Mezidruhoví kříženci slivoní, meruněk, myrobalánů ve světě

6. 12. 2022

Nejvýznamnější pěstitelskou oblastí slivoní je oblast mírného pásu. V něm se slivoně drží na čtvrté pozici mezi nejpěstovanějším ovocem.

Z celosvětového hlediska jsou podle míry produkce významnější asijské slivoně než evropské. Asijské slivoně jsou doménou Čínské lidové republiky, kde celková produkce slivoní tvoří víc jak polovinu světové produkce. Přičemž se v Číně pěstují výhradně asijské slivoně. Na Evropu tak připadá okolo 30% celosvětové produkce.

Základní dělení slivoní

Podle náležitosti k původnímu botanickému druhu lze rozdělit slivoně na dvě hlavní skupiny:

  • Evropské slivoně odvozené od původního druhu Prunus omestica a to včetně kříženců, které se rozdělují na  švestky, pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky.
  • Asijské slivoně, kam patří odrůdy a kříženci odvození od druhu Prunus salicina, jejichž plody výrazně připomínají renklódy a mirabelky.

Křížení mezi skupinami

V současné době se ke slivoním řadí také mezidruhoví kříženci, což jsou kříženci mezi evropskými i asijskými slivoněmi, myrobalány a meruňkami, případně broskvoněmi. Tito kříženci jsou ve světě velmi populární a mnohé firmy se zaměřují pouze na šlechtění těchto vzhledově atraktivních, mezidruhových kříženců.

Křízená slivoň Burbank (P. salicina x Simon/P. simonii)

Burbank (P. salicina x Simon/P. simonii)

  • Za centrum původu evropských slivoní se považuje západní Asie a jižní Evropa. Patří sem např. P. domestica, P. spinosa, P. insititia.
  • Místem vzniku asijských slivoní, jako jsou P. salicina, P. simonii, je pak oblast Číny.
  • Na severoamerickém kontinentu také vznikly některé slivoně např. Prunus munsoniana a Prunus americana.

Rozdílná místa vzniku významně podmiňují jejich odlišné užitné vlastnosti, pěstitelské nároky a zájem konzumentů.

Jednou z důležitých vlastností pro šlechtění je skutečnost, že evropské odrůdy jsou převážně hexaploidní naproti tomu asijské slivoně jsou diploidní stejně jako meruňky.

Počátky šlechtění

Novodobá historie pěstování asijských slivoní je z pohledu západní civilizace spojena s prací významného amerického zahradníka a šlechtitele prof. Luthera Burbanka (1849–1926), který v roce 1885 dovezl z Japonska prvních 12 sazenic japonských slivoní, mimo jiné i odrůd Abudance a Satsuma.

Tyto a další odrůdy se pro něj a jeho nástupce staly výchozím materiálem.  Jeho nejvýznamnější odrůdou je dodnes pěstovaná odrůda Santa Rosa, která například v roce 1945 dosahovala 36 % produkce všech švestek v Kalifornii.

Další známé asijské odrůdy dodnes pěstované a využívané ve šlechtění jsou např. Shiro, Elephant Heart, Burbank, Eldorado, Formosa, Beauty a Duarte. Méně známé jsou pak jeho odrůdy evropských slivoní např. Improved French, Sugar a Standard.

Slivoň Shiro

Shiro, detail plodů

Mimo šlechtění ovoce vyšlechtil Burbank i mnoho odrůd okrasných květin, jakou jsou petúnie, máky, kopretiny, slunečnice, verbeny, lilie a mnoho dalších odrůd rozličných druhů.

Zaměříme-li se na křížence mezi slivoněmi a meruňkami, pak mezi starší a nejznámější patří tzv. černá meruňka (Prunus × dasycarpa), což je přírodní kříženec mezi meruňkou a myrobalánem s charakterem plodů bližším myrobalánu.

Nové šlechtění slivoní

V posledních letech se hlavní šlechtitelský program slivoní a mezidruhových hybridů přesunul do soukromých šlechtitelských firem.

Šlechtitelská firma Sun World

Tato firma přišla na trh se sérií slivoní, které mají černou pokožku a rudou dužninu a prodávají se pod ochranou značkou Black Diamond®. Další jejich ochranné známky jsou Black Giant® a Red Diamond®.

