
Příklady řešení bezúdržbových zahrad a co jim chybí
31. 5. 2022O tom, že představa bezúdržbových zahrad je lichá, se všeobecně ví. Přesto její uskutečnění zákazníci požadují a některé firmy ji slibují.
Mohla by být zahrada navržena a zrealizována tak, aby starost o ni byla co možná nejmenší? Ptají se často klienti zahradních architektů.
Současná doba je poměrně hektická. Je tedy čím dál tím víc majitelů zahrad, kteří si ji přejí mít jako místo odpočinku, než na ní trávit hodiny okopávkou a pletím. Toto jsou pro ně činnosti, které berou jako největšího strašáka spojeného s péčí o zahradu.
Na druhou stranu však mohou jen těžko očekávat, že pokud si vysadí stromy, keře, květiny či okrasné trávy, bude jim zahrada vzkvétat bez jakéhokoli zásahu a péče. Vždyť i ta na první pohled uniformní, zelená a pohledově nenáročná plocha, jakou je trávník, vyžaduje často více péče, než zapojený trvalkový záhon.
Míra náročnosti na údržbu závisí ve většině případů právě na způsobu:
Velmi důležitá je důkladná příprava a odplevelení pozemku před vlastní výsadbou.
Prvek, který je v současnosti považován téměř za kouzelný, a poměrně velká část klientů jej očekává, jsou nejrůznější textilie či fólie, které mají zabránit prorůstání případného plevele.
Samotné použití textilie ale není samospasitelné a i taková plocha vyžaduje jistou údržbu. Použití textilií má význam především u ploch, kde budou vysázeny stromy a keře a popř. pouze striktně trsnatě rostoucí trvalky či okrasné trávy, které se příliš nerozrůstají do plochy.
Obvyklým postupem realizace je:
Při použití borky je pak nutno pamatovat na její pravidelné doplňování. Ovšem i taková plocha, pokud se ponechá zcela svému osudu, nemusí po nějaké době vypadat úplně ideálně. Zejména na borkou mulčovaných površích se dříve nebo později nějaký plevel uchytí.
Dokonce i na ploše zakryté textilií a mulčované kačírkem se občas objeví vzcházející plevele, jejichž semena sem zavál vítr. Je ale pravda, že především při použití zakrsle rostoucích jehličnanů vypadá taková realizace dobře hned po jejím založení a minimálně několik prvních měsíců je údržbových zásahů minimum.
Na druhou stranu se textilie nehodí na plochy, kde se počítá s výsadbou vytrvalých květin, ať již trvalek nebo skalniček. Tyto rostliny se potřebují rozrůstat do plochy, popř. některé také udržovat samovýsevem, čemuž použití protiplevelné textilie brání a taková výsadba pak obvykle nemá příliš dlouhého trvání.
Pokrytí povrchu půdy, známé jako mulčování, obecně do určité míry brání prorůstání plevele. Důležitou funkcí je rovněž usnadnění průsaku vody po dešti či zálivce a brání tvorbě půdního škraloupu.
Po použití mulče tak odpadá v naprosté většině případů nutnost okopávky. Pokud chceme ve výsadbě minimalizovat rozrůstání plevele, je jednou z efektních a především relativně snadných metod vytvoření zapojeného porostu okrasných rostlin. V takových výsadbách pak pro rozvoj plevele není místo.
Pokud jsou tyto výsadby založeny na dobře odpleveleném pozemku a do doby zapojení porostu udržovány čisté občasným propletím, pak je konečný výsledek obvykle velmi efektní a dlouhodobě fungující.
Pokud půjde klient cestou výsadby keřů, měl by pamatovat na to, že se určité úpravě řezem nevyhne. Zejména při přání výsadby tvarovaného živého plotu z listnatých keřů je podmínkou jeho pravidelné stříhání, a to i několikrát za sezonu.
Naopak, pokud se zvolí volněji rostoucí živý plot z různých druhů keřů, je údržbově náročný daleko méně.
Při skupinovém použití jehličnanů se zase nezřídka stává, že výsadba, která díky přiměřené velikosti vysazených keřů vypadala po svém založení skvěle, přeroste po několika letech plochu, která jí byla určena a své estetické kvality pak rychle ztrácí. Lidem pak bývá líto do porostu nějak radikálněji zasáhnout, natož celou výsadbu obměnit. Před okny jim roste několikametrový strom, o němž se při výsadbě dozvěděli, že vyroste jen pár centimetrů za rok.
Majitelé zahrad se v této souvislosti velmi často dopouštějí chyby, kdy na plochu, kterou si přejí nějak nově osázet, použijí zpočátku málo rostlin. Domnívají se, že ty se časem jistě rozrostou.
To je sice pravda, ale aby majitelé docílili nejen esteticky atraktivního, ale také funkčního porostu, měli by při výsadbě zvolit správný počet rostlin na metr čtvereční. To je například při použití trvalek obvykle 6–8 kusů na metr. Při takové hustotě lze dosáhnout zapojení porostu již po 3–5 měsících.
Zdroj: Autor je kurátorem trvalek a okrasných trav
Botanické zahrady v Praze Troji.
Foto autor
Čajohybridy řežeme více (na 2–4 očka), abychom dostali krásné a dlouhé stonky. Floribundy grandiflory na 4–6 oček, floribundy na 5–7, polyanthybridy na výšku 30 cm, polyantky asi na 1/2 výšky, tj. 40 cm. Stromkové růže řežeme v zásadě stejně jako keřové.
Dobrý den , nemám ráda takový to typ zahrady. To je zahrada pro líné lidi . Mám ráda tvořivost ,tak má zahrada je každý rok jiná .
Děkuji za inspiraci, jako majitelka mega velké poměrně divoké zahrady mám vaše články moc ráda, ocenuji tipy na zajímavé kultivary. Vaše články co do stínu a na úpal mi před pár lety velice pomohly. Kromě rozsáhlé užitkové části, která spolkne většinu času se soustředím na trvalky nebo samopřesévací letničky. Textilii ze srdce nesnáším, borka u mě znamená ráj pro slimáky jsem ve vlhkkém údolí obklopené divočinou, takže hledám kompromis ač pleji časteji než bych chtěla. Jak píšete bezúdržbová zahrada neexistuje, leda jako reklamní trik, ale pravda pokud je zejména okrasná, jde toho takřka docílit, pokud netrváte na anglickém trávníku 5cm.
Tak jako se v každé domácnosti provádí pravidelný úklid, tak i v sebelépe založené zahradě je nutno provádět tzv.úklid stříhání odkvetlých květenství, úprava stromů, sekání trávníku, úklid jezírka, úklid terasy, dosazování odumřelých květin apod. , pokud si to majitel nechce připustit nemá cenu, aby si pořizoval zahradu, vždyť i pokud by měl místo zahrady vybetonovanou plochu i tu je potřeba občas namést.
Igelit na zahradu je zvěrstvo. Co se asi tak stane s půdou pod igelitem, případně vrstvou kůry ?
Tak to je parádička .Dobré rady .Dekuju za fajn článek .Inspirativní