Na jaře se otevírají skály, odkrývají poklady… Nejspíš to bude trochu jinak: Poklady nespí uvnitř skal, ale pod nimi a na jaře se probouzejí, protože slunce ukládá teplo do kamene. Kopřivy jsou tou cenností.
Zdroj vitaminu C, bílkovin, chlorofylu, minerálních látek, léčivá a přadná rostlina, špenátová zelenina, výborné krmivo třeba pro housata. V lidovém podání i hnojivo, prostředek ochrany rostlin. Užívaná vnitřně v odvaru i zápaře, zevně jako zápara na vlasy i přímo na prokrvení, artritické klouby…
Tak tedy kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Jako špenátová zelenina byla ceněna již v době antiky. Na špenát se sbírají listy, popřípadě i nať velmi mladých rostlin (stárnutím houževnatí – vlákno se dříve používalo jako přadné). Zatímco jako špenát ji vyzkouší málokdo, ve velikonoční sekanici či hlavičce, nádivce, nebo jak se jí krajově či místně říká, ji toleruje prakticky každý.
Kopřiva je tak akorát velká a mladá, abychom ji sklidili a zpracovali
Kopřiva je plevelem živných půd bohatých na dusík, roste tedy na místech, kde ho je dostatek. U polních hnojišť, v zákoutích u restaurací, v nehladových zahradních půdách. Toleruje sušší stanoviště. Je převážně dvoudomá, větrosnubná, není atraktivní pro hmyz ani včely.
Máme-li rostliny v zahradě a využíváme je, zasloužily by si na zimu třeba rozložený hnůj nebo živný kompost, možná zálivku močůvkou, trochu rohoviny.
Jen málo kopřivových nažek je plodných. To je možná příčinou toho, že se říká, že tam, kde ji chceme vysít, buď neporoste, nebo jen výjimečně a málo. Prostě do nažek nevidíme a z těch hluchých nevyklíčí.
A tak, když budeme chtít kopřivu do zahrady, nakopeme si někde kořeny a zasadíme je. Má to své výhody. Pravidelným seřezáváním udržujeme rostliny mladé na špenát. Nebo je necháme ke sběru, sušení a léčivému využití.
Voda z uvařených kopřiv je (po vychladnutí) vhodná jako zálivka pokojových květin, například orchidejí.
Listy otrháme nebo odrhneme ze stonku (horní výhony mladých kopřiv dlouhé asi 5 cm zpracováváme celé), spaříme je horkou vodou, vaříme asi 10 minut.
Okapané je nasekáme, nařežeme na tu velikost částic, na jakou jsme u špenátu zvyklí. Příznivci špenátového pyré použijí mixér.
Dáme do hrnce, kde už máme na cibulce udělanou máslovou jíšku, osolíme, opepříme, přidáme vejce, promícháme, chvíli ještě trápíme na teple. Pro zjemnění chuti (popř. kvůli naředění – to bychom ji však do jíšky dávali už s listy) přidáme něco smetany, provaříme a podáváme.
Kopřiva přestává pálit po spaření, ne po namočení do vody.
Mikrotenový sáček nebo rukavice ze stejného materiálu nejsou dobrou ochranou, kopřiva žahá i přes ně.
Kdo má artritidu, může si do kopřiv kleknout, i když má kraťasy, trhat je bez rukavic, našlehat si delší kopřivou nemocné klouby.
Foto autor
Mladou nať jarních rostlin, jako je bršlice či kopřiva, sbíráme krátce po vyrašení. V kuchyni používáme jen mladé, křehké vrcholky.
Některé rostliny svou přítomností signalizují různé půdní vlastnosti. Mohou nás svým výskytem upozornit také na to, že pro správnou péči o půdu budeme potřebovat její laboratorní rozbor.
Nechceme-li používat minerální hnojiva, můžeme si sami připravit hnojivé výluhy. Mohou to být výluhy z rostlin a trusu slepic a holubů.
Málokterá letnička má tak výrazně barevné listy jako okrasná kopřiva, navíc dobře snáší polostín. Hodí se do nádob i na záhon; coleus sice bývá zařazován mezi hrnkové květiny, ale moderní odrůdy rozšířily jeho…
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu, na které si vypěstujeme sazeničky zeleniny. Kupované sazenice jsou mnohdy drahé a navíc nebývá k dispozici výběr odrůd podle našich představ.
