Květinové výsadby dodávají zahradě barvu, vůni a pestrost. Jsou současně místem, které může být výrazně proměnlivé v průběhu roku, ale posloužit i k potřebě proměnit vzhled zahrady.
Stromy a keře je dobré vysadit na svá trvalá stanoviště, aby tvořily kostru zahrady a mohly spokojeně růst. Plochy květinových výsadeb se naopak mohou stát prostorem, kde je možné experimentovat, získávat nové zkušenosti zahradnické i estetické.
Občas se setkáváme s názorem, že květiny v zahradě jsou zdrojem nepřetržité dřiny: „Já kytky nechci, moje babička byla nad záhonem ohnutá od rána do večera“. Nelze to vyloučit (i když babička tomu tak nejspíš chtěla, navíc se dětská představa o běhu času výrazně odlišuje od dospělé), není to však nutné. I květinové výsadby je možné založit jako trvalejší porost, kde budeme trvalky pouze v růstu usměrňovat a občas rozsazovat.
Založení trvalkových výsadeb může být dobrou variantou pro ty, kteří květy v zahradě vítají, ale bojí se pracnosti jejich udržování. Základem úspěchu je správná volba trvalek pro stanoviště, správný spon a dobře založený záhon. Dobře vybrané a vysazené rostliny se pak úspěšně na záhoně spojí a pro plevel a ohnutá záda nezbude moc prostoru.
Do běžného trvalkového záhonu pak zasahujeme ve chvíli (cca po 5 letech a více), kdy jsou trsy už příliš husté, rostliny vyjmeme (nejlépe rycími vidlemi), trsy rozdělíme a do půdy vylepšené např. kompostem je rozsadíme nebo přesadíme.
V obou případech je ideální, pokud většině rostlin i po odkvětu zůstanou vzhledné listy.
Předem je dobré zvážit i barevnost záhonu, i zde je velké množství možností:
Přirozeně působí, pokud rostliny sesazujeme do větších skupin, které v záhoně opakujeme. Jedna z možností je vysázet z jednoho nebo několika málo druhů celým záhonem jakousi matrici z rostlin nižších a nenáročných, které půdu zakryj, čímž omezí výskyt plevelů a záhon pohledově spojí. Z této matrice pak budou vyrůstat vyšší rostliny, které budou v průběhu sezony nakvétat a záhon proměňovat.
K zakládání záhonů je možné přistupovat i čistě výtvarně, kdy spíše než o přirozeně působící seskupení rostlin usilujeme o výrazný výtvarný efekt záhonu. Pracujeme pak se strukturou celých rostlin, dominantami, kontrasty v barvách a tvarech květů i listů apod., to je ovšem již spíše práce pro profesionála s dobrou představivostí a zkušeností .
Také u květinových záhonů platí, že budou nejlépe působit, pokud budou zapadat do konceptu zahrady. Měli bychom tedy i zde vědět, co chceme, aby bylo celkovým výsledkem, a tomu přizpůsobit styl záhonu i výběr rostlin, popř. barev.
Záhon na zahradě u staršího domku na malém českém městě. Majitelé s citem využili všeho, co místo nabízí – kulisy starých ovocných stromů a staré cihlové zdi. O zeď se opírá několik starých růží, záhon před nimi je sestaven ze směsi různobarevných trvalek i letniček, lehce prorůstající tráva na okraji záhonu, mu na kráse neubírá. Záhon tohoto typu je určen pro ty, kteří mají chuť do každoroční změny.
Efektně působící zahradní záhon s kulisou zdi a vzrostlé vegetace
Tzv. štěrkový záhon. Směsi rostlin působí divoce, plány výsadeb se neřídí běžnými pravidly (např. nižší rostliny ke kraji záhonů apod.). Záhony jsou určené především do veřejných problematických míst (např. okraje silnic), velmi efektní jsou i v kontrastu s moderní strohou architekturou v zahradách divočejšího vzhledu. Obliba těchto záhonů v současné době narůstá a je možné se s nimi setkat už i na místech, kde je jejich přínos sporný, jako jsou vesnické návsi a staré městské parky. Při nevhodném umístění (v místech, kde bychom přirozeně očekávali jiný druh záhonu, nebo v sousedství nedostatečně udržovaného trávníku apod.) mohou působit až jako zaplevelená plocha.
Květinový záhon chráněný štěrkovým mulčem
Výsadba lesního typu na dalším snímku (vhodná pro přistíněná místa) vydrží na stanovišti léta a po spojení trsů v souvislý porost bude vyžadovat minimální péči. Navíc pokryje místa, kde by problematicky prosperoval trávník. Chladivý a uklidňující účinek záhonu je způsoben kromě umístění v polostínu i jednoduchostí výsadby (dva druhy rostlin) a využitím pouze studených barev (zelená a modrá).
Výsadba lesního typu
Moderní zahrady dnes často využívají místo klasických trvalkových záhonů plochy osázené kombinací okrasných trav a trvalek. I zde je kouzlo především v jednoduchosti a to jak efektu, tak údržby.
Kombinace okrasných trav a trvalek
Klasikou, která prožívá svoje znovuzrození, jsou trvalková rabata. Způsob kombinování rostlin z nich může učinit záhony vhodné pro všechny typy zahrad. Výběrem rostlin můžeme dosáhnout vzdušného moderního vzhledu, babičkovského záhonku, elegantní sestavy k městskému domu apod.
Trvalková rabata
Trendem jsou květnaté louky. Do jisté míry souvisí s příklonem k přírodnímu vzhledu zahrad. Nejsou však žádnou novinkou v zahradní tvorbě, natož v krajině. Představují určitý přechod mezi kvetoucím záhonem a trávníkem. Jejich smysluplné využití např. ve venkovských, přírodních nebo moderních zahradách z nich může učinit atraktivní a na péči nenáročné plochy.
Rozkvetlá louka
Foto autoři
O tom, že představa bezúdržbových zahrad je lichá, se všeobecně ví. Přesto její uskutečnění zákazníci požadují a některé firmy ji slibují.
Rod Gaura se někdy česky označuje jako svíčkovec, nicméně osobně se přikláním k používání botanického jména gaura, které dobře zní také v češtině.
Keře, velmi pestrá skupina dřevin, nabízejí rozmanité využití v různých zákoutích zahrady i poblíž domu.
Rostou především v oblasti Středozemí, Turecka, střední až východní Asie a několik druhů rovněž v Severní Americe.
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
Zahrada bez kvetin, to si vubec nedokazi predstavit, jen posekany travnik. To neni zadna zahrada.