Poklad každému na dosah: kopřiva dvoudomá

16. 4. 2021

Na jaře se otevírají skály, odkrývají poklady… Nejspíš to bude trochu jinak: Poklady nespí uvnitř skal, ale pod nimi a na jaře se probouzejí, protože slunce ukládá teplo do kamene. Kopřivy jsou tou cenností. 

Zdroj vitaminu C, bílkovin, chlorofylu, minerálních látek, léčivá a přadná rostlina, špenátová zelenina, výborné krmivo třeba pro housata. V lidovém podání i hnojivo, prostředek ochrany rostlin. Užívaná vnitřně v odvaru i zápaře, zevně jako zápara na vlasy i přímo na prokrvení, artritické klouby…

Tak tedy kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Jako špenátová zelenina byla ceněna již v době antiky. Na špenát se sbírají listy, popřípadě i nať velmi mladých rostlin (stárnutím houževnatí – vlákno se dříve používalo jako přadné). Zatímco jako špenát ji vyzkouší málokdo, ve velikonoční sekanici či hlavičce, nádivce, nebo jak se jí krajově či místně říká, ji toleruje prakticky každý.

Kopřiva ke sklizni

Kopřiva je tak akorát velká a mladá, abychom ji sklidili a zpracovali

Kopřiva je plevelem živných půd bohatých na dusík, roste tedy na místech, kde ho je dostatek. U polních hnojišť, v zákoutích u restaurací, v nehladových zahradních půdách. Toleruje sušší stanoviště. Je převážně dvoudomá, větrosnubná, není atraktivní pro hmyz ani včely.

Máme-li rostliny v zahradě a využíváme je, zasloužily by si na zimu třeba rozložený hnůj nebo živný kompost, možná zálivku močůvkou, trochu rohoviny.

Jak dostat kopřivu do zahrady

Jen málo kopřivových nažek je plodných. To je možná příčinou toho, že se říká, že tam, kde ji chceme vysít, buď neporoste, nebo jen výjimečně a málo. Prostě do nažek nevidíme a z těch hluchých nevyklíčí.

A tak, když budeme chtít kopřivu do zahrady, nakopeme si někde kořeny a zasadíme je. Má to své výhody. Pravidelným seřezáváním udržujeme rostliny mladé na špenát. Nebo je necháme ke sběru, sušení a léčivému využití.

  • Kolik pozemku kopřivám přenecháme? Na půl kila mladých výhonků bude potřebná plocha docela viditelná. Chce to vlastní odhad nebo vyzkoušet.

Sklízíme úrodu a chystáme špenát

Voda z uvařených kopřiv je (po vychladnutí) vhodná jako zálivka pokojových květin, například orchidejí.

Listy otrháme nebo odrhneme ze stonku (horní výhony mladých kopřiv dlouhé asi 5 cm zpracováváme celé), spaříme je horkou vodou, vaříme asi 10 minut.

Okapané je nasekáme, nařežeme na tu velikost částic, na jakou jsme u špenátu zvyklí. Příznivci špenátového pyré použijí mixér.

Dáme do hrnce, kde už máme na cibulce udělanou máslovou jíšku, osolíme, opepříme, přidáme vejce, promícháme, chvíli ještě trápíme na teple. Pro zjemnění chuti (popř. kvůli naředění – to bychom ji však do jíšky dávali už s listy)  přidáme něco smetany, provaříme a podáváme.

  • Jako zeleninu (léčivku) můžeme zpracovat i kopřivu žahavku (Urtica urens).

Na sběr listů si berte silnější rukavice

Kopřiva přestává pálit po spaření, ne po namočení do vody.

Mikrotenový sáček nebo rukavice ze stejného materiálu nejsou dobrou ochranou, kopřiva žahá i přes ně.

Kdo má artritidu, může si do kopřiv kleknout, i když má kraťasy, trhat je bez rukavic, našlehat si delší kopřivou nemocné klouby.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 7. 2022

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x