Ivan Dvořák - strana 17

Krásenka, latinsky Cosmos, až přes metr vysoká nádherná letnička pochází ze Severní a Střední Ameriky. Do Evropy se dostala v 18. století.

Už nějaký ten rok se proslýchá, že šlechtitelský tým zemědělské akademie v Uppsale spolu s botanickou zahradou vyšlechtili nový typ kávovníku.

Pro mandloně a meruňky nastává čas jarního řezu v době od probuzení poupěte až do kvetení. Korunku přitom můžeme tvořit z rok starých roubů.

Jabloň, myší ouško, květopas, krmítko. Co mají společného tyto pojmy známé ze zahrady? A jak s nimi souvisí časná příprava na jaro?

Jehnědy lísky se prodlužují, v koruně ovocného stromu visí suché šedivé plody, větvičky švestky kazí skvrny. Zahrada napovídá, co dělat.

Když najdeme v jarní zahradě pod stromy kačenky nebo smrže, je to radost. V zimě zase mohou překvapit hlívy a penízovky. Jenže houbou je i padlí.

V zimě vyséváme mrkev a petržel, pastinák, mák, třeba i kopr. Semena projdou dobou chladu, vyplaví se z nich inhibitory, po jarním oteplení rychle vzejdou.

Už dost dlouho jsme zváni do sklepa přítele Jirky. Abychom během zimy ochutnali jablíčka z jeho sadu.Vybraná možná z pěti desítek odrůd jabloní.

Svého času bylo možné tvrdit, že balzamínky, rostliny s lidovými názvy dobrýtro či voděnky, se hodí jen do stínu, polostínu, na severní a východní okno.

V lednu můžeme začít roubovat. Obvykle jde o tzv. roubování v ruce. Rouby uložené ve sklepě či venku namočíme na několik hodin do vody, aby natáhly vodu.

Loňský rok nebyl pro brambory zas tak moc dobrý. Dešťové srážky dokázaly probudit plíseň bramborovou i na listech odolných odrůd. Později, ale přece.

Už jsme si zvykli, že si zeleninu, vajíčka, ovoce někde vždy koupíme. Spoléháme se, že vše bude čerstvé, kvalitní. Jsou taková zimní jablka?