Poznáváme zahradu, abychom do ní dobře vybrali ovocné druhy
18. 4. 2021Role, které člověku přináší život, bývají různé. I pěstitelem se můžete stát až jednoho dne. Dříve či později se pak vynoří přání sklízet ovoce, které zatím nemáme.
Čím jsou hrůbky tak užitečné, že lákají čím dál tím širší okruh pěstitelů, aby je používali nejen při pěstování brambor? Svědčí rostlinám, šetří námahu.
Jeden důvod, proč hrůbky používat, mi už před lety vysvětlil taťka. Říkal, že kdyby měli vyorávat mrkev (u nás to byla odrůda Táborská) z nenahrůbkovaného pole, tak na těch půdách, na kterých hospodařili, by zmařili krávu a jalovici. Ty totiž tehdy tahaly vyorávač.
Vlastně to platí i na zahrádce: Je rozdíl, když ryjeme záhon, nebo když rozhrábneme hrůbek. Úspora energie a námahy se nedá přehlédnout Zřejmě i proto dnes přibývá zahrádek s hrůbky i pod kořenovou zeleninou.
Na hrůbcích se pěstují i keříková rajčata. Velkovýroba tento způsob využívá běžně, v zahrádkách je to téma na diskuzi.
Pěstování na hrůbcích zlepšuje osychání plodů a natě po deštích a zálivce, snižuje pravděpodobnost a intenzitu napadení chorobami, jako je antraknóza, septorióza, plíseň bramboru na rajčeti.
Pokud považujeme jahody za ovoce, pak kultura jahod patří mezi plodiny, u kterých využíváme hrůbkování. Na hrůbky se vysazují jednořádky i dvouřádky, na širší hrůbky (zvýšené záhony) se vejde i více řad jahodníků.
Jabloním má výsadba na hrůbky lépe řešit hospodaření s vodou a živinami, umožňuje výsadbu stromků v oblastech, kde se v průběhu roku může opakovaně zvyšovat hladina podzemní vody až třeba na úroveň původního půdního horizontu. Strom má kořeny částečně ve vyšší vrstvě půdy, kořeny v této vrstvě mohou dýchat. Strom pak záplavami tolik netrpí.
Ovoce bychom neměli uchovávat v sousedství brambor, řepy apod. Právě tak nevhodné je skladovat společně s jablky celer, cibuli, pór, česnek a podobnou zeleninou výraznou svou vůní, protože jablka a další ovoce tyto pachy snadno přijímají.
Bylo by vhodné zmínit také nevýhody záhonových hrůbků. Co při silných deštích?
Ve velkém se hrůbky intenzivně zalévají. Dostanou při zálivce najednou dávku třeba 30-50 mm. Takže silný déšť nejspíše také neuškodí. No a tam, kde se půdy ke hrůbkování nehodí, nedrží, můžete si pomoct třeba vyšším prknem z obou stran, aby se hrůbek nerozmyl.
Spíše tam, kde voda na zalévání ani v zemi není, nebo nemá sílu dostat se kapilárami do hrůbku bude problém.
Na Vysočině se už pár století pěstují v hrůbcích brambory. A to v dobách před rokem 1990 propršelo třeba celé léto. Spíše se rostliny v hrůbku brzo po velkém dešti dostanou do lepší pohody než v záhoně. Voda odteče, zasákne se, v hrůbku zůstane solidní poměr půdního vzduchu a vody.