Jde o odrůdy, které jsou velmi dobře plodící. Pokud je ovšem necháme bez péče, mohou se uplodit. Vzhledem k opakované vysoké násadě však stromy přestávají růst a stejné je to i s novým plodovým dřevem. Následně předčasně stárnou a zababčí.

Slivoň myrobalán obalená plody

Jejich plody můžeme sklízet a nebo jíst v různých stádiích zralosti. Po sklizni lze plody krátce uskladnit, zhruba několik málo týdnů. Velikost plodů je dána odrůdovými vlastnostmi, jako jsou násada květů a schopnost udržet nasazené plody. Přistupujeme k nim obdobně, jako k meruňkám a broskvoním.

Když uvidíme tyto peckoviny kvést, tvoří doslova kartáč květů, který rovnoměrně obaluje plodné větve a trny. Téměř ze všech květů se vyvíjejí plody.

Proto se budou větve těchto druhů ovoce bez pomoci člověka sklánět k zemi, obtížené desítkami drobných plodů, které budou postupně dorůstat, dozrávat, ale nesplní to, co od nich čekáme. Ovoce nedoroste do požadované velikosti a ani chuť nebude optimální.

Kvetoucí Zorka, prakticky z každého květu bude plod

Zorka v první fázi jednoho roku života

Provedeme probírku násady plodů a prosvětlíme korunu v době květu. Tímto krokem přineseme stromu první úlevu při zajišťování živin a vody pro tvořící se plůdky.

Pokud máme strach z toho, že by slivoně mohly utrpět poškození pozdními mrazíky, uděláme jen základní prosvětlení koruny, kdy vyřezáváme jen křižující se větve. Tedy odstraníme jen to, co do koruny nepatří.

Zorka v druhé fázi po odkvětu

Po odkvětu hlídáme, jak strom nasazuje. Jestli je plodů tradičně moc, probereme korunu nůžkami. Necháváme spíše pevné větve s maličkými plody. Ty jemné, měkké, ohýbající se již v tomto období, minimálně zakracujeme. Tedy ne, že bychom je zkracovali co nejméně. Znamená to, že se rozhodujeme, jestli necháme bázi větve s několika plody nebo vyřízneme větvičku celou.

Tím, že stromu ulehčíme snížením násady drobných plodů, začnou ty zbývající rychleji narůstat. Na jednotlivých větvích jich je obyčejně stále moc. Proto je ještě prostříháme.

Období růstu plodů do optimální velikosti

Plody můžeme probírat ještě v době, kdy mají velikost zhruba dva centimetry. Dík tomu, že stromy plodí v celém objemu koruny, můžeme upravit vzdálenost plodů na 3 – 5 cm.

Dobře protrhaná Zorka naroste jako menší meruňka a bude mít krásné červené líčko, tak jak to má být. Zorka se totiž celým jménem jmenuje Rumjanaja Zorka. Podobně bychom se měli starat o další myrobalány jako je Obilnaja, Zurna, japonské slívy Unika, Kometa, kříženec Cherrycose.

Kdy je vhodná sklizeň

Jmenované druhy a odrůdy dozrávají postupně. Můžeme je trhat a jíst v období, kdy mají jen základní barvu. Jsou bez líčka, s příjemnou osvěžující chutí, ale bez aroma. Takto sklizené plody v lednici nebo při pokojové teplotě postupně rychle dozrávají a měknou.

Později sklizené plody s líčkem, popřípadě s tmavou, až černou slupkou jsou šťavnaté, jemně aromatické, s různou odlučitelností od pecky. Se zráním ztrácí slupka i okolí pecky kyselou, v případě slupky i nahořklou, chuť.

Zralé ovoce můžeme jíst přímo, je vhodné také i ke zpracování. Ze Zorky uděláme vcelku dobrou marmeládu velmi podobnou té meruňkové. Z Cherrycose a Uniky marmeládu pro změnu výrazně zbarvenou, hodící se na běžné použití hlavně tam, kde má být barva kontrastní. Je výrazně barevnější než červený rybíz, proto se hodí na promazávání piškotů či řezů.

Po sklizni necháme stromy odpočinout až do příštího jara, kdy jim zase budeme pomáhat. Tedy ne s výchovou veškerého potomstva, ale s výchovou jen těch vybraných.

Foto autor a Shutterstock

V prvním roce po výsadbě se však vyplatí veškeré nasazené květy odstraňovat a to šetrně prsty nebo špičkou ostrého nože. Předejdeme tím zababčení.

Péče o korunu a prevence zababčení

Odstraňování generativních orgánů u čerstvě vysazených stromků považujme za nezbytné, neboť v prvních letech stromku máme pěstitelský úkol dán: Nejdřív ze všeho potřebujeme vytvořit základ kvalitní koruny.

Ponechané květy a vzniknuvší plody by stromek zbytečně vysilovaly. Mohlo by se stát, že plodící mladý stromek se natolik vyčerpá, že tzv. zababčí – přestane růst. Takové situace se pak řeší zpětným řezem, ale ani ten už nemusí naplnit očekávání a růst zababčeného stromku obnovit.

Zababčená broskvoň nenarůstá

Letní řez u nových stromků ano, či ne?

U nově vysazených stromků se letní řez tak, jak ho známe, zpravidla nepoužívá. Podle intenzity růstu korunky a postavení jednotlivých nových letorostů je možné určitou korekci nevhodně rostoucích letorostů použít. Při této korekci hlavně odstraňujeme slabě rostoucí letorosty zahušťující korunku a letorosty poškozené, například sáním mšic.

Podrůstá podnož. Co s tím a proč?

Podrůstající podnož nejen u nově vysazených stromků bývá u některých ovocných druhů a hlavně typem použité podnože častá. Nejčastěji podrůstá podnož u slivoní, u stromkových rybízů a angreštů, pak méně často u jabloní a hrušní.

Podrůstající podnož je třeba co nejdříve odstřihávat co nejblíže kořenovému krčku, ze kterého vyrůstá. Jestliže není patrné, odkud podnož podrůstá (vyrůstá ze země poblíž kmínku), tak opatrně odhrneme zem kolem podnože a najdeme ono místo.

Včas odstřihneme podrůstající podnož co nejblíž kořenovému krčku

Nenajdeme-li místo u kořenového krčku a zkrátíme-li podrůstající podnož , může se stát, že z ponechaníého zbytku podnož znovu podroste. Je proto důležité podnože načisto odřezávat co nejblíže místu, odkud vyrůstají.

Stromky štěpované v korunce, u nichž podnož tvoří i kmenovou část, průběžně zbavujeme letorostů rostoucích z kmene. Silnější letorosty můžeme oříznout ve větevním kroužku žabkou nebo odstřihnout zahradnickými nůžkami.

Foto L. Váňa