Petržel Troja a Efez

• Troja

Jde o polopozdní odrůdu kořenové petržele s kořenem o délce 20–21 cm a s vegetační dobou 185 dní. Odrůda vyniká výbornou skladovatelností a velmi dobrým zdravotním stavem.

• Efez

Polopozdní a svým využitím univerzální odrůda kořenové petržele, jejiž kořeny jsou velmi hladké, vyrovnané a se svěží bílou barvou. Díky výbornému zdravotnímu stavu je tato odrůda vhodná pro dlouhodobé skladovaní.

Výrazná tolerance k padlí i alternáriu činí tuto odrůdu ideální i pro celoroční svazkování.

Pro normální velikost kořenů doporučujeme standardní výsevek 100 semen/m². Na řidší výsev 80 semen/m² reaguje vytvořením mohutných kořenů vhodných i na sušení a mražení.

Porovnání, vlevo petržel Efez, vpravo standardní konkurenční odrůda

Jakou půdu petržel vyžaduje?

Měla by to být zejména půda lehčí, záhřevné, propustné a hluboké půdy, pokud možno bez kamenů. Nejvhodnější jsou půdy písčitohlinité, hlinitopísčité až jílovitohlinité s dostatečnou zásobou humusu.

Na těžkých sléhavých půdách trpí kořeny rzivostí a chorobami.

• Petržel vzchází pomaleji než mrkev, proto je citlivější na výskyt půdního škraloupu a na rovnoměrnost zásobení vláhou při vzcházení. Proto je nutné dbát na velmi kvalitní přípravu půdy před setím.
• Nesnáší hnojení chlévským hnojem, na které reaguje větvením a praskáním kořenů a špatnou skladovatelností.
• Po vzejití je v případě hustě vzešlých porostů nutné provést jednocení na vzdálenost nejméně 2,5 cm, jinak jsou sklizené kořeny petržele drobné.
• Závlaha u petržele je důležitá zejména v časnějších růstových fázích. Později ji závlahu dopřejeme obezřetně s ohledem na průběh počasí. Zejména pak u petržele kořenové . Při nadbytku vláhy totiž kořeny trpí rzivostí a chorobami, což snižuje jejich kvalitu a skladovatelnost.
• Pro získání kvalitních kořenů doporučujeme pěstování na hrůbcích.

Pěstování na hrůbcích

Pro získání kvalitních kořenů petržele doporučujeme výsev na hrůbky. Tento způsob pěstování poskytuje pěknější a vyrovnanější kořeny, které se výrazně snadněji sklízí.

Petržel vysetá na hrůbcích

Hrůbky si připravíme tak, jako bychom nakopčili brambory, jen mírně širší, cca 50-60 cm. Horní část hrůbků se upravuje na šířku 15-20 cm s rovnou horní část. Chystáme je ve vzdálenosti 50 cm od sebe. Do takto připraveného hrůbku vysejeme dvojřádek nebo trojřádek ve vzdálenosti 5 cm, pokud chceme větší kořeny, tak až 10 cm.

 V čem spočívá princip předklíčení?

Předklíčené osivo označuje osiva, u kterých jsou vyplaveny inhibiční látky a nastartovány fyziologické procesy klíčení. Jedná se o poměrně přesnou technologii tzv. koupání osiva ve speciálním osmotickém roztoku s následným vysušením. Takto upravené osivo klíčí ve srovnání s neošetřeným vyrovnaněji a nesrovnatelně rychleji.

• Má ovšem jedno specifikum! Nedá se skladovat a musí se vyset nejpozději 90 dní po této úpravě.

Předklíčené osivo vyžaduje specifické zacházení

Pravidlo je jednoduché. Předklíčené osivo nesmí promrznout, ani při skladování, ani po vysetí. Vysévá se až při optimálních podmínkách ke klíčení. U petržele je to obvykle v první polovině dubna, ve vyšších polohách až koncem dubna.

Každý rok je ale jiné. Nevyséváme proto zbytečně brzo a po výsevu udržujeme záhonek do vyklíčení rovnoměrně vlhký. Za dobrých podmínek předklíčené osivo vyklíčí do 7 dní.

Pokud je někdo zvyklý používat preemergentní herbicidy, musí je v případě použití předklíčeného osiva aplikovat do tří dnů od vysetí. Pozdější aplikace by mohla poškodit již klíčící semínka.

