Lidé se od nepaměti snaží přizpůsobit vlastnosti rostlin svým potřebám. Ovocné druhy se nejprve naučili množit, posléze poznali roubování.
Poetičtí byli naši předkové, ne že ne! Třeba taková zkušenost koncentrovaná do rčení: „Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.“
Před mnoha lety jsem si začátkem prosince dojel do Příbrami pro skoro nové autíčko. Bylo tehdy 4. prosince, den zasvěcený svaté Barboře.
Okrasná zahrada počátkem zimy obvykle nenabízí příliš pěstitelského vyžití. O trochu prosincové péče si řeknou jen stálezelené trvalky a keře.
Zahradníkův rok se opakuje rok co rok i ve skleníku. Na přelomu prosince a ledna znovu ten pěstební koloběh začne. Tady jsou tipy pro podzim.
Sněží-li v prosinci v nížinách, většinou tam sníh dlouho nevydrží. V ovocné zahradě tak lze dodělat, co jsme nestihli. Horské zahrady už většinou odpočívají.
Plánujeme-li treláž či jiné konstrukce pro okrasné rostliny a zeleninu, využijeme zimu k jejich zhotoven. Nebo připravíme jen díly, které na jaře sestavíme.
Přezimující ptáci většinou vyhledávají jako hlavní přirozený zdroj zimní potravy plody různých keřů a stromů, semínka trav a vytrvalých bylin.
Je zima, mrzne, a přesto rozkvétají rostliny pro radost všem, jež těší krása prosince. K jedinečnosti flóry pomůže stylistka z nejpovolanějších – jinovatka.
Vypěstovat pěkné velké pelargonie ze semene trvá zhruba šest měsíců. Proto začneme s výsevem v předstihu, optimálně v prosinci a lednu nebo i dřív.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
