Výživa drobného ovoce: Čím a kdy hnojit rybíz, angrešt, maliník…

21. 10. 2020

Drobné ovoce zahrnuje druhy, které jsou pěstitelsky poměrně málo náročné. Vzhledem k jejich vynikajícím vlastnostem se na zahrádkách pěstují stále častěji. Keře a stromky drobného ovoce však potřebují výživu vhodnými dávkami hnojiv.

Červený a bílý rybíz, angrešt, maliník, ostružiník a malinostružiny mají především vysoké nároky na draslík, jsou však velmi citlivé vůči chloru.

  • Černý rybíz potřebuje více dusíku a je méně citlivý na chlor.
  • U josty, která vznikla zkřížením černého rybízu a angreštu, lze předpokládat průměr potřeby živin mezi oběma druhy.
  • Borůvky jsou velmi citlivé na obsah vápníku a vyžadují kyselý substrát (pH 3,5 až 5).
  • Jahody bychom měli vysazovat do půdy dobře vyhnojené kompostem a dobře zásobené fosforem a draslíkem.
Černý rybíz

Černý rybíz můžeme hnojit draselnou solí, nevadí mu tolik chlor v ní obsažený

Kdy a jak hnojit

Druhy drobného ovoce mají mělký kořenový systém, avšak velmi hustou kořenovou síť drobných kořínků, čímž z mělkých půdních vrstev rychle odčerpávají živiny. Příčinou neúspěšného pěstování tak může být nedostatečná výživa, především nedostatek dusíku a draslíku, popřípadě stopových prvků.

Ke hnojení drobného ovoce můžeme velmi výhodně použít také kompost. Před výsadbou bychom měli zapravit bohaté dávky kompostu (10 až 20 litrů na 1 m² do svrchní vrstvy půdy). Ke každoročnímu hnojení lze na jaře nebo během vegetace aplikovat 2 až 3 litry na 1 m² na povrch pod keře, kompost může být i polozralý.

  • Hnojení chlévským hnojem se dnes už ve výsadbách nedoporučuje, neboť jeho zarýváním bychom poškozovali kořeny.

Drobné ovoce je velmi náročné na humus v půdě. Kromě oživení půdy mikroorganismy poutá velmi dobře vláhu a zejména živiny v kořenové sféře a ty jsou pohotově k dispozici vysazeným rostlinám.

Pokud hnojíme minerálnimi hnojivy, měli bychom si pamatovat, že:

  1. Fosfor dodáváme na podzim ve formě superfosfátu nebo brzo na jaře Cereritem
  2. Při hnojení draselnými hnojivy dáváme přednost síranové formě draslíku, Draselnou sůl můžeme použít pro černý rybíz, který je méně citlivý na chlor. Draselná hnojiva zapravujeme do půdy na podzim nebo brzy na jaře
  3. Hořečnatá hnojiva dodáváme do půdy, která nevyžaduje vápnění, ve formě kieseritu.
  4. Dusíkatá hnojiva používáme jednak brzy na jaře (síran amonný) a pak před květem (ledek vápenatý nebo ledek amonný s vápencem). Velmi důležité je přihnojení dusíkem před začátkem květu. Uvádí se, že např. u rybízu dostatek dusíku v půdě v době květu značně omezuje sprchání (opad) květů.

Minerální hnojiva rozhazujeme stejnoměrně, „na široko“, zásadně na celou plochu pod rostlinou, včetně meziřadí. Po rozhození hnojiva ho zapravíme do půdy mělkou okopávkou nebo kultivací.

Minerálními hnojivy hnojíme každoročně, dávky v g na 10 m² jsou uvedeny v následující tabulce pro rybíz, angrešt, maliník, ostružiník a malinoostružiny.

Termín hnojení Druh hnojiva Počátek
plodnosti
Plná plodnost
Podzim nebo časné jaro superfosfát
síran draselný
250 g/10 m²
140 g/10 m²
250 g/10 m²
280 g/10 m²
Časné jaro síran amonný 100 g/10 m² 200 g/10 m²
Před květem ledek vápenatý 135 g/10 m² 270 g/10 m²

Místo superfosfátu můžeme použít také vícesložková hnojiva, např. Cererit nebo NPK 15-15-15 (jen pro černý rybíz kvůli obsahu chloru). Dávkujeme je podle obsahu fosforu a kvůli obsahu dusíku jimi hnojíme brzo na jaře.