• Předklíčená odrůda Orbis

Orbis nachystaná na svazečky

Tato středně raná odrůda se vyznačuje velmi dobrým zdravotním stavem a vysokým výnosem. Hladký, středně dlouhý kořen je vyrovnaně bílý na povrchu i v dužnině. Orbis má vysokou tmavě zelenou nať a můžeme jej s úspěchem pěstovat i na těžších půdách. Odrůda je dobře skladovatelná.

Foto autoři

Pochází z oblasti Středozemního moře a jako zelenina je používána již od 3. století našeho letopočtu.

Petržel patří mezi tradiční kořenovou zeleninu

• Pro pěstování petržele upřednostňujeme písčité až hlinitopísčité půdy, na kterých ji pěstujeme ve druhé trati, protože patří k zeleninám méně náročným na živiny.
• Nesnáší přímé organické hnojení hnojem, které ve větší míře způsobuje také větvení kořenů a vyšší podíl kořenů napadených houbovými chorobami.
• Vhodnými předplodinami jsou okopaniny, košťáloviny a plodová zelenina.

Pěstování

Kořenovou petržel vyséváme co nejdříve na jaře do hloubky okolo 1,5 cm a do řádků vzdálených 30–40 cm. Po vzejití ji jednotíme na vzdálenost 5–7 cm.

Pro získání kvalitních kořenů, především u odrůd s dlouhými kořeny, je vhodné pěstování na hrůbcích, které si připravíme předem a až následně sejeme na lehce uválený povrch hrůbků. Ještě lepšího výsledku však dosáhneme při pěstování ve vyvýšených záhonech.

Petržel je vhodnou zeleninou k pěstování ve vyvýšených záhonech

Petržel klíčí v průměru za 21 dnů, proto je více citlivá na rovnoměrnou závlahu při vzcházení. Zejména zpočátku provádíme závlahu velmi opatrně, aby nedošlo k vytvoření půdního škraloupu, pod kterým zůstávají semena bez kyslíku a následně zahnívají. Stejně tak i krátkodobý přísušek v době klíčení způsobí odumření naklíčených semen ještě před jejich vzejitím.

Pro snadnější a rychlejší vzcházení, ale i následnou ochranu proti škůdcům, použijeme bílou netkanou textilii, která nám lépe udrží vlhký povrch půdy a také zvýší její teplotu.

Výběr odrůd je důležitý 

Odrůdu vybíráme zásadně podle podmínek a typu půdy, kterou na zahrádce máme.

• Konika

Jde o poloranou odrůdou, která je favoritem pro pěstování v těžších nebo nedostatečně hlubokých půdách. Její kořen je krátce kuželovitého tvaru o délce 12-15 cm a šířce 5-7 cm. Vzhledem ke své kratší vegetační době ji lze sklízet pro přímou spotřebu dříve než ostatní odrůdy. Je tak vhodná i pro letní sklizně s natí a přirozeně i pro podzimní sklizně a následné dlouhodobé skladování.

Kratší délka kořene je předpokladem, že nedojde k větvení kořene ani v těžších půdách.

Délka vegetační doby je 140-150 dnů. Díky kratšímu kořenu nám může vhodně nahradit naťovou petržel pro pěstování v truhlíku v zimě. Pokud kořeny zasadíme do květináče nebo truhlíku, velmi rychle začnou rašit nové listy, které můžeme použití v kuchyni.

• Alba 

Patří mezi velmi oblíbenou univerzální odrůdou nejen u zahrádkářů, ale i profesionálních pěstitelů. Kořen je protáhle trojúhelníkovitý a dorůstá délky 15-18 cm.

Alba

Ve srovnání s ostatními odrůdami se projevuje vysokou odolností proti rzivosti, padlí a skládkovým chorobám. Vegetační doba je 150-160 dnů. Kořen má na řezu kvalitní jemnou bílou dužninu a velmi dobře snáší dlouhodobé skladování.

• Osborne

Je odrůdou, která je vzhledem ke své délce kořene vhodná do lehčích a dobře připravených půd. Její výnos vynikne při pěstování na hrůbcích nebo právě ve vyvýšených záhonech, kde překvapí nejednoho zahrádkáře svou délkou, ale i šířkou. Silný, dlouze kuželovitý kořen dorůstá délky 22-25 cm a dobře vyvinuté kořeny se osvědčily i pro dlouhodobé skladování.

