
Bílé kořeny aneb petržel a pastinák; který druh pěstovat
8. 10. 2021Nerozlučným párem po vzoru slavných dvojic je ve světě zeleniny pastinák a petržel. Jenže ne každý na první pohled pozná, kdo z těch dvou je kdo.
Podle vývoje počasí pokračujeme s výsevy kořenové zeleniny a staráme se o předpěstovávané sazenice. Můžeme zkusit vysít předklíčenou petržel.
Sazenice celeru pravidelně zaléváme, ale nepřemokřujeme, aby ke kořenům mohl vzduch. Ideální doporučené teploty pro vypěstování pevných a kompaktních sazenic jsou 18–24 °C, v noci mohou poklesnout až na 12–14 °C. Koncem dubna však již začneme s otužováním sadby před výsadbou.
Optimální doporučené teploty pro otužování jsou 12–16 °C, za slunečného počasí až 20 °C, v noci pak může teplota poklesnout až na 6–10 °C. Optimální doba otužování je 5–10 dnů před výsadbou.
Toto období je také vhodné pro výsev rané i pozdní mrkve, petržele a pastináku. V případě sucha je nutná závlaha pro lepší vzcházení, zejména při pěstování na hrůbcích. Vzcházející mrkev, petržel i pastinák jsou citlivé na dostatek vláhy a půdní škraloup. Je proto nutné dbát na kvalitní přípravu půdy před setím. Dané podmínky pro vzcházení výsevů zlepšíme krytem z netkané textilie, která šetří vláhu, u raných mrkví také uspíší sklizeň.
Standardně vyséváme do záhonů 150 cm širokých se čtyřmi jednotlivými řádky, vzdálenými 25–35 cm nebo třemi dvojřádky vzdálenými 50 cm (v dvojřádku řádky od sebe 7 cm).
Do horších, mělčích a kamenitějších půd volíme u petržele odrůdy s kratším kořenem. Petržel vzchází pomaleji než mrkev, proto je citlivější na výskyt půdního škraloupu a na rovnoměrnost zásobení vláhou při vzcházení.
Pro získání kvalitních kořenů mrkví, petržele či pastináku doporučujeme výsev na zmiňované hrůbky. Tento způsob pěstování poskytuje pěknější a vyrovnanější kořeny, které se výrazně snadněji sklízí.
Hrůbky si připravíme podobně, jako bychom sázeli brambory. Jen jsou mírně širší, asi 50–60 cm, horní část hrůbků se upravuje na šířku 15 cm s rovnou horní částí. Hrůbky jsou například u raných odrůd mrkve od sebe vzdáleny 50 cm , u pozdních odrůd pak 70–75 cm. Do takto připraveného hrůbku vysejeme dvojřádek nebo trojřádek ve vzdálenosti 2,5 cm.
I pro běžné zahrádkáře je dostupné předklíčené osivo petržele pro snadnější založení porostu. V čem že spočívá princip předklíčení? U předklíčeného osiva jsou vyplaveny inhibiční látky a nastartovány fyziologické procesy klíčení.
Jedná se o poměrně přesnou technologii jakéhosi koupání osiva ve speciálním osmotickém roztoku s následným vysušením. Takto upravené osivo klíčí ve srovnání s neošetřeným vyrovnaněji a nesrovnatelně rychleji. Má ovšem jedno specifikum. Nedá se skladovat a musí se vysít nejpozději 90 dní po této úpravě.
Současně předklíčené osivo vyžaduje specifické zacházení. Nesmí totiž promrznout, a to ani při skladování ani po vysetí. Vysévá se až při optimálních podmínkách ke klíčení. U petržele je to obvykle v první polovině dubna. Každý rok je však jiný.
Nevyséváme proto zbytečně brzy. Počkáme si na vhodné období a po výsevu udržujeme záhonek do vyklíčení rovnoměrně vlhký. Za dobrých podmínek vyklíčí předklíčené osivo do 7 dní.
Pokud je někdo zvyklý používat preemergentní herbicidy, které se používají před vyklíčením, musí je v případě použití předklíčeného osiva aplikovat do tří dnů od vysetí. Pozdější aplikace by totiž mohla poškodit již klíčící semínka.
Také pro výsev předklíčeného osiva platí, že mu svědčí pěstování na hrůbcích.
Foto autor
Nehrozí-li již silnější mrazy, hluboce ořežeme i keře a polokeře kvetoucí v létě a časně na podzim a to na jednoletých výhonech. Jednoleté letorosty je potřeba seříznout na několik oček, protože jen tak na nich narostou letošní silné výhony