  • Dusík a draslík v nich obsažený musíme započítat do dávky živin k těmto bobulovinám, abychom je zbytečně nepřehnojovali.
V době dozrávání rybízu lze využít hnojiva určeného pro tuto dobu

Pro hnojení červeného rybízu se hodí i Kristalon plod a květ: Na keř například 100–150 g hnojiva rozpuštěného v 5 litrech vody

K účinnému hnojení rybízu a angreštu v malé zahrádce jsou vhodná také vícesložková hnojiva v kapalné formě. Tento druh hnojení nabízí možnost dodat během vegetace rostlinám živiny v rychle přijatelné formě.

Lze použít například Kristalon Plod a květ v koncentraci 2–3 % (do 10 litrů vody 200 až 300 g). K jedné rostlině lze dodat 5 l tohoto roztoku.

Špičatou kovovou tyčí uděláme pět děr po obvodu koruny a do každé nalijeme 1 litr. Touto metodou se dostane roztok do hloubky asi 15–20 cm. Hnojivo použijeme krátce před květem.

Jahody

Nejméně 2 až 3 týdny před výsadbou jahod zapravíme mělce do půdy na 10 m² 40 litrů kompostu, 300 g síranu draselného a 500 g superfosfátu. Kvůli omezení fytoftorové hniloby jahodníku bychom neměli hnojit chlévským hnojem.

Porost jahod pak přihnojujeme takto:
1. rok: po sklizni 300 g superfosfátu a 150 g síranu draselného na 10 m².
2. rok: brzy na jaře 150 g ledku amonného s vápencem (silné porosty nehnojíme) a po odkvětu 150 g ledku amonného s vápencem (hnojíme jen slabé porosty). Po sklizni 300 g superfosfátu a 200 g síranu draselného.
3. rok: hnojíme jako ve druhém roce.

K přihnojování jahod můžeme použít také vícesložkové hnojivo Cererit. V prvním roce po sklizni použijeme dávku do 200 g na 10 m². Ve druhém roce zapravíme brzy na jaře 200 g a po sklizni 300 g na 10 m². Ve třetím roce hnojíme stejné jako ve druhém roce.

Projevy nedostatku živin

Nedostatek dusíku se projevuje malými plody a světle zelenými listy, které v létě předčasně opadávají.

Světle vybarvené listy souvisejí s nedostatkem dusíku

Světle zelené listy signalizují nedostatek dusíku v půdě

Nedostatek fosforu se podobá nedostatku dusíku, růst letorostů se zmenšuje a letorosty jsou slabé. Tvorba květních pupenů se silně snižuje. Na listech se mohou vyskytovat červenofialové skvrny.

U drobného ovoce se často projevuje nedostatek draslíku. U rybízu vyvolává okrajovou spálu listů a bobule jsou různé velikosti. Zasychání okrajů listů a jejich předčasný opad se často považuje za chorobu. V mnoha případech se jedná o nesprávné hnojení draslíkem. Chloridové formy draselných hnojiv (draselná sůl a Korn-Kali) vyvolávají stejnou spálu, která je způsobena toxicitou chloru. Nejcitlivější je červený rybíz a nejodolnější je černý rybíz. Příznaky toxicity se projevují rezavým a purpurovým zabarvením okrajů listů.

U angreštu se na listech v létě projevuje nedostatek draslíku také výskytem okrajové spály listů, které se svinují dolů (u rybízu se svinují nahoru).
Nedostatek draslíku se projevuje u maliníku červeným zabarvením listů. Při silném nedostatku jsou starší listy lesklé, prohýbají se a stáčejí. Část pletiv odumírá a objevuje se okrajová spála listů. U ostružiníku se na listech objevuje bronzový lesk a okrajová spála.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

16. 10. 2021

Na které záhony na podzim zarývat hnůj a proč

Zryjeme a vyhnojíme prázdné záhony. Hroudy usnadní mrazu a srážkám cestu do ornice. Půda lépe promrzne. Zbavíme se tak velké části semen a škůdců

zobrazit další rady a tipy