Listová petržel a některé její odrůdy

Můžeme ji snadno pěstovat v průběhu celého roku na balkoně, nebo jen v květináči na parapetu.

Dnes si listovou petržel můžeme koupit v marketech spolu s ostatními bylinkami již předpěstované k přímému použití. Bohužel tyto rostliny jsou rychlené a nemají takovou životnost a aroma, jaké má, pokud si ji pěstujeme sami v domácích podmínkách.

• Fest

Tato odrůda je velmi osvědčenou naťovou petrželí, s hladkými listy a výrazným aroma. Často je pěstovaná pro vysoký výnos, kterého lze dosáhnout i v domácích podmínkách na zahrádce nebo i v nádobách. Rostliny jsou mohutného vzrůstu, nať po seřezávání rychle dorůstá a sklizeň lze několikrát ročně opakovat. Vegetační doba je 80-90 dnů.

Fest

• Astra

Odrůda typické kudrnky a současně proti jiným dostupným odrůdám vyniká silným zkadeřením listů. Nať výrazně obrůstá a sklizeň lze v intervalu 8-10 týdnů několikrát opakovat. U naťové petržele doporučujeme po každém řezu porost přihnojit dusíkatými hnojivy.

Astra

Foto autor a Shutterstock

Otužujeme sazenice celeru

Sazenice celeru pravidelně zaléváme, ale nepřemokřujeme, aby ke kořenům mohl vzduch. Ideální doporučené teploty pro vypěstování pevných a kompaktních sazenic jsou 18–24 °C, v noci mohou poklesnout až na 12–14 °C. Koncem dubna však již začneme s otužováním sadby před výsadbou.

Optimální doporučené teploty pro otužování jsou 12–16 °C, za slunečného počasí až 20 °C, v noci pak může teplota poklesnout až na 6–10 °C. Optimální doba otužování je 5–10 dnů před výsadbou.

Dubnové výsevy kořenové zeleniny

Toto období je také vhodné pro výsev rané i pozdní mrkve, petržele a pastináku. V případě sucha je nutná závlaha pro lepší vzcházení, zejména při pěstování na hrůbcích. Vzcházející mrkev, petržel i pastinák jsou citlivé na dostatek vláhy a půdní škraloup. Je proto nutné dbát na kvalitní přípravu půdy před setím. Dané podmínky pro vzcházení výsevů zlepšíme krytem z netkané textilie,  která šetří vláhu, u raných mrkví také uspíší sklizeň.

Správně pěstovaná petržel v pravidelnými kořeny

Mrkev, petržel a pastinák

Pastinák, odrůda Bileas

Standardně vyséváme do záhonů 150 cm širokých se čtyřmi jednotlivými řádky, vzdálenými 25–35 cm nebo třemi dvojřádky vzdálenými 50 cm (v dvojřádku řádky od sebe 7 cm).

Do horších, mělčích a kamenitějších půd volíme u petržele odrůdy s kratším kořenem. Petržel vzchází pomaleji než mrkev, proto je citlivější na výskyt půdního škraloupu a na rovnoměrnost zásobení vláhou při vzcházení. 

Pro získání kvalitních kořenů mrkví, petržele či pastináku doporučujeme výsev na zmiňované hrůbky. Tento způsob pěstování poskytuje pěknější a vyrovnanější kořeny, které se výrazně snadněji sklízí.

Jak na hrůbky

Hrůbky si připravíme podobně, jako bychom sázeli brambory. Jen jsou mírně širší, asi 50–60 cm, horní část hrůbků se upravuje na šířku 15 cm s rovnou horní částí. Hrůbky jsou například u raných odrůd mrkve od sebe vzdáleny 50 cm , u pozdních odrůd pak 70–75 cm. Do takto připraveného hrůbku vysejeme dvojřádek nebo trojřádek ve vzdálenosti 2,5 cm.

Proč využít předklíčenou petržel

I pro běžné zahrádkáře je dostupné předklíčené osivo petržele pro snadnější založení porostu. V čem že spočívá princip předklíčení? U předklíčeného osiva jsou vyplaveny inhibiční látky a nastartovány fyziologické procesy klíčení.

Jedná se o poměrně přesnou technologii  jakéhosi koupání osiva ve speciálním osmotickém roztoku s následným vysušením. Takto upravené osivo klíčí ve srovnání s neošetřeným vyrovnaněji a nesrovnatelně rychleji. Má ovšem jedno specifikum. Nedá se skladovat a musí se vysít nejpozději 90 dní po této úpravě.

