A máme to tu zase. Rok se sešel s rokem a počasí nás opět zkouší, jestli jsme nezapomněli, co je to moniliniová spála višní a co k ní vede.
S následky obávané choroby mám špatnou zkušenost. Rzivost hrušně zlikvidovala vzrostlý strom během tří až pěti let.
Loňský rok nebyl pro brambory zas tak moc dobrý. Dešťové srážky dokázaly probudit plíseň bramborovou i na listech odolných odrůd. Později, ale přece.
Nenechme se mýlit, že se leden teprve probouzí. Podle dříve narozených má sněžit a mrznout. Ale ouha, teplo teď ohrožuje zdraví broskvoní.
Díky pěstitelově péči dokážou letničky zdobit záhony a zahrady do konce léta. Připomeňme si, jak podpořit vybrané druhy.
Zimním omezením houbových onemocnění zpravidla oddálíme první nejškodlivější výskyty a tím i aplikaci fungicidů během vegetační sezony.
Mšice škodí sáním na nejrůznějších částech rostlin, především nadzemních. Odnímají rostlinám velké množství tekutin, vylučují medovici a přenášejí virózy.
Zjara se probouzejí rostliny i škůdci. Zahrádkáři si často všimnou jen těch škod, které způsobily jarní mšice, ale přehlédnou třeba mery.
Na podzim, v zimě nebo během předjaří lze ovocné stromy zabezpečovat proti chorobám a infekcím. Tady jsou tři tipy rostlinolékaře:
Ve stadiu rašení pupenů do doby před rozkvětem je třeba ovocné stromy chemicky ošetřit proti všem přezimujícím vývojovým stádiím škůdců – mšic, svilušek, mer, puklic, štítenek, píďalek.
Hraboš polní (Microtus arvalis) ohlodává kmeny pouze nad zemí a kořeny jen pod povrchem. Přítomnost hlodavce prozradí vstupy do podzemních nor velké v průměru tři čtyři centimetry.
