodávají i semena určená na klíčení k jídlu. Klíčky obsahují vitaminy, minerály, enzymy a další látky prospěšné zdraví.
Člověk potřebuje vitaminy v relativně nepatrném množství. Pro zachování života a dobrého fyzického i psychického zdraví jsou však tyto organické látky nezbytné.
Nachlazení a virózy nás opakovaně dokážou přimět, abychom vedle běžně dostupných léků svou výzbroj proti bacilům doplnili něčím ještě osvědčenějším.
Do této skupiny patří: komule (Buddleja), ořechoplodec (Caryopteris), tavolník (Spirea x bumalda), Pustoryl (Philadelphus) – pokud jsme je již neořezali v předchozím období podle rady z 12. 1. Dále po tomto termínu za vhodného počasí a v období bez
