Prožíváte letos ten plíživý pocit marnosti, neboť vaše pěstitelské počiny provází jak naděje na úrodu višní, tak obavy z moniliové infekce?
Petržel by neměla chybět na žádné zahrádce. Pěstujeme ji na lehkých propustných půdách a pro kvalitní kořeny ji vyséváme nejlépe na hrůbky.
Hojně ji využíváme pro její chuť, k tomu je petržel bohatá na vitamíny a minerály a ještě z ní zpracováváme jak kořen, tak i nať.
Česnek je dobré vysazovat co nejpozději podle klimatických podmínek. Důvodem je ochrana proti vymrzání a fusárii.
Každý pěstitel zoufá, když při sklizni zjistí, že má mrkev a petržel popraskané nebo rozdělené kořeny nebo když se objeví rez. Co změnit?
Také v srpnu sledujeme, jak se daří zelenině na záhoně. Vedle mrkve můžeme sklízet petrželku včetně natě, řapíkatý celer, později i bulvový.
Pokud jsme v říjnu nepřipravili záhon pro mrkev a petržel, můžeme se do rytí a urovnávání půdy pustit během listopadu a posléze kořenovou zeleninu vysít.
Radost z vlastní úspěšné sklizně zeleniny prodlouží správné uskladnění. Připomeňme si osvědčené postupy a rady, jak plodiny uchovat.
Nerozlučným párem po vzoru slavných dvojic je ve světě zeleniny pastinák a petržel. Jenže ne každý na první pohled pozná, kdo z těch dvou je kdo.
Někdy odezní větší mrazy v únoru, jindy až v březnu. Únorové zahradničení je tak trochu na rozjezd před sezonou.
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.
