
Co se hodí pod ovocné stromy: květiny, nebo zkypřená půda?
2. 12. 2021V sadech a na zahrádkách se půda pod stromy buď kultivuje, plečkuje a okopává, nebo tam roste tráva a luční rostliny. Jak se na rozdílné přístupy dívat?
K základu správné péče o půdu patří celosezonní kypření a podzimní rytí. Bez provzdušnění a organické hmoty by nefungoval koloběh živin.
Přesto se za určitých podmínek můžeme o půdu starat bez rýče.
Pravidelným kypřením neboli okopáváním provzdušňujeme půdu a potlačujeme plevelné rostliny. Velmi důležitou roli má kypření i pro udržení půdní vlhkosti.
V půdě je totiž množství miniaturních tunýlků tzv. kapilár, kterými voda vzlíná z hlubších vrstev k povrchu, kde se za suchého počasí vypařuje. Narušením horní vrstvy půdy se tunýlky přeruší, proto prokypřená půda zůstává delší dobu vlhčí.
Rovněž při zálivce nebo deštích se do prokypřené půdy voda lépe zasakuje a nehrozí vznik půdního škraloupu, po kterém by bez užitku odtékala.
Při kypření povrchu půdy stačí jen narušit horní 3–4 cm půdy. Vhodným nástrojem je kypřič s hroty, plecí rámeček (šintovačka), nástroj zvaný ploskořez nebo plečka vhodná pro širší řádky. Nástroje, které fungují na principu podřezávání půdy, jsou velmi účinné i proti plevelům.
Připomeňme, že nutnost pravidelného kypření snížíme mulčováním povrchu půdy. Díky mulči zůstává půda mnohem déle vlhká, výparu vody brání vrstva mulče.
Někteří zahrádkáři si každoroční podzimní rytí užívají: V jejich království nenajdeme jediný neporytý kousek půdy. Jiní ovšem rytí považují za nutné zlo. Někomu k rytí chybí čas, jinému zase zdraví. Dobrou zprávou proto může být, že rýt není potřeba úplně ve všech případech. Hodně to závisí na druhu půdy, množství humusu v ní a na stylu pěstování.
Pamatujme ovšem na to, že převracení půdy příliš nesvědčí půdním organismům. Právě těm, které se starají o rozklad organické hmoty. Potřebují pro svůj život kyslík, proto žijí spíše u povrchu. Převrácením půdy se náhle ocitnou ve větší hloubce, kde většina hyne na nedostatek kyslíku. Stejně tak organická hmota (posklizňové zbytky, zelené hnojení) se ve větší hloubce bez přístupu vzduchu hůře rozkládá na humus. Rytí také může přerušit kořeny stromů, keřů a trvalek.
Pro rozhodnutí, zda rytí na zahradě omezit, je nejdůležitější znát půdní druh a celkový stav půdy.
Aby rytí bylo šetrnější, volíme podzimní období a také správnou vlhkost půdy. Půda by neměla být ani příliš vyschlá, ale ani mokrá tak, že by se lepila na boty a rýč. Nepříznivý vliv rytí na půdní organismy zmírníme, když budeme rýt tzv. nadvakrát. Tímto způsobem prokypříme půdu i do větší hloubky.
Tak pokračujeme až do konce, kde na zakrytí posledního pásu použijeme půdu odloženou stranou z prvního pásu.
Metoda zpracování půdy bez rytí je vhodná zvláště pro půdy lehké tedy písčité eventuálně hlinité s dobrou zásobou organické hmoty v půdě. V půdě s dostatkem humusu pomáhají s provzdušňováním půdní živočichové v čele s žížalami. Na místech, kde se rozhodneme nerýt, musíme zamezit zbytečnému zhutňování půdy. Důležité jsou tedy stálé cestičky a vhodná velikost záhonů, do kterých se snažíme nevstupovat.
Veškeré organické hnojivo (kompost, zelené hnojení) aplikujeme na povrch záhonu a jen mírně zapravujeme pomocí kypřiče pod povrch půdy. Vhodné je opět použití mulče.
Na podzim můžeme do větší hloubky prokypřit záhon rycími vidlemi, aniž bychom obraceli půdu. Vidle zabodáváme do půdy v pásech od sebe vzdálených 10 cm. Se zapíchnutými vidlemi zahýbeme dopředu a dozadu, čímž se nám půda prokypří.
Foto autor
Do konce února je dobré dokončit prosvětlovací nebo zmlazovací řez okrasných stromů, keřů, popínavých dřevin a těch, které jsme vysadili na podzim a neseřezali je. Stříháme nejprve odolné druhy, u choulostivějších, které přes zimu namrzají, s řezem počkáme.