Růže, které se liší: pnoucí, pokryvné, miniaturní růže
24. 11. 2022Dlouhé výhony, plazivý či zakrslý růst, tím se liší pnoucí, pokryvné a miniaturní růže od příbuzných. Díky tomu je využijeme jinde a jinak.
Růže se ve velkém začaly v Čechách šlechtit zhruba ve 30. letech 20. století. Za posledních sto let se podařilo dohledat existenci 238 odrůd.
Začátky šlechtění byly v v Blatné v jihozápadních Čechách, kde Jan Böhm uvedl na trh v letech 1925 až 1956 přes 130 odrůd růží.
Dalším význačným českým šlechtitelem byl v Průhonicích Ludvík Večeřa. V letech 1967 až 1981 tu vzniklo 15 odrůd. Po nečekané smrti šlechtitele v roce 1975 práci dokončovala Marie Látová. Od roku 1993 vyšlechtil v Průhonicích 6 růží Vojtěch Benetka.
Větší množství odrůd růží vzniklo také v Hlavňově u Soběslavi. Od roku 1976 vyšlechtil 11 odrůd růží Josef Havel a jeho syn. O růže vyšlechtěné v Blatné pečuje a početný sortiment udržuje pan Miloslav Šíp ve vesničce Skaličany, která leží 4 km severovýchodně od Blatné. V Průhonicích a ve Hlavňově pěstují růže stále.
S hledáním našich odrůd pomáhá také Rosa klub ČR, což je specializovaná základní organizace ČZS.
V dnešní době jsou některé růže z estetického hlediska již překonané. Naštěstí najdeme okolo 190 exemplářů v ukázkových rozáriích.
Čím vlastně vynikají? Mají nejhezčí barvu? Nejlépe vytvarovaný květ? Nejvýraznější vůni? Nejdéle vydrží ve váze? Vytvoří během roku nejvíce květů? Narostou do největší výšky? Jsou nejvíce mrazuvzdorné? Jsou nejodolnější k chorobám? Jak je patrno, úhlů pohledu může být mnoho a není na světě růže, která by uspokojila ve všem.
Zde je krátký přehled těch, které se ani dnes v záplavě zahraničních odrůd neztratí a my bychom měli na tyto růže při výsadbách pamatovat.
Růže má mnoho nevelkých květů, které jsou po desítkách seskupeny v květenstvích. Odrůda je typickou polyantkou. Barva květu je výrazně sytě červená a nemění se ani při dokvétání. Květ je velký jen asi 4 cm. Keř je rozložitého tvaru a dorůstá do výšky 80 cm.
Růže patří mezi rugosa hybridy. Znamená to, že jde o keř výrazně ostnitý, silně rostoucí s velkými, dužnatými kulovitými šípky. Odrůda má neobyčejnou barvu. Bílá plocha je jemně lemována světle růžovou, květních plátků je jen asi 10. Květ je asi 8 cm velký a voní. Keř dorůstá asi 150 cm. Růže se vyznačuje vysokou mrazuvzdorností.
Velmi vitální pnoucí růže dorůstá i do výšky přes 4 metry. Dále vyniká nadprůměrnou mrazuvzdorností. Květ je plný, velký asi 7 cm, barva je neblednoucí červená. Růže kvete jen na počátku léta.
Sadová růže neobvyklého širokého tvaru dorůstá do výšky asi 120 cm. Úhledný plný květ je volně stavěný a plně rozvitý často s prázdným středem. Velikost květu je asi 7 cm, barva výrazně růžová. Růže kvete na počátku léta, ale podle počasí někdy kvetení v srpnu v menší míře opakuje. Dá se dobře množit řízkováním.
Růže se řadí mezi sadovky a dorůstá asi do dvou metrů, ovšem jsou zkušenosti, že při opoře dosáhla i přes tři metry. Květ velký asi 9 cm je červený s růžovým nádechem, volně plný. Při dokvétání mívá prázdný střed a poněkud se sklání.
Hustá pnoucí růže s jemnějšími větvemi dorůstá do výšky asi 2,5 m. Je velmi málo ostnitá. Plné růžové květy jsou asi 5 cm velké. Odrůda kvete na počátku léta, dá se dobře množit řízkováním.
Má dokonale plný květ, také zbarvení je působivé. Růžová barva přechází na rubu plátků do světlejšího odstínu. Plně rozevřený květ je velký asi 10 cm, výška rostliny je asi metr.
Sice ji řadíme mezi čajohybridy, má ale značně volnou stavbu květu. Neobyčejná je zbarvením, kde se čárkovitě prolíná světle růžová a skoro bílá. Velikost květu je asi 9 cm. Řídký keř dorůstá do výšky 80 cm.
Vyznačuje se pěkně tvarovaným plným květem. Barva je neblednoucí světle žlutá. Plně rozevřený květ má průměr až 12 cm. Růst se dá charakterizovat jako průměrný, odrůda dorůstá do 80 cm.
Působivý, bujně rostoucí čajohybrid s dokonale plným květem. Další předností pak je pravidelné opakované nakvétání. Květy mají bíle velmi světle oranžovou barvu a velikost asi 10 cm. Výška keře je asi 110 cm, jednotlivé výhony dorůstají i výše.
Foto autor
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.