Odrůdy:

  • Black Diamond® (Suplumfortyone, Suplumfortyfive, Suplumtwentyeight, Suplumeleven)
  • Black Giant® (Suplumthirtyseven, Suplumfortytwo, Suplumthirtynine)
  • Red Diamond® Suplumfortysix

Šlechtitelská firma Bradford Farms

Produkuje ročně okolo 10–15 tisíc semenáčů. U 90 % z nich se jedná o první generaci potomků. Při šlechtění nových odrůd  požívají asijské slivoně jako matky a meruňky jako otce. Následně vzniklé interspecifické hybridy používají dále jako matky i jako otce. Bradford Farms má svojí obchodní značku Yumm®.

Odrůdy:

  • Yummy® Gem, Yummy® Beauty, Yummy® Giant, August Yummy®, redyummy®, September Yummy®

Zřejmě nejvýznamnější šlechtitelská firma Zaiger Genetics

Zabývá se šlechtěním interspecifických hybridů. Tato firma má několik patentovaných obchodních značek a to Pluot®, Aprium®, NectaPlum®, Peacotum® a PluerryTM.

Pluot® – označení komplexních mezidruhových kříženců, u kterých po genetické stránce dominuje asijská slivoň (25 % meruňky a 75 % slivoně) a plody se podobají švestce. Jedná se o křížence druhé a vyšší generace. Označení Pluot® nechal v roce 1990 patentovat Chris Floyd Zaiger jako ochrannou známku.

Odrůdy Pluot®: Coparose Pluot®, Crimson Royale Pluot®, Flavor Grenade Pluot®

Aprium® – označení komplexních mezidruhových kříženců primárně odvozených z meruňky a asijské slivoně. Po genetické stránce dominuje meruňka (asi 25 % slivoně a 75 % meruňky) a plody se podobají meruňce. Jedná se o křížence druhé a vyšší generace.

Odrůdy Aprium®: Autumn Sprite Aprium®, Tasty Rich Aprium®, Honey Rich Aprium®, Flavor Delight

NectaPlum® – označení komplexních mezidruhových kříženců mezi asijskými slivoněmi a nektarinkami, kdy plody připomínají nektarinku.

Odrůdy ze skupiny NectaPlum®: Spicezee

Peacotum® – označení komplexních mezidruhových kříženců mezi meruňkami, asijskými slivoněmi a broskvoněmi. Po genetické stránce převládá meruňka, stejně i po stránce vzhledové.

Odrůdy ze skupiny Nectacot®: Dapple Fire

PluerryTM – označení komplexních mezidruhových hybridů, primárně mezi asijskými slivoněmi a třešněmi. Po genetické stránce převládá asijská slivoň, stejně i po vzhledové stránce.

Odrůdy PluerryTM: Candy Heart PluerryTM, Sugar Twist PluerryTM, Sweet Treat PluerryTM

Slivoň Sweet Treat Pluerry

Sweet Treat Pluerry

Plusy a mínusy vyšlechtěných slivoní

Pro jejich pěstování hovoří zejména nutriční složení, kdy je v plodech velmi významný vysoký obsah antioxidačních látek. Další pozitivním znakem je široké období zrání pokrývající období od zrání meruněk až po pozdní švestky. Tedy převážnou část roku.

Nicméně významným negativním faktorem, který může ovlivnit jejich pěstovatelnost v podmínkách ČR je vlastně jejich neznalost. Zmíněné odrůdy nebyly příliš prozkoumány z pozice vhodnosti pěstování v rámci ČR. Je tedy otázkou zejména jejich mrazuvzdornost, či nároky na veškeré klimatické faktory v ČR a dále zdravotní stav, tedy citlivost k infekcím chorob v našich podmínkách.

Nakonec je limitujícím faktorem dostupnosti skutečnost, že v České republice je většinově tento sortiment nedostupný. Uvedené vlastnické firmy s malými množiteli v ČR neuzavírají licenční smlouvy o množení. Snad se tento trend brzy změní.

Zdroj: Ústav ovocnictví Zahradnické fakulty MU v Lednici

Foto autoři

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Skvělý článek, dávající mi naději, že se jednou dočkám a vypěstuji si i u nás nějakou variantu prunus mume nebo ji co nejpodobnější. Ale jak píšete třeba vyčkat, protože mrazuvzdornost je velká otázka a také dostupnost. Budu věřit, že do pár let se situace více projasní

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

17. 4. 2024

Živé ploty ze stálezelených dřevin; druhy podle velikosti

Stálezelené dřeviny se hodí pro živé ploty, které mají celoročně zůstat neprůhledné. Ploty tvarované řezem navíc mohou pozemek chránit proti větru a prachu. Péče o odolné druhy dřevin je snadná.

zobrazit další rady a tipy
1
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x