Vrbina: bylina i polokeř, na záhon i na břeh jezírka

19. 1. 2023

Pojmenování vrbina nese rozsáhlá skupina vytrvalých bylin, které  jsou rozšířeny hlavně v mírném a subtropickém pásu severní polokoule.

Nejvíce druhů roste v jihovýchodní Asii. Patří do čeledi prvosenkovité (Primulaceae). Najdeme mezi nimi byliny drobné, poléhavé i mohutné vzpřímené, dorůstající více než 1 m. Jejich květy jsou převážně žluté, často pětičetné a velmi nápadné. Mnoho druhů roste v mokřadech.

Vědecké jméno Lysimachia získala vrbina jako připomínku Makedonského důstojníka Lysimacha. Byl to jeden z nástupců Alexandra Velikého. Podle některých pověstí sám Lysimachos znal a využíval některý z druhů vrbiny jako léčivou bylinu. Dodnes jsou vrbiny užívány v lidovém léčitelství i farmacii pro obsah saponinů a tříslovin.

Vrbina penízková, tečkovaná a obecná

  • Vrbina penízková (Lysimachia nummularia)

Je jedním z nízkých evropských druhů. Tvoří plazivé, kořenující, až 50 cm dlouhé lodyhy s okrouhlými, vstřícnými a trávově zelenými lístky. Květy má žluté, kolem 1,5 cm široké, jednotlivě vyrůstající v paždí listů.

Vrbina Lysimachia nummularia

Na okrajích jezírek vytváří vrbina krásné žluté koberce

Snadno se rozrůstá do plochy a vytváří koberce. Najdeme ji hojně na vlhkých místech v nižších polohách. V zahradách může zdobit okraje zahradních jezírek, porůstat vlhká sešlapávaná místa, nebo porůstat vlhké zídky, kde dokáže v létě vytvořit doslova zlatý vodopád kvítků. Oblíbená je také do závěsných nádob. Dokáže růst i pod vodou, proto jí nevadí mělké zaplavení při kraji jezírka.

Pěstuje se přírodní druh nebo kultivar Aurea se zlatožlutě zbarvenými listy. Je ozdobný hlavně listem, ale méně ochotně kvete.

  • Vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata)

Tento druh pochází z luhů a vlhkých luk Středozemí. Tato až 120 cm vysoká bylina s přeslenitě uspořádanými listy a přeslenitým hroznem žlutých, 1,5 cm širokých květů byla na našem území vysazována již v 19. století. Dnes na mnoha místech zplaněla.

Typická je svými oranžovými tečkami na listech. Jedná se o siličné nádržky, podle kterých získala rostlina své druhové jméno. Hodí se na okraje jezírek i do výsadeb vyšších trvalek.

Je relativně suchovzdorná, takže dobře roste a kvete i na běžně zalévaných nemokřadních záhonech.

Pěstuje se čistý druh nebo panašované kultivary. Velmi oblíbený je kultivar Alexander s bíle panašovanými listy, které se brzy na jaře na okrajích zbarvují dorůžova, nebo kultivar Golden Alexander se žlutě panašovanými listy.

  • Vrbina obecná (Lysimachia vulgaris)

Nápadný, za to nenáročný druh, který pochází z mokřadů mírného pásu Eurasie. Dorůstá až 120 cm výšky, listy jsou vstřícné, nebo v přeslenech. Žluté kolem 1,5 cm široké květy jsou uspořádané do koncové kuželovité laty. Stejně jako předchozí druhy vytváří podzemní oddenek s dlouhými, často dorůžova naběhlými, výběžky, kterými se snadno šíří do okolí. Pokud nechceme, aby rostlina zaplevelovala okolí, vysadíme ji do květináče nebo koše, který zahrneme zeminou do úrovně terénu.

Vrbina a její cizokrajné druhy

  • Vrbina brvitá (Lysimachia ciliata)

Patří do severoamerických odrůd. Dorůstá do výšky až 130 cm. Ozdobná je svými široce kopinatými listy i velkými žlutými, někdy na bázi červenými květy.

Nejlépe roste ve vlhkých půdách na březích jezírek a potoků, ale snáší i zaplavení mělkou vrstvou vody.

Pěstuje se v přírodní formě i v kultivaru Firecracker s fialově zbarvenými listy. Tento kultivar působí velmi dekorativně zejména ve skupinách s dalšími vysokými druhy vrbin.

Vrbina brvitá - Lysimachia ciliata

Lysimachia ciliata patří mezi cizokrajné odrůdy

  • Vrbina sehnutá (Lysimachia clethroides)

Východoasijská rostlina, která se od výše uvedených druhů liší zejména bílými květy. Ty jsou relativně drobné, uspořádané v husté, koncové, často skloněné hrozny, kterými upoutá na začátku léta. Vytváří trsy 50–100 cm vysoké, rozrůstá se svými oddenky.

Vhodná je do vlhkých partií zahrad, na okraje zahradních rašelinišť a do okolí potoků. Dobře roste i v polostínu.

Vrbina sehnutá Lysimachia clethroides

Lysimachia clethroides má specifické bílé zabarvení květů

Ohrožený druh

  • Vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora)

V přírodě patří k ohroženým druhům a najdeme ji na trvale, nebo alespoň dočasně zaplavovaných březích kyselých tůní a v rašeliništích. Preferuje živinami chudé, kyselé substráty. Nejlépe roste ve vlhké rašelině.

Lodyhy jsou nevětvené, přímé, až 50 cm vysoké. Listy má nejčastěji vstřícné, křižmostojné. Květy jsou drobné, světle žluté, uspořádané v husté stopkaté hrozny vyrůstající v paždí listů.

Výborně se hodí na okraje zahradních rašelinišť nebo břehy čistých potůčků.

Vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora )

Lysimachia thyrsiflora patří mezi ohrožené druhy

Pěstování a choroby

Všechny uvedené druhy se pěstují relativně snadno. Preferují vlhká stanoviště s mírně kyselým substrátem, přídavek rašeliny víc než uvítají. Živin jim stačí velmi málo. Dobře se rozrůstají svými oddenky. Plazivé druhy pak nadzemními výběžky.

Nejlépe kvetou na slunných místech, zimu přetrvávají v podzemních oddencích. Nadzemní část u vzrostných druhů usychá, proto ji brzo na jaře ostříháme.

Množí se jednoduše dělením trsů. Lze je vysévat ze semen, potom je však pěstování zdlouhavější.

Vrbiny obvykle netrpí chorobami ani škůdci, jen v horkém létě jsou někdy vrchní části lodyh napadány mšicemi a na listech se může vytvářet bělavý povlak způsobený padlím.

Zdroj: Sbírka vodních a mokřadních rostlin,
BÚ AV ČR, v. v. i., Třeboň

Foto autorka a Shutterstock

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 2. 2023

Jak připravit záhon pro děti, které rády zahradničí

Předjaří se hodí pro plánování úprav či oprav zahrady, ať už se týkají zahradních staveb nebo výsadby. Pamatujeme i na děti, které rády pomáhají se zaléváním, sklizní a dalšími činnostmi.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x