
Noční můra všech pěstitelů jiřin: neléčitelná nádorovitost kořenového krčku
Bakteriální nádorovitost patří k nejzávažnějším chorobám jiřin. Projevuje se tvorbou nádorků na kořenových krčcích, které mohou postupně připomínat květák. Napadené hlízy je nutné zlikvidovat. Jak chorobu poznat, jak zabránit jejímu šíření a co dělat se zamořenou půdou?
Jestliže si při uskladňování jiřinkových hlíz všimnete na jejich krčcích podezřelého množství oček nebo jakýchkoli výrůstků či nádorků, které mohou být hladké nebo už připomínat květák, jde o bakteriální nádorovitost a hlízy je bohužel nutné okamžitě a nekompromisně zlikvidovat.

Nádorovitost jiřin způsobují půdní bakterie
Bakterie Rhizobium radiobacter (starší název Agrobacterium tumefaciens) způsobuje malé nádorky na kořenovém krčku jiřinkových hlíz. Nejprve jsou kulovité, bělavé a hladké, postupně se zvětšují, tvrdnou a jejich povrch se zvrásňuje. Nádorky začínají připomínat růžičky květáku. Často napadá i pivoňky, pelargonie nebo plaménky. Nádorovitost může vzácněji způsobovat i bakterie Corynebacterium fascians, která napadá chryzantémy, karafiáty, mečíky a další rostliny. Stejně jako předchozí patogen vyvolává tvorbu nádorků na kořenovém krčku a zmnožení nahloučených výhonů.

Nádorovitost se šíří hlízami i nářadím
Do rostlin choroba proniká přes poranění způsobená nářadím (při okopávání nebo řezu), krupobitím, mrazem apod. Bakterie se dostávají do cévních svazků, migrují rostlinou a přezimují v kořenovém systému. Po zahradě se ale nádorovitost šíří nejen hlízami napadených rostlin, ale i půdou, dešťovou nebo zavlažovací vodou, půdními organismy, např. drátovci nebo ponravami, a používaným nářadím.

Přímá ochrana proti nádorovitosti neexistuje
- Ochrana proti bakteriální nádorovitosti bohužel neexistuje. Důležitá je proto důsledná likvidace postižených rostlin. Vyhoďte proto bez slitování postižené nebo podezřelé hlízy, případně celé rostliny, do směsné popelnice (pozor, ne do popelnice na bioodpad), nebo je spalte. Na kompost je určitě nedávejte, jinak byste si postupně zamořili celou zahradu.
- Choroba se přenáší i přes řezné rány, proto je důležité dezinfikovat nůžky po jakékoli práci s jiřinami, a to během celého roku.
- Vybírejte a vysazujte jen zdravé jiřiny. Podstatná je i správná celoroční péče, protože slabé rostliny jsou k nákaze náchylnější.
- Při zkracování kořenů před výsadbou nechte rány zaschnout, aby se předešlo případné infekci.
- Z napadených rostlin nikdy neodebírejte řízky.
- Bakterie způsobující nádorovitost v půdě přežívají i bez hostitele. Proto se na stejném místě nedoporučuje vysazovat jiřiny (a jiné náchylné rostliny) po dobu nejméně 3 let.
Jak ozdravit půdu po bakteriální nádorovitosti
Občas se k ozdravení půdy doporučuje dusíkaté vápno. Bakterie způsobující nádorovitost u jiřin je ale odolná a přežívá i v drobných zbytcích kořenů, do nichž se účinná látka nedostane. Vápno navíc zvýší zásaditost půdy a v budoucnu by v ní rostliny špatně přijímaly mikroprvky. Co se naopak doporučuje, je fyzická výměna půdy. Máte-li jen pár jiřin, vykopejte zamořenou půdu z okolí kořenů do hloubky 20 až 30 cm a vyvezte ji mimo zahradu (ne na kompost). Na uvolněné místo dosypte půdu novou.

Pokud výměna půdy nepřichází v úvahu, vyzkoušejte solarizaci půdy. Bakterii Agrobacterium totiž ničí teplota 60–70 °C. V létě proto záhon pořádně prolijte vodou, zakryjte průhlednou fólií (okraje utěsněte) a nechte záhon vystavený slunci po dobu šesti týdnů.
Další možností je výsev zrnového čiroku 'Ruzrok'. Tato česká odrůda (registrovaná v roce 2014) má schopnost přirozeně regulovat patogeny v půdě a využívá se pro zelené biofumigační hnojení (biofumigace je biologická metoda ozdravování půdy, viz níže).
Čirok bakterie nádorovitosti postupně utlumí
Jak může čirok ozdravit půdu? Mladé rostliny odrůdy 'Ruzrok' obsahují látku durin (dhurrin). Po posekání, rozdrcení a zapravení čiroku do půdy se durin rozloží a uvolní plynný kyanovodík. Ten funguje jako přírodní dezinfekce, primárně však proti půdním houbám a háďátkům. Jestliže však 'Ruzrok' vysejete a zaryjete dvakrát za sezonu (na jaře a v létě), výrazně snížíte infekci v půdě.

Důležité je dodržet správný postup. Nejvyšší koncentraci durinu má 'Ruzrok' v rané fázi růstu, zhruba měsíc až měsíc a půl po výsevu. Pak začne obsah látky klesat. Při výšce 60–80 cm proto čirok posekejte na co nejdrobnější kousky, zaryjte je do půdy (15–20 cm) a záhon utužte, nebo ještě lépe zakryjte fólií, aby plyn neunikl do vzduchu. Po zarytí nechte plochu tři týdny odpočinout.
I přes účinky odrůdy 'Ruzrok' je bezpečnější dodržet nejméně dvouletou pauzu v pěstování jiřin na daném místě. Mezitím zde můžete pěstovat nehostitelské rostliny, kterým bakterie nádorovitosti jiřin neškodí, např. okrasné trávy, mečíky, lilie nebo kosatce. Hlavně neztrácejte naději a jiřinkám zdar :)
Autor: Josef Mrákota
Foto: Petra Bodorová (FB skupina Pěstujeme jiřiny a vše kolem nich), Pexels
