Pro obsah vitamínů, zejména vitaminu C a provitamínu A (karotenu), patří ostružiník mezi cenné ovocné druhy. Pěstování navíc usnadňují beztrnné odrůdy.
Beztrnné ostružiníky jsou však trochu citlivější na mráz a snadněji namrzají ve dřevě.
Ve svých půdních nárocích jsou skromné a lze je pěstovat i na půdách, které se nehodí pro jiné ovocné druhy, ale vysokých výnosů u nich lze dosáhnout jen na půdách úrodných:
Nejvhodnějším stanovištěm je slunné, teplé a chráněné před silným větrem. Vhodné jsou svažité jižní polohy, kde bychom jiné ovocné druhy pěstovali obtížněji. Odrůdy poléhavé nepěstujeme v polohách s vyššími zimními mrazy než -20 °C a zároveň je v těchto oblastech vhodná zimní ochrana před většími mrazy a mrazivými větry.
Plody ostružiníku beztrnného, foto M. Kožešník
Účinek řezu lze ještě posílit přísuškem – odstraníme z porostů mulč a porost nezavlažujeme.
Na konci srpna po sklizni posledních ostružin můžeme keře ořezat. Odstraníme především odplozené větévky a nově vyrostlé výhony zkrátíme asi o 1/3 délky. Podpoříme tak jejich vyzrávání a odolnost vůči mrazu.
Nakupování rostlin k výsadbě do zahrady bývá předělem mezi teorií a praxí. Nabízíme praktické rady, jak pořizovat ovocné rostliny, aby naplnily naše představy.
Prohlédněte si na 32 fotografiích projevy poškození rostlin světlem, nadměrným teplem, zářením slunce a suchým vzduchem.
Ve Šlechtitelská stanici ve Velkých Losinách množí a pěstují maliníky a ostružiníky. Zkoušejí tu i zahraniční odrůdy. Tady jsou jejich poznatky a doporučení k zavedeným odrůdám.
Keře popínavých ostružiníků by neměly být příliš husté. Všechny postranní výhony narostlé na nových výhonech proto už během léta krátíme.
Trávníky prorostlé jetelem plazivým napovídají, že půdě chybí dusík. Traviny zpravidla strádají, jetel se naopak rozrůstá. Jakmile trávník přihnojíme dusíkem, jetel plazivý zmizí.
