Nedostatek hořčíku a draslíku poznamená jehličnany: Žloutnou, jehlice nejprve zesvětlí, posléze hnědnou, protože rostlině chybí živiny.
Třeba takové trávy, ponechané neuklizené, neseřezané na svém místě. Jejich trsy za jedinou noc se převléknou do stříbřitých krajek.
Pro venkovský styl zahrady bývá žádoucí, aby navodil pocity volnosti, svobody až nahodilosti. Jak toho docílit, radí zahradní architekti.
Kdo rozvíjí svou zálibu v pěstování různých skupin rostlin v nádobách, dříve či později ho zaujmou jehličnany. Anebo rovnou čarověníky.
Smrk, který dlouhými větvičkami zasahuje například do cesty nebo nad nižší rostliny, vyžaduje úpravu. Měli bychom větve řezat tak, aby zásah nebyl posléze znát.
Jaro přináší mnohé radosti včetně kvetení. Těšíme se zejména z květů jarních cibulovin, talovínů, lýkovců, čemeřic, ovocných či okrasných stromů.
Stálezelené živé ploty mají řadu vítaných funkcí. Mimo jiné chrání prostor proti větru a prachu. Vysazovat můžeme v dubnu i květnu.
Stěny živého plotu z jehličnanů tvarujeme tak, aby dole byly širší a směrem vzhůru se mírně zužovaly. Bráníme tím vyholování spodních větví.
V létě tvarujeme živé ploty a to zásahem do mladého letošního dřeva. Zmlazení nebo hlubší řez necháme na začátek vegetační sezony.
Václav Kefurt se v padesátých letech minulého století vyučil v zahradnictví Pražského hradu a pracoval v něm až do důchodu.
Je-li teplo, rostliny schované pod chvojím začínají růst a vytahovat se. Navíc hrozí nebezpečí rozšíření plísní. Pod chvojím se také schovávají hlodavci. Proto za teplého počasí chvojí nadzvedneme a větráme.
