Smíšené záhony nabízejí možnost, jak pěstovat různé druhy zeleniny pohromadě a využít vzájemné podpory rostlin. Tento způsob má řadu výhod, ale i své nároky. Hodí se právě pro vás?
Při pěstování zeleniny je důležité střídání plodin, abychom zabránili rozšíření chorob, škůdců, půdní únavě, jednostrannému odčerpávání živin, zvýšené zaplevelenosti. Proto střídáme druhy náročné na výživu s druhy méně náročnými, druhy vyžadující organické hnojení s druhy, které ho nevyžadují, hluboko kořenící rostliny s mělce kořenícími. Střídáme rostliny podle čeledí a tím snižujeme půdní únavu a výskyt chorob a škůdců. Střídáním plodin tedy vytvoříme podmínky pro dobrý růst a vývoj rostlin. Toto střídání plodin v čase se označuje jako osevní postup nebo osevní sled. V přírodě se však setkáváme se společenstvím rostlin různých druhů i čeledí, které rostou spolu, aniž by si konkurovaly. Obdobně můžeme pěstovat společně i vhodné druhy zeleniny. Jedná se o prostorové střídání rostlin – smíšené kultury nebo polykultury. Jejich cílem je, aby se rostliny vzájemně podporovaly a nekonkurovaly si.
Velmi vhodné je pěstování zeleniny ve smíšených kulturách spolu s aromatickými kořeninovými) rostlinami – bylinkami. Tak například kopr pěstovaný spolu s mrkví urychlí její klíčení, máta vysazená mezi košťálovou zeleninu snižuje napadení dřepčíky.
Smíšené kultury představují lepší využití prostoru, případně poskytují rostlinám oporu. Vedle vysokých rostlin např. kukuřice, slunečnice, můžeme pěstovat pnoucí fazol. Fazol jako nitrofilní rostlina poskytuje kukuřici dusík, rostliny kukuřice fazolu oporu. Pěstováním více druhů vedle sebe se zmenší koncentrace chorob, škůdců, některé druhy i snižují jejich výskyt. Uvádí se, že cibule, která obsahuje fytoncidní látky, při pěstování s mrkví odpuzuje pochmurnatku mrkvovou, mrkev odpuzuje květilku cibulovou, česnek chrání před houbovými chorobami. Výrazné aroma afrikánů snižuje výskyt molic. Látky vylučované do půdy kořeny měsíčku zabraňují výskytu háďátek u brambor, jahod, česneku. Celer pěstovaný se zelím snižuje výskyt housenek, naopak zelí chrání celer proti rzivosti. Aroma rajčete, celeru, odpuzuje škůdce košťálovin. Křen odpuzuje mandelinku.
Pěstováním některých druhů vedle sebe se brání půdní únavě, nedochází k jednostrannému odčerpání živin. Například střídáním hluboko kořenící zeleniny: ředkve, mrkve, pastináku s druhy mělce kořenícími jako je cibule, dochází k rovnoměrnějšímu odčerpání živin. Některé druhy lákají opylovače, takže dochází k lepšímu opylení rostlin a tím ke zvýšení výnosů. Příkladem je pěstování bazalky vedle okurek (pokud ovšem nepěstujeme partenokarpické odrůdy, nevyžadující opylení).
Pro pěstování ve smíšených záhonech nejsou však vhodné libovolné druhy rostlin. Některé druhy totiž svými chemickými látkami, které vylučují do prostředí, negativně ovlivňují jiné druhy. Tento jev se označuje jako alelopatie. (Nejznámějším příkladem alelopatie je ořešák.) Vylučování chemických látek se nejčastěji děje prostřednictvím kořenů. Ve smíšených záhonech proto nebudeme pěstovat vedle sebe druhy, mezi kterými je alelopatický vztah, druhy, které si konkurují ve výživě, v nárocích na osvětlení, mají stejné škůdce a choroby.
Součástí smíšených záhonů bývají často tyto konstrukce pro pnoucí zeleninu
Příklad nevhodných doprovodných rostlin („sousedů“), je uvedený v tabulce: 1 cibule, 2 celer, 3 česnek, 4 kedlubna, 5 kukuřice cukrová, 6 květák, brokolice, 7 mrkev, 8 okurky, 9 paprika, 10 petržel, 11 pór, 12 rajče, 13 ředkvička a ředkev, 14 řepa salátová, 15 salát, 16 špenát, 17 cukety, tykev, 18 zelí, kapusta, 19 hrách, fazol
Příklady doporučovaných vhodných doprovodných druhů
zeleniny (+) a nevhodných (–)
Smíšený záhon může omezit zaplevelení i výpar vody z půdy, protože rostliny lépe zakrývají její povrch.“
Příkladem smíšeného záhonu založeného z výsadby je zelí vysázené vedle rajčat (rajčata odpuzují běláska), celer vysázený mezi zelí. Hezky působí kvetoucí rostliny měsíčku, afrikánů, vysázené na okraj smíšeného záhonu s rajčaty a zelím.
Založení smíšeného zeleninového záhonu je možné z výsevu i z výsadby. Výsevem naširoko, např. různých druhů a odrůd salátů, rukoly, špenátu, kopru založíme smíšený záhon listové zeleniny. Osivo těchto druhů vyséváme současně tak, aby vzdálenost mezi jednotlivými semeny byla asi 3 cm. Postupně sklízíme opatrným vytrháváním jednotlivé rostlinky salátu (nebo sklízíme postupně jednotlivé listy), špenátu, ředkvičky. Některé rostliny salátu, když se uvolní místo, můžeme ponechat, aby vytvořily hlávku. Na uvolněná místa po sklizni můžeme výsev zopakovat.
Tím, že nepěstujeme rostliny v řádcích, odpadá okopávání meziřádků a šetříme i vodou, protože nedochází k výparu vody z volného půdního povrchu. Uvedené druhy můžeme vysévat jako meziplodinu do řádků hlavní plodiny, která když dozraje, meziplodina je již sklizená. Do řádků mrkve můžeme vysévat např. cibuli, kterou budeme postupně sklízet, mezi řádky mrkve vysejeme salát.
Je potřebné uvést, že smíšené záhony jsou jedním z možných způsobů pěstování zeleniny. Mají své zastánce především u zahrádkářů, kteří chtějí snížit výskyt škůdců, chorob, který je větší, při pěstování v monokultuře. Pokud se rozhodneme vyzkoušet tento způsob, je vhodné začít s menšími záhony, poznamenat si, které druhy jsme pěstovali a v příštím roce druhy na záhonech vystřídat.
Foto Dalibor Auf
Pro střídání plodin je zásadní zdravotní stav rostlin. Pomůže výměna zeminy, dusíkaté vápno nebo zelené hnojení.
Do konce vegetačního období zbývá v červnu ještě asi 100–120 dnů. Podle toho můžeme plánovat, jak a kde budeme pěstovat zeleninu a kterou.
Potřebovat budeme železné hrábě, rýč, motyku na okopávání brambor, motyčku a další kypřicí a odplevelující nástroje, pak sázecí kolík, lopatku a bytelnou lopatku dloubák na vytrvalé plevele.
Radost zahrádkáře z prospívajících, zdravých rostlin, z kvalitní úrody a sklizně mohou pokazit poruchy, jejichž příčiny spočívají v půdě.
Lednový plán celosezonního pěstování zeleniny, v němž si ujasníme, jak budeme střídat druhy a doplňovat živiny do půdy, nám může přinést novou zkušenost i pěknou úrodu.
