Nedostatek hořčíku a draslíku poznamená jehličnany: Žloutnou, jehlice nejprve zesvětlí, posléze hnědnou, protože rostlině chybí živiny.
Zahradní borůvky zimní mráz nepoškozuje, snad s výjimkou některých horských oblastí. Uvádí se, že vydrží i teploty klesající až k –34 °C.
Okrasné keře a stromy dobře zakoření, když je v září vysadíme s balem a pomalu rozpustným hnojivem. I cibulovinám svědčí výsadba v září.
V největší míře přijímají draslík mladé rostliny a to až do doby, kdy kvetou. Nedostatek draslíku v mladém stadiu nelze později vyrovnat.
Nároky listnáčů na živiny a půdní reakci jsou oproti jehličnanům o něco rozmanitější. Tedy i hnojení listnáčů má svou důležitost.
V červenci pomáháme okrasným rostlinám s vláhou, výživou i kvetením, bráníme je před chorobami. Připomeňme, na co pamatovat.
Kdybychom nenahradili živiny odebrané pěstovanými rostlinami, drancovali bychom půdu. Ztratila by úrodnost. Hnojit zahrádku je třeba.
Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
Co dělat, abychom ovocné rostliny pohnojili, ale jejich výživu ne? Slovní hříčkou můžeme o hnojení vtipkovat, ovšem i rostliny mají zdraví jen jedno. A o to jde.
Vedle kompostů a statkových hnojiv používáme na hnojení zeleniny na zahradě též minerální, organominerální či organická hnojiva.
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.
