S ochranou plodin před škůdci celoročně pomáhají různé druhy ptáků. Do zahrady je přilákáme jak zimním krmením, tak hnízdními budkami.
Jakkoliv prostě zní botanický název a lidové označení této rostliny – štětka soukenická, jednoduše bodlák, do vzpomínkové vazby patří.
Příznaky strupovitosti se objevují zejména na stromech ve vyšších a uzavřených polohách, v údolích. Častěji za vlhčího počasí a v přehoustlých korunách.
Lískové keře někdy zazmatkují a ohlásí jaro, jakmile se koncem zimy vyskytnou teplejší dny. Jejich jehnědy pak studí sníh.
Řadu vytrvalých květin můžeme během podzimu namnožit dělením nebo řízkováním a vysadit tak, aby trvalky stihly zakořenit.
Odpad ze zahrady lze zkompostovat tak, že ho použijeme jako rostlinný mulč a pokryjeme jím záhon. Půda si s materiálem překvapivě rychle poradí.
Ve vyšších polohách dokončíme sklizeň pozdních odrůd: Sklízíme slivoně, jako je Domácí velkoplodá, pozdní jablka (Luna, Topaz aj.) a hrušky (Erika aj.).
Možná už máte rozmyšleno, co kde vysejete a vysadíte příští rok, a podle toho půdu už ryjete a hnojíte. Nebo se na to vše chystáte a hledáte užitečné rady.
Proč se mění rozdělení tulipánů do skupin? Protože to původní přestalo stačit kráse těchto oblíbených cibulovin. Přibývají kříženci pohádkového vzhledu.
Na podzim se na zahrádkách hromadí množství organické hmoty dobře využitelné ke kompostování. Díky tomu můžeme mít k dispozici čerstvě kompostovanou zeminu už na jaře.
U stálezelených pěnišníků, tisů, bobkovišní a cesmín vysázených na exponovaných stanovištích – osluněných a proti větru nechráněných místech – je dobré postavit stínicí konstrukci.
