Zahrada se během roku proměňuje jako kaleidoskop. Od květnaté krásy léta přes barevný podzim až po tichou eleganci zimy.
Toto období je zvláště typické pro kvetoucí trvalky. Mezi nimi vynikají pivoňky (Paeonia) – čínská (P. lactiflora), lékařská (P. officinalis) či dřevitá (P. suffruticosa). Zajímavé jsou i botanické druhy jako pivoňka Mlokosevičova (P. mlokosewitchii) nebo pivoňka žlutá (P. lutea). Všechny vyžadují slunečné stanoviště a kypré půdy. Keře je vhodné vyvazovat ocelovými obručemi, které zabrání rozvalení rostlin.
Nástup léta v zahradě patří rozkvetlým trvalkovým záhonům. Oprávněně lze toto období považovat za nejkrásnější. Na obrázku je ukázka letního záhonu, kde zřetelně vyniká barevná kombinace červených, modrých žlutých odstínů
Pro léto je nejdůležitější růže (Rosa)– právem nazývaná královnou květin. Její druhová a odrůdová rozmanitost nabízí nespočet možností použití v zahradě – samostatně v rozáriích, nebo v kombinaci s trvalkami, plaménky, letničkami a jehličnany. Zahrada plného léta je typická svou barevností, o kterou se starají nejen růže, ale i pestré letničky a trvalkové záhony. Je však důležité pamatovat, že květiny by neměly být základním kompozičním prvkem – jejich efekt má jen omezené trvání.
Růže, královna květin již počátků dějin zahradního umění stojí na předních místech pozornosti. Díky nevšednímu zájmů pěstitelů a šlechtitelů tvoří rod růže (Rosa) nejobsáhlejší kolekci kultivarů, která uspokojí snad každého milovníka květin
V období babího léta vyniká vřesoviště nebo vřesovištní zahrada, kdy rozkvétá vřes obecný (Calluna vulgaris). Kyselá půda (pH 5,5–6) umožňuje kombinovat vřesy s borovicemi (Pinus), brsleny (Euonymus alatus Compactus) či japonskými javory (Acer palmatum). Vřesoviště je působivé po celé podzimní období a láká pohledy svým jemným přechodem barev.
Podzim přináší do zahrady novou dimenzi – zářivé barvy listů a plodů. Rozkvétají hvězdnice (Aster), rozchodníky (Sedum), třapatky (Rudbeckia) a sasanky (Anemone). Plody pak hrají všemi barvami: červené jeřáby (Sorbus), okrasné jabloně (Malus), hlohyně (Pyracantha), skalníky (Cotoneaster), cesmíny (Ilex) či brsleny (Euonymus). Exotickou krásu dodává krásnoplodka (Callicarpa bodinieri) s fialovými plody nebo loubinec omějolistý (Ampelopsis aconitifolia) s tyrkysově zelenými bobulemi.
I zima může být barevná. Kontrastní bílé břízy (Betula), červené a žluté větve svíd (Cornus alba Sibirica, C. stolonifera Flaviramea), či stříbrná vrba ojíněná (Salix irrorata) dodávají zahradě život i v klidu. Zajímavé jsou i dřeviny s odlupující se borkou – javor šedý (Acer griseum), bříza černá (B. nigra) či višeň tibetská (Prunus serrula). V zimě vynikne také lískový kultivar Corylus avellana Tortuosa nebo pokroucené vrby (Salix erythroflexuosa, S. matsudana). Krása zahrady není dílem náhody, ale znalostí a promyšlené skladby rostlin. Každé roční období má své kouzlo – a i v zimě může být zahrada plná barev, tvarů a textur.
Foto autor
Přinášíme vám nápady na podzimní dekorace z přírodnin, které spojují úctu k tradici s krásou přírodních materiálů.
Brslen je rod z čeledi jesencovitých, který čítá až 200 druhů zahrnujících opadavé či stálezelené keře, ale i liány a dokonce menší stromky.
Suchá skvrnitost listů, odumírání pupenů, kadeřavost a další. Vegetační období je u konce, přesto boj proti těmto chorobám zdaleka nekončí.
S výsadbou česneku nespěcháme. Včas připravíme záhon, ale stroužky zapustíme do půdy co nejpozději, aby vzešly až na jaře.
Týká se keřů kvetoucích na loňských výhonech, u nichž nesmíme proto dělat řez v období vegetačního klidu, neboť bychom odstranili ty části, na nichž se květy tvoří. Proto, pokud je u těchto keřů nutný, musíme řezat ihned po odkvětu.
