Pro obsah vitamínů, zejména vitaminu C a provitamínu A (karotenu), patří ostružiník mezi cenné ovocné druhy. Pěstování navíc usnadňují beztrnné odrůdy.
Beztrnné ostružiníky jsou však trochu citlivější na mráz a snadněji namrzají ve dřevě.
Ve svých půdních nárocích jsou skromné a lze je pěstovat i na půdách, které se nehodí pro jiné ovocné druhy, ale vysokých výnosů u nich lze dosáhnout jen na půdách úrodných:
Nejvhodnějším stanovištěm je slunné, teplé a chráněné před silným větrem. Vhodné jsou svažité jižní polohy, kde bychom jiné ovocné druhy pěstovali obtížněji. Odrůdy poléhavé nepěstujeme v polohách s vyššími zimními mrazy než -20 °C a zároveň je v těchto oblastech vhodná zimní ochrana před většími mrazy a mrazivými větry.
Plody ostružiníku beztrnného, foto M. Kožešník
Účinek řezu lze ještě posílit přísuškem – odstraníme z porostů mulč a porost nezavlažujeme.
Na konci srpna po sklizni posledních ostružin můžeme keře ořezat. Odstraníme především odplozené větévky a nově vyrostlé výhony zkrátíme asi o 1/3 délky. Podpoříme tak jejich vyzrávání a odolnost vůči mrazu.
Nakupování rostlin k výsadbě do zahrady bývá předělem mezi teorií a praxí. Nabízíme praktické rady, jak pořizovat ovocné rostliny, aby naplnily naše představy.
Prohlédněte si na 32 fotografiích projevy poškození rostlin světlem, nadměrným teplem, zářením slunce a suchým vzduchem.
Ve Šlechtitelská stanici ve Velkých Losinách množí a pěstují maliníky a ostružiníky. Zkoušejí tu i zahraniční odrůdy. Tady jsou jejich poznatky a doporučení k zavedeným odrůdám.
Keře popínavých ostružiníků by neměly být příliš husté. Všechny postranní výhony narostlé na nových výhonech proto už během léta krátíme.
V červenci a srpnu přesazujeme a sázíme podzimní šafrány (Crocus), ocúny (Colchicum), bramboříky (Cyclamen) a liliochvostce (Eremurus).
