
Sladké jeřabiny moravského jeřábu lze sklízet i na zahradě
Pravý červenoplodý jedlý jeřáb byl nalezen kolem roku 1820 v okolí obce Ostružná na Jesenicku. Pastevce ovcí tam zaujal strom, jehož jeřabiny mu zachutnaly.
Plody byly příjemné sladkokyselé chuti, jen mírně natrpklé. Až v následujícím století, v roce 1954, byla odrůda jeřábu původem z Moravy zapsána do listiny povolených odrůd pod jménem jeřáb Moravský červenoplodý. Udržovací šlechtění bylo svěřeno Šlechtitelské stanici ve Velkých Losinách. Moravský jeřáb stále patří k nejznámějším a vyhledávaným ovocným dřevinám tohoto rodu.

Otužilý strom snese drsnější klima
Kultivar jeřábu obecného dnes známý jako Moravský sladkoplodý (Sorbus aucuparia var. moravica nebo edulis) se pěstuje ve všech polohách, velmi dobře prospívá především ve vyšších a drsnějších. Tvoří vysoké, krásné a velmi dekorativní stromy, které se vysazují jako solitérní či tvoří nádherná stromořadí kolem cest.
Na podzim se velké listy červenožlutě vybarvují a také plody na větvích září. Stromy dosahují výšky kolem 10 až 15 m, s pyramidální korunou o šířce asi 3 až 4 m. Ve velké zahradě se jeřáby mohou stát výrazným prvkem i pro okolí.

- Na půdu není jeřáb nijak náročný, snáší i kyselejší půdu, nejlépe mu vyhovují stanoviště s propustnější spodinou.
Jeřáb je samosprašný, jeho zdravotní stav je velmi dobrý, jen někdy bývá napadán mšicí a v nepříznivém období v době zrání trpí plody strupovitostí.
- Kvete koncem dubna nebo začátkem května. Bílé květy mají charakteristickou vůni, opylují je především mouchy a komáři.
Plodí již brzy po vysazení a je u něj nutný zmlazovací a prosvětlovací řez. Plody jsou poměrně velké červenooranžové malvičky.
Zdroj vitaminů a látek prospěšných zdraví
Jedlé jeřabinky jsou kyselosladké s mírně natrpklou chutí, obsahují velké množství vitaminů C, A, dále cukry, organické kyseliny, pektin, třísloviny, hořčiny a velmi cenný rutin a řadu dalších látek jako je jod, železo, vápník.
Čím později se jeřabiny sklízejí ze stromu, tím jsou sladší.
Pro lidský organismus jsou jedlé jeřabiny velmi cenné.
Také je milují ptáci, pro ně jsou významnou podzimní a zimní potravou.
Jako podnož se osvědčil jeřáb ptačí
Při množení se jako podnož používá nejedlý jeřáb ptačí (obecný). Na něj se časně zjara roubuje jedlý jeřáb a také je možné na tuto podnož jeřáb na přelomu léta očkovat.

Poznávací odlišnost: Zatímco listy moravského sladkoplodého jeřábu mají pilovité okraje jen v horní polovině lístků, ptačí jeřáb má pilovitý celý okraj lístu.
Obecný jeřáb snáší i velmi nízké teploty a lze jej spatřit v nadmořských výškách nad 1000 m. Horské stráně pak zdobí výrazné červenooranžové plody na osamělých jeřábech, mnohdy ošlehaných větrem.
Foto autorka