Články: Okrasná zahrada - strana 31

Některé letničky známe jako stálice na trhu, jiné kdysi hojně pěstované jsme přesunuli do skupiny pozapomenutých. Jedna z těch málo vídaných má české jméno nestařec.

Za tepla a bezvětří cítíme vytouženou směs jarních vůní – země, pryskyřice, lesa, dřeva a především květů dřevin a květin.

Asi nejznámější z teplomilných okrasných salvií, šalvěj zářivou, můžeme v teplých oblastech sít přímo na záhon. Hodí se k tomu druhá polovina dubna.

Co je kulaté, to je hezké. Koulenky jsou takové nejen ve skalce. Některé nízké vytvoří pokryv půdy. Všechny spojuje kulovitý tvar květenství a modrá či šedomodrá barva.

V Česku žijí luštěnice coby letničky. Pocházejí nejspíše z Mexika, odkud se nejdříve rozšířily na sever a na jih amerického kontinentu a pak nejspíše lodí docestovaly do Evropy.

Velmi atraktivní květiny s lákavým názvem se do naší vlasti dostaly nejspíše v devatenáctém století. Tvarem květů kejklířky tak trochu připomínají hledíky.

Zahradníci a zahrádkáři mluví o rudbékiích. O jednoletých a vytrvalých. Botanici znají třapatku. Obě tyto skupiny obyvatel zeměkoule, mnohdy se prolínající, hovoří o téže rostlině.

Když se dětí zeptáte, jaké znají jedovaté rostliny, obyčejně odpoví: „Jedovaté a nebezpečné je vraní oko čtyřlisté, protože se jeho plod dá splést s borůvkou.“

O růžích se říká, že jsou královnami květin. Dalšími v hierarchii květinové říše jsou zajisté princezny, mezi které můžeme směle zařadit i fuchsie.

V dostatečně velkém objemu substrátu se ve správných podmínkách a při odpovídající péči může dařit téměř každé rostlině. V praxi však často používáme nádoby příliš malé. Co s tím?

Pěstování skalniček patří v České republice přinejmenším od dob Karla Čapka, ale možná ještě déle, k oblíbeným a rozšířeným koníčkům.