Co dělat s jabloní napadenou rakovinou a proč mladá jabloň po výsadbě málo roste? Zahrádkář radí, jak postupovat.
Jak poznat rakovinu jabloně a má ještě smysl silně napadený strom zachraňovat? A proč mladá jabloň po výsadbě téměř nepřirůstá? Odpovídáme na další dotazy čtenářů.
Dotaz čtenáře: Na jabloni Rubín se letos objevila nemoc na větvích a ohrožuje celý strom. Je možné strom odborně ošetřit a zabránit jeho uschnutí?
Odpověď odborníka:
Nejspíše jde o diaportovou rakovinu jabloně. Pokud je tomu skutečně tak, je základem ochrany vyřezání všech napadených a odumřelých částí a následné ošetření měďnatými přípravky. Na kůře jsou patrné takzvané mapy – místa, kde odumírají další části kůry, aniž by se začala loupat. Při ošetření je potřeba odstranit všechnu mrtvou a částečně napadenou kůru až do zdravých pletiv. Zdravý pruh kůry by měl být širší než 5 cm, jinak už tak silná větev nemusí být schopná dostatečně vyživovat svou část koruny. Choroba se do stromu často dostává v místě řezu, pokud se rána špatně hojí. Problémem může být například řez mimo větevní kroužek nebo ponechání malého čípku, který se nezhojí a jehož kůra postupně odumírá. Proto je důležité ovocné stromy ošetřovat také preventivně, zejména v období vegetačního klidu a po řezu.
U takto silně poškozeného stromu už ale přemostění ran nedoporučuji. Ani založení nové koruny z výhonů vyrůstajících pod poškozeným místem pravděpodobně nepovede k dobrému výsledku. Oslabené stromy navíc mohou snáze napadat kůrovci a lýkožrouti. Strom možná po zásahu ještě nějakou dobu vydrží, ale současně bych už vysadil nový stromek. U takto rozsáhlého poškození je totiž pravděpodobné, že jabloň už dožívá.
Pokud byla suchá místa na kůře ještě malá, bylo možné zasáhnout dříve. Samotné natření rány však nestačí. Nejprve je třeba vyřezat či vyčistit mrtvá pletiva až ke zdravé části, místo ošetřit měďnatým přípravkem a teprve potom ránu uzavřít vhodným přípravkem, například štěpařským voskem či balzámem podporujícím hojení.
Dotaz čtenáře: Na jaře jsme si koupili velmi statnou jabloň Admirál, jejíž korunu nám ve školce odborně upravili. Přesto za půl roku vytvořila jen minimální přírůstky. Během sucha jsme ji občas zalévali. Máme ji na jaře maximálně ostříhat, nebo větvičky nechat růst?
Odpověď odborníka: Zatím bych ji nechal růst. Stromek podle fotografie solidně obrazil a větvičky ještě mohou do délky prorůst. Připravte mu kolem kmene mísu, abyste jej mohli v případě sucha dobře zalít a případně také přihnojit. Hodně záleží také na tom, na jaké podnoži jabloň roste. Podle vzhledu mohla ve školce růst poměrně bujně. Pokud je například na semenáči nebo jiné silně rostoucí podnoži, může první rok po výsadbě investovat více energie do kořenového systému než do růstu nadzemní části.
U slaběji rostoucích podnoží zase bývá problémem nedostatek vody a živin. Pokud o ně strom zároveň soupeří s trávníkem, může být jeho růst v prvním roce po výsadbě také velmi malý. Korunu bych upravil až v průběhu června. Tehdy lze odstranit překážející prodlužující se větvičky řezem na větevní kroužek, případně podobně jako se ve vegetaci odstraňují vlky. Krátké větvičky, které se neprodlužují, můžete ponechat – mohou na nich vzniknout květní pupeny.
Pokud by měla jabloň plodit už příští sezonu, nenechával bych na ní ani jeden plod „na vzorek“. První rok po výsadbě je důležitější, aby strom dobře zakořenil a zesílil.
Foto archiv časopisu Zahrádkář a I. Dvořák
Praktické rady odborníka ČZS: problémy ovocných stromů – sklovitost, strupovitost, poškozené mladé stromky.
Čtenáři se ptají, odborník odpovídá. Tentokrát řešíme potíže s mečíky, liliemi a jabloněmi – tedy témata, která trápí řadu zahrádkářů.
Čtenáři se ptají, odborník odpovídá. Tentokrát řešíme nejčastější problémy zahrádkářů – napadené fialky, invazivní hmyz a poškozené plody jabloní.
Čtenáři se ptají, odborník radí. V tomto přehledu najdete odpovědi Ivana Dvořáka (ČZS) na tři aktuální problémy zahrady, které se týkají paprik, jablek a maliníku.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
