Jablka a hrušky při jejich skladování často ohrožují různé skládkové choroby a poruchy. Ovlivňují je i parazitické organismy.
Většina ošetření ovocných dřevin v době vegetace je za námi. Na podzim nás ale čekají neméně důležité preventivní práce.
Nejen zahrádkáři, ale často i odborníci si tato poškození pletou a zaměňují. Co které způsobuje a jaký je mezi nimi rozdíl?
Větvičky jmelí patří k Vánocům. Ovšem mají i svou botanickou, rostlinolékařskou a rovněž medicínskou, vlastně i mytickou hodnotu.
Choroba se projevuje hnědou hnilobou a soustřednými kruhy světlejších výtrusnic na povrchu plodů. Uskladněná jablka rychle zčernají.
Českým názvem moniliový úžeh nebo moniliová spála se označuje choroba peckovin nejspíš podle toho, že suché zbytky květů, například višní, připomínají poškození vysokou teplotou. Spálené však nejsou.
Před sklizní ovoce a v jejím průběhu pravidelně kontrolujeme dozrávající jádroviny a peckoviny, zda plody neohrožují choroby nebo škůdci.
Padlí jabloňové lze úspěšně potlačovat kombinací řezu a postřiků. Rovněž je třeba znát podstatu choroby, abychom dokázali infekci účinné bránit v rozvoji.
Ovoce v přepravkách nebo na policích prohlížíme v pravidelných intervalech. Odstraňujeme nahnilé a méně kvalitní plody.
Prázdniny mají na kahánku, ovoce dozrává a sládne. Můžeme ochutnávat a sklízet hned několik druhů naráz. Je dobré sledovat zdravotní stav plodů a pamatovat na letní řez.
Odkvetlé květy růží odstraňujte zpravidla se stonkem až k prvnímu plně vyvinutému pětičetnému listu, u mnohokvětých odstřihněte celé květenství. Jen tak rovnoměrně obrazí a zopakují kvetení. Mezi růžemi nesmí zůstat odkvetlé květy ani žádný odpad po řezu
