Mladou nať jarních rostlin, jako je bršlice či kopřiva, sbíráme krátce po vyrašení. V kuchyni používáme jen mladé, křehké vrcholky.
Kopřivám zdrhneme lístky z lodyhy. Z bršlice můžeme použít i lodyhu, ale sloupneme z ní vrchní vrstvu. Už samotný chlorofyl obsažený v zelených rostlinách má protizánětlivé a dezinfekční účinky a působí hojivě.
Bršlice kozí noha, mladé vrcholové listy; foto Shutterstock
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) obsahují vysoké množství vitaminu C i zástupce vitaminů B. V kopřivách i popenci je obsažen také provitamin A, který zjara posílí unavené oči. Používají se při jarním nedostatku vitaminů a minerálů, na podporu krvetvorby, posilují organismus.
Popenec břečťanolistý; foto Shutterstock
Bylinky působí na trávicí ústrojí a vylučovací systém. Popenec prospívá i dýchacím cestám. Všechny pozitivně působí na ledviny, játra i žlučník, upravují činnost střev. Díky čisticímu účinku zlepšují revmatické stavy.
Jako močopudná antiseptika se používají při nemocech ledvin a močového měchýře. Popenec se využívá po operaci žlučníku; brání recidivě tvorby žlučových kaménků. Kopřiva současně snižuje hladinu cukru v krvi.
Kopřiva dvoudomá je tradiční léčivou rostlinou; foto Shutterstock
V kosmetice se osvědčil odvar z kopřivy na podporu růstu vlasů – oplachují se umyté vlasy. Dodá hezký lesk vlasům tmavým, světlým však přináší mírně zrzavý odstín. Kopřiva je součástí vlasových vod a šamponů.
Popenec se zevně používá na uklidnění pleti, při zánětech pokožky, k napařování obličeje a do koupelí proti plísním. Celkově osvěžuje pokožku a patří k bylinkám pro krásu (spařte 2 lžičky popence nebo 1 lžičku popence a 1 lžičku měsíčku 0,25 ml vody, vychladlé sceďte a použijte k omytí pleti).
Květy popence lze použít k ozdobě pokrmů. Nesbíráme však mohutnější popenec (G. hederacea ssp. hirsuta), který má větší a chlupaté lístky, velké modravé kvítky a nepříjemnou hořkou pachuť.
Po sběru byliny dobře omyjeme, mladé lístky jsou nízko nad půdou, mohou být znečištěné, tak aby nám nekřupaly mezi zuby.
Kopřivy vždy před použitím dvakrát spaříme ve vřelé vodě. Do vody vkládáme na sítku, krátce ponoříme, vyjmeme, necháme okapat. Poté se zelené lístky snadněji krájejí nebo je také můžeme rozmixovat.
Uvedené byliny se používají ve směsi nebo samostatně v zásadě do shodných pokrmů.
Špenát z plevelnatých jarních zelených rostlin; foto Shutterstock
Patří do jarních polévek, bramboračky i zeleninové; do nádivek, nebo se z nich dělá špenát (kopřiva, bršlice). Vynikající jsou v rozmanitých mletých masech – karbanátky, sekaná, dušená masa.
Lehce podušené lístky těchto bylin se také přidávají do míchaných vajec nebo těsta na vaječné omelety a slané lívance.
Syrová bršlice a popenec se přidávají do nejrůznějších salátů, nebo do bylinkového másla, vaječných a masových pomazánek. Sušená rozdrobená popencová nať se používá také jako koření na závěrečné dochucení polévek nebo vaječných pokrmů.
Bršlicová polévka; foto Shutterstock
Na tuku osmahneme 1 menší cibulku a 1 lžičku kmínu, přidáme 1–2 hrsti nasekaných bršlicových lístků a ještě lehce osmahneme. Poté zalijeme ¾ l vody (nebo přidáme zeleninový či drůbeží vývar), osolíme, přidáme 2 velké brambory nakrájené na kostičky, několik zrnek pepře a nového koření, bobkový list a vaříme skoro doměkka.
Přidáme 1 vrchovatou polévkou lžíci mouky (lahodná je i ječná) rozmíchané ve vodě nebo mléce a necháme asi 10 minut provařit. Před dovařením dochutíme majoránkou nebo dobromyslí. Do hotové lze přidat kysanou smetanu nebo pár kapek octa či balsamica.
Misku kopřiv opakovaně spaříme vřelou vodou a nadrobno nasekáme. Nadrobno nakrájenou malou cibuli osmahneme na 2 lžících olivového oleje s plátkem másla, přidáme kopřivy, špetku muškátového oříšku (nebo květu), osolíme a zalijeme sklenkou mléka. Dusíme doměkka. Kdo chce špenát zahustit, přidá nastrouhaný syrový brambor nebo vajíčko.
Misku rohlíků nakrájených na kolečka nebo kostičky spaříme sklenicí vřelého mléka, přidáme misku spařených a nakrájených bylinek, osolíme, opepříme, přidáme na špičku nože kurkumy, 2 lžíce nastrouhaného tvrdého sýra a žloutek. Vše smícháme.
Podle chuti lze do nádivky přidat rozmačkaný česnek nebo orestovanou nadrobno nakrájenou cibulku, šunku, uzené. Na závěr z bílku uděláme sníh a zlehka zapracujeme do nádivky. Pečeme v máslem vymazaném pekáčku (nebo chlebíčkové formě) při 175 °C.
Foto Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrádkář
Houbové mikroorganismy a člověk, dvě součásti genetické pestrosti na zeměkouli, které se ovlivňují v kladném i záporném slova smyslu.
První pokusy s pěstováním hlívy se konaly v 60. letech minulého století v Maďarsku. Nejdříve byla hlíva pěstována na topolových špalcích a pařezech.
V roce 1789 zaslal ředitel mexické botanické zahrady pan Vincente Cerventes do Madridu první jiřinky jako užitkové rostliny.
S jarem se naše chutě mění, podvědomě dáváme přednost lehčím pokrmům. Čerstvé bylinky a vajíčka, svěží barevnost i dobrá nálada je na talíři znát.
Zahradu na venkově bychom měli upravovat tak, aby odpovídala místním pěstitelským tradicím, klimatickým poměrům i okolní přírodě.Víc než jinde tu platí, že v jednoduchosti spočívá půvab i svéráz zahrady.
