Jak vybrat živý plot? Přehled tvarovaných i volně rostoucích živých plotů, vhodných dřevin a tipy pro výsadbu podle stylu zahrady.
Živé ploty pomáhají zajistit soukromí, oddělit jednotlivé části zahrady nebo vytvořit působivou zelenou kulisu. Při jejich výběru máme mnoho možností – od tvarovaných stěn přes volně rostoucí kvetoucí pásy až po stálezelené či opadavé výsadby. Když výsadbu živého plotu zvažujeme, vybíráme mezi plotem tvarovaným nebo volně rostoucím, stálezeleným nebo opadavým. Volit můžeme z listnatých dřevin i jehličnanů, výsadba může být jednodruhová nebo složená z více druhů. Možností je tedy mnoho a otázka „Co mám vysadit do živého plotu?“ patří mezi nejčastější zahrádkářské dotazy.
1
Při volbě živého plotu vycházíme především z kompozičního záměru zahrady. Zvažujeme, kde plot potřebujeme, jak vysoké odclonění nebo rozčlenění prostor vyžaduje a jak široký živý plot si můžeme dovolit. Důležitou otázkou je také, zda má být plot neprůhledný i v zimě. U chalupy, kde zimu netrávíme, to nemusí být nutností. Naopak u rodinného domu u rušné silnice nebo s nehezkým sousedstvím bývá celoroční krytí žádoucí. V neposlední řadě přemýšlíme nad nároky jednotlivých rostlin a jejich souladem se stylem zahrady i okolím.
Pokud potřebujeme vytvořit vyšší zelenou bariéru menší šířky, zvolíme tvarovaný živý plot. Z listnáčů je v posledních letech velmi oblíbený habr (2). Je to móda nejen hezká, ale i praktická. V živých plotech je tento druh prověřený po staletí. Má svěží jemný list, který na rostlině často vydrží dlouho do zimy a opadává až s rašením nových listů. Díky husté struktuře větví vytváří habr celoročně neprůhlednou bariéru. Jeho výšku lze upravit podle potřeb zahrady a možností majitele. K dispozici jsou i vzrostlejší sazenice, které se blíží požadované výšce.
2
Dalšími vhodnými listnáči pro vyšší tvarované stěny jsou například javor babyka, buk v zelené i vínové variantě (3) nebo lípa. Pro středně vysoké tvarované živé ploty se často používá ptačí zob, zejména kultivar ´Atrovirens´, který si část listů ponechává i v zimě. Dobře snáší řez také tavolník popelavý, tavolník van Houtteův nebo meruzalka alpská. Ze stálezelených listnatých keřů se pro tvarování používá hlohyně šarlatová. U ní však musíme počítat s trnitostí, která může komplikovat údržbu. Podobně je tomu u neopadavých i opadavých dřišťálů, které řez rovněž dobře snášejí.
3
Zimostráz (Buxus), dříve velmi oblíbený pro nízké plůtky, je dnes na ústupu. V mnoha lokalitách se jeho pěstování neobejde bez pravidelného ošetření proti zavíječi zimostrázovému, který dokáže keře během jediné sezony výrazně poškodit. Jako náhrada se nabízí například nižší kultivar ptačího zobu ´Lodense´. Ten sice drží list pouze část zimy, ale lze z něj vytvořit spolehlivé husté nízké plůtky (4).
4
Z jehličnanů vhodných pro tvarované ploty zmiňme tis (5). Dobře snáší řez, je spolehlivý, ale musíme počítat s pomalejším růstem. Smrk je v živých plotech v některých ohledech jeho pravým opakem a při navrhování zahrad se mu autoři spíše vyhýbají. Zeravy (túje) a živé ploty – to je téma, které často vyvolává diskuze. Pokud se rozhodneme pro živý plot z tújí, měli bychom o něm přemýšlet jako o hladké pravidelné stěně, nikoliv jako o řadě jednotlivě stojících rostlin. Při volbě vhodného kultivaru, například ´Brabant´, a pravidelném řezu může vzniknout elegantní zelená stěna, která nebude rušit ani příznivce přirozenějších zahrad.
5
Volně rostoucí živé ploty se od tvarovaných výrazně liší vzhledem, nároky na prostor i údržbu. Nepůsobí jako přesně tvarované zelené stěny, ale jsou volnější, přirozenější, více kvetou a plodí. Pokud jsou vysazeny ze směsi různých opadavých dřevin, na podzim se krásně vybarvují. Potřebují více prostoru, ale méně pravidelného řezu. U běžných keřů spočívá péče především v občasném zmlazování.
Možností, jaké dřeviny do volně rostoucího živého plotu použít, je mnoho. Nabízíme několik příkladů pro inspiraci. Pokud máme v zahradě dostatek prostoru, můžeme vytvořit i dvoupatrový živý plot kombinující listnaté keře a stromy. Naši zahradu tak z jedné strany rámuje výsadba meruzalek, tavolníků, tavol, dřišťálů, kalin a štědřenců, ze kterých vyrůstají koruny hlohů a jeřábů (1). V další části zahrady je vysazena směs vyšších pustorylů, kalin a šeříků (6). Z jednodruhových volně rostoucích živých plotů lze využít například tavolník vrbolistý (7) nebo aronii (8). Pokud máte rádi bezinkový sirup, může být zajímavou volbou živý plot z černého bezu (9). Ve venkovské zahradě bude působit přirozeně a harmonicky. V krajinně pojatých zahradách s dostatkem prostoru můžeme nechat rozrůstat nenáročné svídy, které jsou působivé i v zimě díky barevným výhonům (10).
Nízké plůtky lze vytvořit například z japonských tavolníků, mochen, korunatek, nižších hortenzií, růže svraskalé (11) nebo levandulí (12).Pokud si chceme udělat lepší představu o možnostech využití různých dřevin, doporučujeme návštěvu Dendrologické zahrady v Průhonicích (10), kde najdeme sbírku rostlin vhodných právě pro živé ploty.
Foto autoři
K tomu má hlohyně velmi nápadný vzhled, je nenáročná na pěstování, mrazuvzdorná, ale současně dobře snáší i vysoké teploty.
Výběr dřevin pro živý plot sice vypadá jako banální záležitost, ale právě v tomto bodu mnozí zahrádkáři dělají zásadní chyby.
Živý plot najdeme téměř v každé okrasné i přírodní zahradě. Péče o něj se odvíjí od použitého druhu dřeviny, stanoviště i našich nároků.
Živý plot je v různých podobách a velikostech nedílnou součástí téměř všech zahrad. Současně je pro zahradu velmi cenným prvkem.
Pro výjimečnou dobu jejího květu by čemeřice neměla v naší zahrádce chybět. Je to krásná, vděčná a velmi časně kvetoucí trvalka s vitálním olistěním během celého roku.