Předklíčená petržel na hrůbcích

Specifika předklíčeného osiva

Současně předklíčené osivo vyžaduje specifické zacházení. Nesmí totiž promrznout, a to ani při skladování ani po vysetí. Vysévá se až při optimálních podmínkách ke klíčení. U petržele je to obvykle v první polovině dubna. Každý rok je však jiný.

Nevyséváme proto zbytečně brzy. Počkáme si na vhodné období a po výsevu udržujeme záhonek do vyklíčení rovnoměrně vlhký. Za dobrých podmínek vyklíčí předklíčené osivo do 7 dní.

Pokud je někdo zvyklý používat preemergentní herbicidy, které se používají před vyklíčením, musí je v případě použití předklíčeného osiva aplikovat do tří dnů od vysetí. Pozdější aplikace by totiž mohla poškodit již klíčící semínka.

Také pro výsev předklíčeného osiva platí, že mu svědčí pěstování na hrůbcích.

Foto autor

Listová zelenina

Dalším důvodem je fakt, že většina druhů setých přímo na stanoviště (například špenát) klíčí při nízkých teplotách (okolo 4 °C); není tedy důvod začínat pěstování s předstihem ve vytápěných prostorách a poté pikýrovat.

Špenát setý

• Špenát setý je jedním ze zeleninových druhů vysévaných ven velmi záhy. Pokud nám to počasí dovolí, můžeme v teplejších oblastech na lehčích půdách začít s jeho výsevem již koncem února až začátkem března. Běžně se pak špenát vysévá během března až do poloviny dubna.

Kořenová zelenina

Obdobně jako špenát lze vysévat ředkvičku. Na venkovní stanoviště ji vyséváme v příznivých podmínkách již koncem února, následně pak během března, dubna, až do poloviny května. Vhodné jsou výsevy ředkvičky v týdenních až čtrnáctidenních intervalech, které nám zajistí průběžně dostatek bulviček vhodných ke sklizni.

S výsevem ředkvičky bychom měli končit v polovině května

• Pozdější výsevy ředkviček – od druhé poloviny května – jsou problematické, neboť s prodlužujícími se dny se zvyšuje riziko vybíhání rostlin do květu.

S výsevem červené řepy nespěcháme, vyséváme ji během dubna až května, z červnových výsevů lze sklidit jen menší bulvičky pro konzervaci.

Rané odrůdy mrkve (tzv. karotky) můžeme vysévat od časného jara až do letních měsíců, tedy asi od března až do července. Pozdní mrkve pro skladování vyséváme v dubnu a květnu pro sklizeň na podzim a následné uskladnění.

Během března a dubna vyséváme také petržel kořenovou a pastinák.

Petržel kořenová na hrůbku

Černý kořen pro podzimní sklizeň vyséváme brzy na jaře (v březnu až začátkem dubna) anebo již v srpnu předchozího roku.

Cibulová zelenina

Cibule kuchyňská je nejkvalitnější z přímých výsevů. Pěstování cibule ze sazečky nám sice zkrátí dobu pěstování na venkovním stanovišti, a tím současně dobu nezbytnou pro odplevelování, cibule z přímých výsevů je však nepřekonatelná z hlediska skladovatelnosti. Cibuli kuchyňskou pro sklizeň koncem léta vyséváme během března, nejpozději ještě začátkem dubna.

Mladá cibule kuchyňská

• Pro přezimování a sklizeň v následujícím roce na jaře sejeme krátkodenní odrůdy cibule kuchyňské koncem srpna a začátkem září. Obdobně pěstujeme také cibuli šalotku a cibuli zimní (sečku).

Plodová zelenina

U okurky nakládačky jsou obvyklé přímé výsevy na trvalé stanoviště, i když ji lze pěstovat i z předpěstované sadby. S výsevy na venkovní stanoviště začínáme v poslední dubnové dekádě, anebo podle průběhu počasí v první polovině května. Pokud jarní mráz poškodí vzcházející výsevy, je možné vysévat ve druhé polovině května, nebo ještě začátkem června. Z těchto pozdějších výsevů (především pak začátkem června) však již nelze očekávat rovnocenné výnosy jako z časných termínů.

Tykve můžeme vysévat přímo na venkovní stanoviště okolo poloviny května, v teplejších oblastech můžeme s výsevy začít již začátkem měsíce.

