Články - strana 88

Kvetou od podzimu do předjaří a provázejí člověka po staletí. Byla by však škoda, kybychom brambořík považovali jen za sezonní dekoraci.

Sušenky na Vánoce jsou tak trochu nošením dříví do lesa. Ale když je vytvoříme jako dárek na míru obdarovaného, bude cukroví zajímavější.

Když tuto rostlinu viděli poprvé návštěvníci výstav sukulentů, nazvali ji živý deštník. Pryšec se jmenuje Euphorbia bongolavensis.

Bilbergie (Billbergia) je známa i pod názvem čínský oves. Nenechme se ovšem zmást. S čínským ovsem nemá nic společného.

Klimatické změny přinášejí zájem o zkušenosti s tím, které rostliny lze nově v Česku pěstovat a jak. Pozornosti se v tom ohledu těší i kaki.

Poetičtí byli naši předkové, ne že ne! Třeba taková zkušenost koncentrovaná do rčení: „Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.“

Kejklířky na první pohled zaujmou krásnými velkými květy. Jejich vybarvení u některých druhů dokonce připomíná nalíčenou tvář herce.

Abychom mohli stolní hrozny úspěšně skladovat, musí být v bezvadném zdravotním stavu. Proto pečujeme o zdraví révy po celou vegetaci.

První vánoční stromy byly honosně zdobené, až třímetrové jedličky a smrky. Brzy však převládly stromky nižší. Z ozdob se staly miniatury.

Vánoční cukroví patří k českým Vánocům. Můžeme volit to klasické, lety prověřené, ale také s ingrediencemi trochu experimentovat.

Nejvýznamnější pěstitelskou oblastí slivoní je oblast mírného pásu. V něm se slivoně drží na čtvrté pozici mezi nejpěstovanějším ovocem.

Těší-li vás Vánoce i jako příležitost k tvoření, nejspíš zdobíte dům či byt už před adventem. Nabízíme inspiraci z přírodnin, třeba skořápek.