Mulčováním chráníme půdu a život v ní: žížaly, bakterie, houby…
5. 6. 2021V půdě koření rostliny a žijí v ní různé organismy, které pomáhají rozkládat zbytky rostlin i živočichů na humus. Čím více organické hmoty je v půdě, tím je zemina úrodnější.
Pečlivé založení a dobré promíchání organických látek je správnou cestou k získání výživného kompostu, který většinou nevyžaduje vápnění.
Mnozí přidávají do kompostu pálené vápno, aby podpořili rychlé tlení, tlumili nepříjemný zápach a zlikvidovali semena plevelů. Pálené vápno sice ničí semena plevelů, ale také užitečný život v kompostu. Nesmí ani přijít do styku s čerstvým materiálem, jako je hnůj nebo posekaná tráva, protože jinak dochází ke značným ztrátám dusíku.
Jako přídavek do kompostu lze doporučit dusíkaté vápno. V kompostu, ve kterém nedochází k horké fázi, probíhá tzv. chladné kompostování. Přidané dusíkaté vápno tu zlikviduje škodlivé zárodky. Při přeměně dusíkatého vápna jsou usmrcena klíčící semena plevelů, různí škůdci a určité choroby.
Při zakládání kompostu (zejména při postupném zakládání) můžeme na každou vrstvu odpadu silnou 20–25 cm použít 100 gramů dusíkatého vápna na 1 m², což odpovídá množství asi 0,5 kg dusíkatého vápna na 1 m³ kompostovaného materiálu. Toto doporučené množství bychom neměli překročit.
Pouze při kompostování hmoty s vysokým podílem listí a zbytků z řezu je účelná dávka dusíku.
Mikroorganismy potřebují živiny při přeměně odpadu na kompost. Ve zbytcích zeleniny nebo v posekané trávě jsou všechny živiny bohatě obsaženy.
Také ve směsích zeleninového odpadu s materiálem, který je chudý na živiny, jako je listí nebo zbytky po řezu, je dost živin potřebných pro mikroorganismy. Dávky dusíku a jiných živin bychom měli vynechat.
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
Dobrý den, chci se zeptat na žížaly, není použití dusíkatého vápna do kompostu kontraproduktivní, protože kromě plevelů se tak zlikvidují i žížaly, které proces rozkladu podporují? děkuji
Jak je psáno, dusíkaté vápno se dává při zakládání kompostu, tedy před kolonizací žížalami. A pak se míchá do každé nové vrstvy (cca 25 cm najednou). A plyn, který se při jeho navlhčení uvolňuje postupuje nahoru. Když dodržíte dávkování a vrstvení, není to problém. Pokud nemůžete splnit dané podmínky (a to je při zahrádce tradiční velikosti dost těžko možné), je lepší dusíkaté vápno zamíchat do kompostu při posledním přehazování. To už v této hmotě mnoho žížal není.
Chtěla jsem se zeptat zda mohu použít dusíkaté vápno i na záhon který jsem zryla s krátkým hnojem. Děkuji