Lusková zelenina

Hrách zahradní sejeme ve druhé polovině března až do začátku dubna. Postupnými výsevy a kombinací odrůd s různou raností lze docílit delšího sklizňového období, které trvá od poloviny června do poloviny července.

Osivo fazolu zahradního

Fazol zahradní je na rozdíl od hrachu na teplotu náročnější zeleninou, proto ho vyséváme až okolo poloviny května, kdy je teplota půdy trvale nad 10 °C. Fazol lze vysévat až do poloviny června.

Foto autor

Proč jíst petržel

Kořenová petržel má důležité léčivé a přínosné zdravotní účinky. Cenná je obsahem vitaminu C (170 mg/100 g), karotenu beta, železa, draslíku, fosforu, hořčíku, síry a křemíku.

Sklízíme natě petrželky. Kadeřavá je hezčí na chlebíčky, plocholistá je aromatičtější, vhodná k tepelnému zpracování, k nasekání nadrobno.

Žvýkáním čerstvé natě petržele zneutralizujete ústní odér po cibulovém nebo česnekovém jídle.

Pravidelné požívání petržele brání vzniku anemie. Povzbuzuje činnost jater, spolu s tuřínem pomáhá zlepšovat bolestivé stavy u nemocných dnou. Odvodňuje.

Odvar ze semen uvolňuje hladké svalstvo, zmírňuje bolesti hlavy i migrénu, uvolňuje bolavý žlučník.

Od semene ke kořenům a nati

Výsev přichází v úvahu již někdy v listopadu. Kdo podzimnímu termínu nedůvěřuje nebo ho nestíhá, vysévá petržel v březnu.

Semena petržele; foto Jolana Nováková

V jednom gramu je okolo 700–750 semen. Petržel se pěstuje ve druhé trati. Nesnáší nerozloženou organickou hmotu v půdě, je háklivá na přísušky, zejména v době klíčení a vzcházení. Je náročná i na půdu. Nejlépe roste v teplých písčitých, lehkých půdách.

• Abychom viděli, kde je zasetá, přidáme do řádky několik semen ředkvičky.

Aby dříve vyrazila, namočíme semena na jeden den do vody, cca 20–22 °C teplé, osušíme je savým papírem – ubrouskem, papírovým kapesníčkem, utěrkou nebo toaletním papírem – tak, aby šly dobře vysévat a nejlépe hned je vysejeme.

Až do doby, kdy bude mít petržel 2 cm, nesmí půda v místě výsevu vyschnout. Výsevy jednotíme na dva cm, až petržel trochu naroste, na vzdálenost dvoj- i vícenásobnou. Malé petrželky použijeme v kuchyni.

Naťovou petržel nejednotíme, sklízíme ji průběžně, podle potřeby, nebo jednorázově vždy, když naroste ke sklizni. Nespotřebovanou nať sušíme a zamrazujeme.

Rekordman v délce pobytu v půdě

Kořenová petržel zůstává na záhoně nejdéle z běžně pěstované zeleniny. Tuzemské odrůdy mají vegetační dobu přes 180 dní, rekordmanem je Olomoucká s délkou vegetace 190 – 210 dní.
Existují i ranější odrůdy, například Atika, ta se dá už v září dobývat a prodávat jako svazková petržel s natí.

• Naťové odrůdy se dělí na kadeřavé a plocholisté. Kadeřavé jsou vhodné na ozdobu, plocholisté jako aromatická bylinka, zelené koření.

Co petržel trápí

Pěkná petržel bývá jen na půdách dobrých, při odpovídající péči.

V půdách mokrých, s nerozloženou organickou hmotou trpí rzivostí kořene, která je branou pro různé hniloby. V těžkých a kamenitých půdách netvoří pěkné kořeny ani co do velikosti a délky, tak i do kvality. Často se rozdvojuje, vytváří více ocásků.

Tip pro věčnou petržel

Petržel je dvouletá rostlina. Necháme-li několik rostlin naťových odrůd na záhoně i druhý rok, přinese semeno. Když ho necháme vypadat na zem, máme na několik let postaráno o nové sazenice. Necháme je jen na místě, kde nepřekážejí, jinde se jich stejně jako jiného plevele rychle zbavíme.

Úspěšné je i pěstování v truhlíku za oknem. Neseženeme-li naťovou plocholistou petržel, můžeme za okno vysít i kořenovou. Její nať je podobně aromatická.

Foto autor